Tenkrát v Číně

Tak nejdříve jsem byl 15 minut naštvaný, co je to zas za honkongskou "kungfu-komedii kravinu", dokud se příběh trochu nerozběhl a já začínal pomalu zapomínat lapat po dechu až jsem došel k naprostému nadšení. Tohle je naprostá špička v oblasti kung-fu a wu-xia filmů. Jedna velká řežba s obrovským množstvím postav, úžasně a nádherně ztvárněným prostředím, které se prakticky stále střídá, excelentní bojovou choreografií a neuvěřitelnými kaskadérskými výkony a ve finále i temnou a drsnou atmosférou. V podstatě jedna velkolepá řežba, Jet Li je naprosto úžasnej, nikdo proti němu nemá vůbec šanci. Bohužel mi neseděl děj a jména, nějak jsem stále nepobíral v té rychlosti "kdo proti komu a proč", a dále to byly ty několika metrové skoky, které prostě zrovna moc nemusím. Ale jinak jeden z vrcholů Jet Liho tvorby!! Pro milovníky honkongských martial arts filmů pastva pro oči. (30.12.2008)

Aby jste si tento film užili, je potřeba být imuní vůči protizápadním kecům a také být trpělivý. Prvních dvacet minut totiž osciluje mezi infantilním a idiotským humorem...měl jsem co dělat, abych to nevypnuul. Ne že by to bylo po těch dvaceti minutách o hodně lepší...děj je podivně rozsypaný a motivy některých postav dost na hlavu, ale naštěstí už příjde ke slovu kung-fu. Choreografiie je slušná a využívá schopnosti Jet-li. Nicméně dokud se neobjeví postava potulného mistra Jena, tak jen mlátí křoví a nemá solidního protivníka. Poté je ale akce tolik, že se v ní ty bláboly o západních vykořisťovatelích, nebo že se Čína musí změnit a začít taky používat zbraně, případně že v Americe nemají nic, co by nebylo i v Číně, úplně v pohodě ztratí. Mě ten čínský nacionalismus vlastně ani nevadí, ale film je zbytečně dlouhý a chaotický...režijně i scénáristicky podprůměrný. Ty tři hvězdy jsou jen za to kung-fu ve druhé polovině. (09.10.2021)

Po Lepších zajtrajškoch, ktoré odštartovali Harkovu a Woo- ovú kariéru sa Hark podpísal po ďalšiu z významných hong kongských filmových sérií. Tou je ako už názov vypovedá Once upon a time in china. V hlavnej úlohe sa tu predstavuje ešte mladučký Jet li, tvárňujúci skutočnú osobnosť Wong Fei-Hunga. Na pozadí hostorických skutočností, ktoré príbeh zasadzujú do skutočného historického obdobia, sa odohráva príbeh hľadania identity, spravodlivosti a národnej uvedomelosti. Hark nešetrí humorom ani výborne vykreslenými postavičkami. Vďaka tomu film pôsobí komplexne aj keď sa odohráva na malom množstve lokácií bez výraznejšej epiky akou sa môže pochváliť súčasný Ip man alebo film Fearless. Ale v tomto prípade to vôbec nevadí. Na jednej strane máme Fei-Hunga ktorý odmieta všetko zo západu a snaží sa prebudiť v ľuďoch pocit spolupatričnosti a na strane druhej stojí Kuang ako zmätený mladík túžiaci po uznaní a po vedení majstra bojových umení.Aj napriek tomu, že ich cesty sa spoja niekoľko krát, skutočné prepojenie nastáva vo finále, kde sa obidve generácie aj obidve túžby po učení a slobode spoja a film končí prijatím budúcnosti a snahou nezabudnúť na minulosť, ktorá národ definovala. Akčné scény sú naozaj delikatesné a využívajú nielen rôzne predmety, ale aj rôzne počasie a v neposlednom rade veľké množstvo pästí, mečov a streľných zbraní. Aj napriek značnej hyperbolizácií - vystrelenie guľky prstom - sa jedná o výborne natočený film bez slabých, alebo nudných miest. (25.06.2012)

Za začátku celkem hrůza (nezajímavý a chaotický děj, slabý humor a ani s akcí to není žádná sláva!), naštěstí druhá polovina už slušně táhne - děj se konečně vyjasňuje, humoru je pomálu a akce jednak skoro neustává, ale hlavně je opravdu dobrá (Jet si to dává jako král a má i velmi důstojného soupeře). Má to mraky chyb (technických, scénáristických, hereckých...), ale cílovka (milovníci kung-fu mlátiček) by to určitě vidět měla. Kdokoliv jiný ale vážně nemusí... 70 % (18.06.2020)

Kdo chce pochopit poněkud křehkou psýché čínského národa musí vidět Tenkrát v Číně. Film je mezi etnickými Číňany velmi populární, řekl bych, že je to jejich srdcový film, něco jako Pelíšky pro Čechy, Cinema Paradiso pro Italy apod. Podle mého v kostce ukazuje pohled většiny Číňanů na vlastní dějiny, v nichž se často vidí jako oběti. Tento film je víc než jen akčňák: bojová umění jsou neodmyslitelnou součástí čínské kultury (většina moderních čínkých reformátorů a revolucionářů byli členové triád a cvičili kung-fu), akční scény jsou doplňkem příběhu, ne naopak, jak tomu v kung-fu filmech bývá. Jak už jsem řekl, film se zabývá „velkými“ historickými tématy, které jsou ve filmu (nutně) nahrazeny zkratkami a metaforami pro zahraniční útlak (vymáháni exteritoriality, přemrštěné reparace, trestné výpravy atd.), které působí dost teatrálně. To ale celkem ladí s celkovou hyperboličností filmu, takže výsledný efekt diváka neruší. Tenkrát v Číně je film v první řadě zábavný, poučný element je ale v době globalizace potřeba vidět taky. Biografie Huang Feihonga, historické předlohy pro film, si leze přečíst na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Wong_Fei-hung (26.06.2011)