Slunce, seno, jahody

Období: slušných pár let nazpátek. Místo: rodinný stůl s nedělním obědem. Matka: "Koukej jíst." Sestra: "Já už nemůžu, já se pobleju." Já: "Aby ses náhodou..." Vyhodili nás tehdy od stolu obě, ale budiž to důkazem, jak hluboko se člověku zaryje film, který se mu vlastně vůbec nelíbí. P.S. Po letech jsem na to náhodou mrkla a musím se přiznat, že mé mimické svaly to k úsměvu přimělo nečekaně často, tož navyšuji o hvězdičku. (07.07.2007)

No jo, marná sláva, točil to Troška, tak to holt podle toho vypadá. Řemeslně je to jezeďárna nejtěžšího kalibru, scénář je plný úděsně zhovadilých vtipů a pokusů být co nejtrhlejší – některé "kulturní vložky" (třeba ta s měsícem a arií z Rusalky) nesou typicky troškovský rukopis, po kterém se soudnému divákovi udělá nevolno jako po flaše zelené. Na druhou stranu – Troškovi se uprostřed přihlouplého běsnění podařilo dokonale trefit atmosféru klasické české vesnice a v některých místech je Slunce, seno... až překvapivě věrné a poetické (možná jaksi mimoděk). Nepochybně je to zásluhou výborných výkonů herců i neherců (zejména Růžičková dodává své Škopkové famózní grády) a také některých vtipně pointovaných situací. Nevědět, co z této filmařské větve vzešlo za nesmírné prasečiny v budoucnu, snad bych dal i o hvězdu více. Bohužel už to víme všichni... (01.04.2004)

Vo svojej dobe vďačná komédia, aby sa národ bavil a mal pocit, že sa trochu odviazal - avšak pod láskavým dohľadom cenzorov. Niektoré hlášky zľudoveli, aj keď ten komunálny humor dnes už asi nie je na hrane vkusu, ale pod ňou. Obsadenie hercov je fajn, zápletka príbehu tradične dobrá. Zdeněk Troška proste letné komédie vie. Je tu veľa hlášok a humoru. Pohodová česká komédia, ktorá nesklame a ani neprekvapí, ale človek sa na ňu vždy rád pozrie, keď ju v televízii hrajú. (05.02.2015)

Na Vesničku střediskovou jsme si ještě museli pár let počkat a když pan Troška přišel se svojí verzí vesnické komedie. Pokud se pamatuji, v té době se mi to moc nelíbilo a nebylo ani tak mým mládím. Prostě to nesedlo. Dnes to už přeci jen smrdí retrem a stejně jako čas zvolna ohlazuje hrany, dá se na to docela koukat. * * * (04.04.2019)

"Cože, brigádník? Bože, tak mladej a už tak odvážnej?" Já jsem tedy o životě v jihočeských vesnicích vyškolen pouze touto trilogií, ale přesto si troufnu napsat, že každý den králíka jíst nebudu, poslouchat zpěv paní učitelky taky nemusím, ale s ožralým Škopkem bych rozhodně rád vedl nějaký ten intelektuální rozhovor, se zlobivou babičkou bych si zazávodil na kolečkových postelích a ten skok z rozjetého vlaku trénuju už přes třicet let. Mě prostě kdysi "Jahody", patrně vzhledem k tehdejší době a mému věku, hrozně rozesmály a tak hvězdami nešetřím, i když si za nimi zase až tak moc nestojím. (14.07.2016)