La Grande Frousse

Tak tohle bylo spíš úsměvné zděšení, žádný horor jsem v tom neviděla.. Příběh je prostý, hledá se zmrzlý opilec a inspektor Bourvil předvádí šášulu celkem zdatně, bavil mě.. Zvláštní městečko s obyvateli, které bych za sousedy rozhodně nechtěla, ovšem ve filmu jsou v podstatě zábavní, zejména bych zmínila nachmeleného doktora, policistu s hřebínkem a starostu v křesle.. Své klady to zcela nepochybně má, nicméně zas až tak mě to za srdce nevzalo, místy šel humor mimo mě, tedy hodnotím za tři.. (28.04.2023)

Veľmi čudná vec odohrávajúca sa v mestečku plnom cvokov. Len škoda, že sú to, až na malé výnimky, nezaujímaví cvoci a príbeh je taký nemastný-neslaný, ani krimi, ani komédia, zaspával som pri tom nudou. Dosť za to môže Bourvil, ktorý akoby bol na sedatívach, aj čo sa týka hereckého prejavu, aj reči, je taký prispatý, na čo u neho nie som zvyknutý. Až som mal dojem, že by to bolo zábavnejšie, keby do tohto mestečka miesto neho zavítal jeho kolega detektív, ten pôsobil srandovnejšie. Slabota, nezaujalo ma to. (18.09.2022)

Neuveriteľné, od dôb Ludvíka XVI sa to ani raz nezaseklo alebo mal by som záujem o Figurínu. Na aký účel? Ako suvenír. Keď cestujem po kraji, vždy si kúpim suvenír. Nugat v Montelimaru, držky v Caenu a tu samozrejme figurínu. Každá z postav bola vynikajúco spracovaná, vtipná, zaujímavá a v tomto filme sa zbytočná postava nenájde, každá ma svoju aspoň päť minút slávy.  Naozaj, všetky mali svoje čestne miesto a sledovať ich pri dialógových okamihoch bolo pre mna pôžitok. Čí to bol seržant Lupiac i s jeho mimikou tvare (cmuk,cmuk) alebo charizmatický starosta, všetky postavy vo filme som priam hltal. Je tu veľa šantivých vecí, ale ktoré do príbehu nádherne pasovali, ale nevyzneli trápne, práve naopak, boli úžasné vynaliezavé. Áno páni, lúčim sa a je jedno ako zomrel, vzkriesiť ho aj tak nejde. Nejaká nehoda, alebo čo? Doktor:  Chodca môžete prejsť iba keď, ste za volantom a ja tam nebol. To bola jedna  z mnohá doktorových trefných poznámok. Je tu veľmi veľa podozrivých a každý sa zdal byt vinný, ukážkovo to režisér rozohral a zahral si i so mnou hru, akú som naposledy zažil pri Talianskych giallach. A práve keď vychádzal tento film, tak Talianske gialla sa začínali formovať a tak mi troška pripadalo, že Mocky si týmto filmom spravil svoje osobne giallo .Aj slávny režiséri kriminálok, museli tomuto filmu vyjadriť rešpekt. I keď som myslel, že to tu trochu kazí karnevalová maska príšery Bargešaka, za chvíľu vysvitlo, že i to malo svoje opodstatnenie a miesto vo filme. Bourvil si to užíval a tak i jeho postava mala užasne vtipnú povahu. VIVAT Bourvil, Mocky, Barrault,  Blanche, Francen, Poiret a Willy Kufalt. Posledný nie je ani režisér ani účinkujúci v tomto filme, ale jemu vďačím za videnie ďalšieho prenádherného filmu. Silne5*. A teraz trocha hudobného intermezzo: Zdesenie, strach a veľký zhon, pozor, už ide inšpektor. A jeho meno je Triquet Simon, je dedo policajtom bol a tak remeslo zdedil. Osud to prikazuje! Osud to prikazuje! Je pekný chlap, i slušný je i keď robí u polície. Bieda, bieda!! Osud sa nedá! Prenasleduje rok čo rok, zločincom stopy, každý ich krok. Prešibaný chlapi, robia mu prácu,  Triquet vyráža zo zbraňou a smrť už striehne z diaľky,  hádam vydrží to, hádam vydrží to. (08.02.2023)

