Dveře v podlaze

Vôbec mi to neprišlo také skvelé ako všetci píšu, a hlavne v tom nebolo nič, čím by som tento film zaradil do mysteriózneho žánru alebo dokonca do komédie. Nejako som celý čas čakal, že sa to začne postupne rozbiehať, alebo aspoň nejako zamotávať. A NIČ! Myslel som, že dvere v podlahe tu budú hrať väčšiu rolu - keď už nie aktívne, tak aspoň symbolicky. No a príbeh o manželstve, ktoré sa rozpadlo po traumatizujúcej strate synov? To by bolo celkom dobré, len keby v tom bola aspoň nejaká pointa, posolstvo, proste niečo. Zopár krát sa počas filmu začalo blýskať na lepšie časy, ale za každým to nejako upadlo. Tak veľa symbolov, ktoré sa núkali aby boli použité, a napokon taká bieda. Takže pre mňa dosť veľké sklamanie. V podstate vôbec neviem, čo chcel vlastne tento film povedať... (21.08.2013)

Scénář: Tod Williams .. Hloubavě komorní drama. Mladý a nezkušený student Eddie přijíždí na léto do domu rodiny spisovatele dětských povídek, pracovat jako jeho asistent. Spisovatel Ted Cole, ve stínu rodinné tragédie, žije odděleně od své manželky a sám si užívá bohémsky požitkářský život. Mladík postupně rozkrývá rodinné trauma a nasbírá mnohem víc zkušeností, než by si sám kdy představil Příběh je vyprávěn velmi pozvolna, působivě a poutavě, natočený velice klidnou formou. Takovou, v níž vše stojí a padá na hereckých výkonech. Dveře v podlaze jsou příkladem filmu, kde herci výsledek více než jen drží. Jeff Bridges celému obsazení jednoznačně dominuje, ale ani mladší herci jako Elle Fanning a Jon Foster nezůstávají jen v jeho pozadí a stínu. (06.04.2006)

Další film řadící se vyprávěným příběhem do opravdu hustě obsazené tvorby s tématy vyrovnávání se s následky náhlého, tragického úmrtí v rodině nebo mezi blízkými lidmi, tentokrát s originálnější vztahovou a povahovou konstelací postav, výborný film, se scénářem inspirovaným patrně neméně výbornou literární předlohou, bez jakýchkoliv pochyb, jednak úspěšným obsazením všech hlavních postav, přede všemi pak díky naprosto skvělému Jeffu Bridgesovi v ústřední roli uznávaného spisovatele a knižního ilustrátora, ale rovněž také Kim Basinger, i ona je překvapivě ve své roli výborná, jako jeho manželka opravdu přesvědčivá, ale síla filmu je i v celkově poutavém zpracování děje, který i přes svůj závažný, dramatický obsah nepostrádá řadu velmi humorných, odlehčujících momentů, kdy se divák asi jen těžko ubrání uvolněnému smíchu, hlavně v situacích, které jsou spojeny s rolí Eddieho, mladého spisovatelova letního praktikanta, univerzitního studenta se spisovatelskou ctižádostí, který je zpočátku nevědomky vtažen a postupně stále více zaplétán do komplikovaně napjatého, bolestivě umírajícího manželského vztahu Teda a Marion, rozvráceného právě tragickou automobilovou nehodou jejich dvou odrůstajících synů, ve výsledku tak Eddie získává naprosto jinou životní zkušenost, než pro kterou si na letní praktikování k Tedovi původně měl přijet, rozhodně doporučuji, tohle je jeden z filmů, které jen jednou shlédnout nestačí. Zajímavý komentář : Fridecka (05.07.2012)

Melodrama- asi by se dalo říct. Příběh mladíka, který se na léto přimotá do podivné rodiny spisovatele-malíře dětských knih, potkává jeho malou dceru a ženu. Postupně odkrývá rodinnou tragédii ztráty dvou dospívajících synů, s níž se každý z rodičů vyrovnává svým vlastním způsobem. Ted Cole pije a maluje akty, manželka Marion netečně posedává po zahradě. Život svérázného umělce je poměrně zábavný, stejně jako malá Ruth, jejich dcera, která udržuje své bratry "naživu" pomocí sbírky zarámovaných fotografií v chodbě. Dveře v podlaze patří k mým oblíbeným filmům. Pomalu plyne k pointě, člověk si zapřemýšlí a občas se i zasměje. Závěr potěšil, je ze života, naděje umírá poslední. 90% (01.02.2015)

Irvingovy knihy mi nikdy zvlášť nepřirostly k srdci, ty jeho prasárny mi přijdou až moc ulítlé a prostě se mi ty příběhy zdají tak nějak nesmyslné. I proto jsem k filmu přistupoval s poměrně velkými obavami a zpočátku mi přišlo, že i film bude jen chaotickou snůškou podivných prasárniček, ve kterých jen někteří lidé mají ten dar najít hlubší smysl. Potom se z toho ovšem vylouplo nádherné drama s úžasnou psychologií postav, ne tak křiklavou jako například v Kostce, ale tichou, pomalu plynoucí, postupně odkrývající jednotlivé souvislosti. Herecké výkony jsou fantastické, Jeff Bridges, Kim basinger i Jon Foster ukazují, za co že ty herce v Americe tak dobře platí. Pro mě jedno z dalších filmových překvapení. Možná si kvůli tomu dočtu pár odložených Irvingových románů. :) (07.07.2005)