Siréna od Mississippi

Je to trošku něco jiného, než jsem byl u Truffauta zvyklý. Je známé, že Truffaut miloval hitchcockovy filmy, a tento snímek je takový pokus navázat na jeho styl. Bezesporu se mu to daří více než dobře. Z počátku skoro až romantické setkání muže a ženy, kteří se seznámili na inzerát, se pro zámožného muže (Belmondo) postupně mění v noční můru, aby se po krátkém čase opět změnila v okouzlení tajemnou femme fatale... Truffaut je mistr mezi režiséry a dokázal vykouzlit napínavé a hodně propracované drama, nicméně jsem byl trošilililinku zklamaný otevřeným koncem. A abych se přiznal, tak jsem celou dobu nemohl pochopit, proč se Loius tak šíleně zamiloval do Julie / Marion Vergano (po tom všem, co mu provedla)... Ale láska je věc iracionální, takže tohle bych zase tak moc nerozebíral..:-)) (26.07.2006)

Co jsem si o tomto filmu přečet, tak jsem se dozvěděl, že Truffaut tady hodně kopíroval Hitchcocka. Já osobně Hitchcockovy filmy nemám rád, takže jsem od toho nic moc nečekal. Ale první půlka se mi opravdu líbila. O to větší zklamání přišlo ve druhý půlce, která je naprosto neuvěřitelná, odtržená od reality a hlavně taky dost nudná. To jsem akorát kroutil hlavou nad tim, jaký blbosti tam hlavní postavy vyváděj. Jedinej světlej okamžik jsem tam zaznamenal ve chvíli, když Catherine Deneuve ukáže kozy. První půlka je za 4 hvězdy, druhá půlka je zralá pomalu na odpad. Navíc mi Belmondo v roli takovýho naivního trouby, kterej se nechá ovládat od ženský jak loutka, moc neseděl. 50% (30.12.2020)

Poměrně zvláštní počin režiséra Truffauta. Myslím, že je z té kategorie, kdy divák pořád neví, na čem je a ve výsledku jej buď pohltí nebo jej zcela odmítne. Navíc ani Belmondo v něm neztvárňuje roli v jaké jsme ho schopni vídat - rošťák, sukničkář a lehkomyslný lupič elegán. Musím říci, že až podruhé jsem si film opravdu vychutnal... propad do pečlivě připravené milostné pasti plné pavučin, do kterých se Louis Mahé stále hlouběji zamotává, že si život bez Marion neumí představit. Pohodlně se usaďte, kola se roztáčejí... (31.12.2007)

Už dlouho mě žádný film nenutil tak často přepínat divácký hlediska! Úžasně "ujetý" mix žánrů - pocta nejen Hitchcockovi ale filmům noir vůbec i klasickým melodramatům. Deneuve je skutečně nádherná (jako zamilovaná i jako nenáviděná) a Belmondo se i tady pohybuje na své vyjeté koleji od dramatického herectví k lehké sebeparodii. Skoro celý film jsem se bavil a bylo mi úplně jedno, že spoustu těch trapně šroubovaných dialogů, semo tamo ne zcela fungující střih a prkenné herecké výkony ve vedlejších rolích zřejmě nemyslel Truffaut vždycky v nadsázce. Je to pastiš, excesivně přehnaná žánrová směska a jako takový by tenhle film i měl být vnímán. Je ale zároveň fekt, že se na něj musíte naladit hned od počátku, nereptat a nechat se vést Duhamelovou hudbou, která vám vždycky nenápadně naznačí, v jakém že to žánru se zrovna pohybujete! (31.03.2007)

Život je jako bonboniéra…říkal takový ten roztomilý slaboduchý pán na lavičce. No a když už jsme u těch gastronomických přirovnání, tak tenhle film je jako čabajka. Uprostřed lahůdka, ale na obou koncích to má takový ty mazlavý blátovatý prdelky, které přece jen mírně zhoršují požitek z konzumace. Zatímco začátek je zcela průhledný thriller, při němž vám nezbude než s úšklebkem vyprávět děj deset minut dopředu, tak konec naopak zavání velmi nepodařeným a neuvěřitelným melodramatem. Jenže uprostřed toho se nachází ještě kromobyčejně kvalitní variace na zločineckou roadmovie s motivem „spalující lásky“. Strýda tedy dává za tři a tím pádem doporučuje k ochutnávce. Ještě osobní spoileroidní poznámka nakonec: Taky už se mi stalo, že jsem děvče miloval tak moc, že bych za ní i dejchal. Ale ve chvíli, kdy by mi přinesla kafe od žida, s tím, že ve Spolku měli zavřeno… rozhodně bych nebyl takovej trotl, abych to do sebe kopnul a chtěl ještě nášup… (10.09.2009)