Pětka s hvězdičkou

Jako dite jsem na podobne filmy poulila oci s velkou oblibou, ovsem nyni po sto letech me to nejak neuchvatilo. Na destive nedelni odpoledne k zehleni se to da, proste takovy sikovny prumer. Ty deti mi tam docela splyvali a Jan Hartl nikdy nebyl mym nejvetsim oblibencem. Ale neco malo z te detske poetiky me tak trochu chytlo, takze proc ne, ze? (27.10.2015)

Tenhle film byl pro mě takovým malým zjevením. Představte si, že jsou osmdesátá léta a se školou chodíte do kina bez výjimky pouze na samé válečné filmy, nejčastěji sovětské provenience. A najednou přijdete se třídou pěkně organizovaně do kina, znuděně si posedáte a na plátně se objeví parta vašich pěti vrstevníků, kteří chodí do kina na úplně jiné filmy, školu berou s patřičným nadhledem a vy nestačíte zírat. Upřímně řečeno jsem do té doby snad ani nevěděl, že se takové filmy vůbec točí, natož abych je sledoval při školním promítání. Moc jsem nechápal, co se to vlastně děje a tenkrát jsem možná začal pomalu odhalovat, že všechno je jinak. Ani po letech si tenhle film nenechám ujít a musím říct, že s hodnocením nemám ani teď žádný problém, a to nejenom díky návodnému názvu, který jakoby byl vytvořen právě pro budoucí čsfd. (18.05.2013)

Vcelku běžný snímek o klukovské partě v jedné moravské vesnici. Pro mne je významný tím, že tou vesnicí jsou Čejkovice. K nim mám silný vztah, neboť v nich žila moje babička a děda a vlastně tam žije celá rodina z tátovi strany. Je fajn při sledování filmu poznávat jednotlivá místa. Pětka s hvězdičkou navíc není špatný film, kluci v čele s učitelem Janem Hartlem tvoří sympatickou partu a občas vás i rozesmějí. (26.04.2018)

Opakovat, že i průměrná díla, věnovaná dětem a mládeži, prožívala v osmdesátých dílech své hvězdné, vrcholné momenty, je nošením dříví do lesa. Aniž abych chtěl upadat do nadměrné nostalgie, musím v této souvislosti zdůraznit ještě jedno: plnohodnotný život jihomoravské vesnice. Význam školy, učitele, který si mohl dovolit přepych mravnosti a odmítnout doučování za peníze aniž by odešel ze školství pro fatálně nedostatečný příjem (rovnostářský komunistický polštář jinak rdousící společnost nesl i jeho). Činorodá mládež schopná dělat i jiné věci než se věnovat sobě samé k tomuto obrazu pochopitelně také patří. Protože podstatná část přispěvatelů-komentátorů prožívala v této době svůj dětský věk, vidí film, který se třeba od HOP, A JE TU LIDOOP! liší jen nepatrně, i v lepším světle, ačkoliv míra relativní topornosti a zřejmé tendenčnosti, která je v obou filmech obsažena, je vlastně stejná. Zkrátka, opakovat, že i průměrná díla, věnovaná dětem a mládeži, prožívala také v osmdesátých letech své hvězdné, vrcholné momenty, je a zůstává nošením dříví do lesa. (14.09.2008)

Sakra, já mám prostě pro starší filmy se školní tématikou slabost. Jestli to je vlastní "chuligánskou" minulostí z dob základoškolských, nebo se je prostě daří točit tak, aby i po těch letech byly stále vtipné... Nevím. Každopádně dobrácký učitel v podání Hartla a atypická role Simony Stašové si v kontrastu s neherci v dětských rolích zaslouží smeknutí a příslib opětovného zhlédnutí. Třeba zas po letech. (26.06.2010)