Siréna z Mississipi
La Sirène du Mississippi
La mia droga si chiama Julie
Siréna od Mississippi
Mississippi Mermaid
Obsahy(2)
Cesty lásky bývají nevyzpytatelné a neznají hranic. Mladý pěstitel tabáku továrník Louis (Jean-Paul Belmondo) očekává na tichomořském ostrově svou neznámou nevěstu, Julii, kterou však po cestě zaoceánskou lodí zavraždila podvodnice Marion (Catherine Deneuveová). Marion je krásná a Louis jí okamžitě podlehne a bezmezně se do ní zamiluje. Marion si počíná velmi obezřetně a brzy získá přístup ke všem Louisovým penězům, se kterými prchne zpět do Francie. Louis je odhodlán ji najít a pomstít se. Ale láska zničí jeho odhodlání. Snímek o velké bláznivé lásce byl Truffautovou poctou jeho velkým vzorům Jeanu Renoirovi a Alfredu Hitchcockovi. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (125)
Měl jsem zrovna na něco takového náladu, takže se mi to hodně líbilo. Mám rád Belmonda a na Catherine Deneuve se kouká dobře. Děj je dost rozpačitý a dost pochybuju, že by Belmonda až takhle uhranula. Protože Catherine Deneuve je tam megasvině (takovej ten prototyp vychcaný ženský) a Belmondo to celej film dobrovolně kupuje a propadá se do čím dál větších sraček, až skončí někde ve vánici. A jediné co jí říká, že jí stále strašně miluje. Na první pohled tedy Belmondo vypadá jak totální kokot. Jenže Truffaut ho velmi výstižně vylíčil tak, že je vlastně šťastný, protože se zamiloval a nic jiného k životu nepotřebuje. Tudíž morálně vítězí, protože s klidnym ksichtem žere jed na krysy a tím že to přizná snad obrátí na "světlou stranu" i tu materialisticky založenou mrchu. Romantika? Ano! Realita? Těžko. ()
Typický Truffaut se svou posedlosti femme fatale. Celý film sledujeme z pohledu Louise, který neví, zda má být šťastný, protože místo pobožné a vypočítavé staré panny - viz kufr a popis od Marion - se mu dostane sexuální dračice, u které obdivuje její krásu (v jedné scéně ji dlouze popisuje), ale ničí ho její materialismus (monolog po příjezdu do Lyonu) a on sám přestává být svým pánem a sleduje nezúčastněně svůj pád. Nebo teprve teď začal skutečně žít? Truffaut je posedlý Deneuve, jejími vlasy, tělem (jedna scéna je tu jen proto, aby Catherine ukázala prsa) a Belmondo se tak stává nositelem režisérovy touhy po osudové ženě. ()
Proč jen točil Truffaut tak málo "hitchovin"? A proč, když už nějakou točil, ji musel ve druhé půlce rozmělnit ve studii nevšedního vztahu? Nechápejte mě špatně, obě ty polohy jsou truffautovsky precizní, jen dohromady nepasují v žádném ohledu. Je to jako se snažit do dokonalé formy na trojúhelník nacpat nádherné kolečko. Nakonec ho tam sice možná i vecpete, ale dokonalá nádhera z toho prostě a jednoduše nebude. Prostě nebude. ()
Radšej byť "parchantem" ako "blbcem". Belmondova postava si myslí bohužiaľ opak a tak nie je ťažké odhadnúť, akým smerom sa bude Truffautov film uberať. Vlastne som mu preto ani nemohol držať palce. Keď jemu nakoniec išlo o úplne iné ciele, ako by normálnej filmovej postave išlo. Zrkadlá a Deneuvkinej cop budú odkazy na Vertigo. Kvalitatívne je ale Siréna podstatne nižšie. Keď Belmonda nedabuje Jirka Krampol, tak to proste nikdy nie je ono. ()
Já jsem ale barbar!! Jak jsem mohl zhlédnout Sedmý hřích s Banderasem dříve než tento Truffautův skvost. A je mi úplně jedno, jak byl film přijat diváky i kritikou. Geniální Truffautova pocta svému vzoru - Alfredu Hitchcockovi. Fungující dobrodružná, ba i kriminální slupka - a jádro, jádro: Belmondo s Deneuve ve skutečně strhujícím příběhu vášně, která spaluje, zabíjí, ale hlavně tolik hřeje!!! ()
Galerie (57)
Zajímavosti (18)
- Poslední slova Louise (Jean-Paul Belmondo) Julii (Catherine Deneuve): „C'est une joie et une souffrance,“ (Je to radost a bolest) se opakují ve filmu Poslední metro (1980), když Gérard Depardieu a Catherine Deneuve recitují repliky ze hry v příběhu filmu. Totéž platí o výrazu „láska bolí“. Jako poctu Truffautovi to řekl François Ozon Catherine Deneuve ve filmu 8 žen (2002). (classic)
- Na ostrově Réunion byl tým nadšeně přivítán a na plátně byly obzvláště památné dva sety. Prvním byl Château Bel-Air, vznešené sídlo Louise Mahého (Jean-Paul Belmondo); stará kreolská vila o rozloze 295 metrů čtverečních se 17 pokoji uprostřed upraveného parku o rozloze 20 000 metrů čtverečních, osázeného více než sto let starými stromy. Od roku 1984 je zapsána na seznamu historických památek a nyní v ní sídlí seychelský honorární konzulát. Dále se zde nachází kostel Sainte-Anne, který je rovněž od 80. let 20. století zapsán na seznamu historických památek. Byl postaven v roce 1857 a jeho barokně exotická fasáda pokrytá květinovými motivy, girlandami a mušlemi byla postavena na popud otce Dodembergera, kněze s přehnanými ambicemi (který zde sloužil čtvrt století). Byl použit jako kulisa pro svatbu Louise Mahé s Julií (Catherine Deneuve). (classic)
- Mezi místa natáčení patří staré Antibes, kde Jean-Paul Belmondo (Louis) v dlouhé tříminutové sekvenci šplhá po třípatrové budově. Závěr filmu se natáčel v masivu Chartreuse v Le Sappey-en-Chartreuse, v chatě, kde se o několik let dříve natáčel film Tirez sur le pianiste (1960) a o několik let později film Buffet froid (1979). (classic)
Související novinky
Zemřel Jean-Paul Belmondo
Přichází smutné zprávy z Francie. Svět filmu dnes přišel o jednu z velkých hereckých ikon, ve věku 88 let totiž v Paříži zemřel oblíbený francouzský herec a producent, charismatický Jean-Paul… (více)
Reklama