Les Maîtres du temps

Trochu jsem se bál jestli Moebiova kresba sedne do Lalouxova stylu-ale zbytečně..Všechno sedí perfektně a je to zase úžasné sci-fi bez hranic ...Pravda je, že surrealistickou naléhavost Gandaharu nebo divoké planety to nemá, ale zase je tam docela dost vkusného humoru, citu pro vyprávění a celkově je to animák přijatelnější pro širší okruh diváků a věkových kategorií(teda až na ten trochu psycho konec). (21.02.2011)

Z Lalouxových filmů tenhle vnímám jako nejslabší už jen kvůli tomu, jak nevyužívá svých vedlejších dějových linek, soustředí se hlavně na tu primární a díky tomu tam chybí větší celistvost, ale zároveň nemůžu říct, že bych se nebavil. Stejně jako Divoká planeta a Gandahar to má podmanivou atmosféru, dostatek kreativity a i nějaký menší přesah, takže to v rámci jeho tvorby vnímám sice jako nejslabší film, ale nikoli však jako špatný. A konec mě popravdě dost překvapil, takový jsem skutečně nečekal, ale co jsem nad tím přemýšlel, tak právě ta jeho hořkosladkost tam naprosto přesně seděla a jakýkoli jiný konec by byl buď moc depresivní, nebo moc očekávatelný. Jen si říkám, jaká je škoda, že Laloux těch filmů neudělal víc, protože talent stoprocentně měl a ani nemám pocit, že by se za tu dobu stihl vyčerpat - Gandahar se mi totiž líbil ze všeho nejvíc. Silné 3* (11.07.2023)

Prvně bych chtěl říct, že nechci srovnávat tento animák se známější Divokou planetou. Les Maîtres du temps mě velice potěšili, užil jsem si to maximálně, byl to nádherný sci-fi příběh s podmanivou atmosférou a na konci jsem byl až dojat (i díky skvělé hudbě). Naštěstí se všechny vedlejší postavy držely v mezích přijatelné vtipnosti a sympatií (žádný Jar Jar Binks se tedy nekonal) a když už jsem u nich, gnomové byli skvělí! ;-) (05.01.2014)

´Nemůžu si pomoct, ale tenhle film mě zklamal, nikoli však díky Divoké planetě (záměrně jsem si nechal hodně dlouhou prodlevu mezi oběma filmy), ale díky tomu, že tito Časopáni nakousnou dost věcí, ale žádnou se nenamáhají víc rozvinout a některé zápletky a rozuzlení si vyloženě cucají z chapadla, což způsobuje u mé osoby nelibé reakce, neb jinak by tahle dětem přístupná space opera mohla být krásně fungující klasické scifi, kterému k dobru slouží nějaký ten vtípek a hlavně zábavná a originální pointa. Promarněná šance srážející výsledek do průměru. (18.09.2013)

Úvod mi připomněl můj dávný oblíbený seriál Captain Future. Jinak se neubráním srovnání s Divokou planetou a Gandaharem...a byť se mi oba snímky zdají o něco lepší, zklamán rozhodně nejsem. Ubylo bezbřehé a nespoutané fantazie i rozsáhlých snových scén, ovšem tajemno si film ponechal. První plán se jeví jako prostý - Jaffar, velitel kosmické lodi, se snaží zachránit osmiletého Piela, syna svého přítele, který zůstal sám na vzdálené planetě Perdide. Na ní mu hrozí řada nebezpečenství (sršni, jezero, tajemné jeskyně). Jediné spojení mezi Jaffarem a Pielem tvoří speciální vysílačka v podobě pštrosího vejce... Jaffar má však na palubě lodi pasažéry, mezi nimiž se nachází i zrádný princ Matton na útěku... Laloux našel prostor i pro své oblíbené téma - otroctví a loutková totalitní společnost. Opět především exteriéry, interiéry a prostředí planet dýchají krásou a výtvarnou dokonalostí. Já si film vychutnal až do posledního vesmírného okénka. (20.05.2015)