Co jsem to vlastně viděl? Naladit se na vlnu tohoto francouzského svérázu národního lovu dá skutečně zabrat, ale světe div se, jeden z mála filmů, kde se mi vyplatilo překonat svůj počáteční odpor a já zjistil, že se královsky bavím. Přijal jsem fakt, že se nedívám na konvenční film a užil si tak přehlídku roztodivných a skvěle napsaných postav a postaviček v absurdním příběhu o hledání zmrzlého opilce, který nesnáší přívarek. Kdyby měl někdy David Lynch smysl pro humor, mohl by se v La Grande Frousse bez uzardění inspirovat. Filmový cirkus s originálním programem, kde mě bavila každá z těch pitoreskních atrakcí, které mi Jean-Pierre Mocky přivedl do manéže, navíc vždy pečlivě naaranžované, tu déšť, tu mlha, tu skládka střešních tašek, tam lucerna, tady stíny.. Od postavy samotného Bourvila, který jako správný cirkusový šašek vstupoval téměř do všech jednotlivých partů až po příšeru jako vypadlou z filmů Eda Wooda. Ale takový komentář nebyl mým záměrem...přirozeně. Pět srdečních selhání za sebou vlivem abnormální absorpce elektrického proudu, jasná přirozená smrt. (30.03.2021)

Případný alternativní český název Město nevýslovného strachu by tady byl vážně přesný. Vítejte tedy společně s panem inspektorem Triquotem v podivném měste Bargers, kde musíte chodit pešky zásadně rovně, ale jezdit autem můžete klidně nakřivo, kde se musíte jako návštěvník ohlásit panu starostovi, jenž si sám platí sluhy atd. A hlavně, kde jako by skutečně pořád vládl onen nevýslovný strach. Především z neústále nárustajícícho počtu vražd a jakési záhadné příšery. Anebo že by bylo všechno jinak? To se postupně uvidí. Každopádně po svižném zdánlivě komediokrámálním úvodu mě přesunutí děje do strašidelného města hodně zaujalo. Musel jsem ocenit tu pohlcující temnou atmosféru, hru s divákem, který si nemůže být ničím jistý, svérazný humor a celkově pěkný mix žánru od mysteriózního filmu až po grotestní komedii. Přičemž jsem zároveň oceňoval, že při takové konstelaci a různých bizárních výjevech se režisér Mocky, který sám sebe označoval za undergroundového tvůrce ještě dokázal jakžtakž držet na úzdě. Celý film dokázal docela ponechat jako zajímavý hravý experiment, který je dalším osobitým příspěvkem nejen do tehdejších francouzských komedíích, ale i celé Nové vlny 60.let a zároveň se sám o sobě celkem dobře sleduje. Pamětnicí a fajnšmekři určitě ocení v hlavní roli Bourvila, který to celé svým standardním herectvím pěkně odhlehčuje. A mě samotného kromě toho docela bavil i samotný děj. Opravdu mě poměrně zajímalo jak to s tou příšerou a dalšími věcmi vlastně dopadne a nápad všechny zpočátku mysteriózní a tajemné záhady nakonec vysvětlit vcelku prostě, byť trochu brakově (a ani s využítím upozorněním Spoileru nechci všechno vyzrazovat) byl nakonec taky dobrý. Jen bych přece jen dal trochu za pravdu tehdejším kritikám, že je tady sice hodně satiry a bizárnosti, ale asi by to chtělo ještě přidat na ryzím humoru. A po překvapivé první polovině mě to od objevení příšery už bavilo trochu méně. Pár fórku se navíc nevyhnulo prvoplánovosti a trapnosti. Každopádně jsem čekal dle oficiálníního názvu Velké zdešení a nakonec se z toho vyklubovalo Velké překvapení v podobě nejen originálního a osvěžujícícho kousku, ale i relativně zábavného. A s báječnou hudbou a ústřední písničkou o panu policajtovi navrch, které se nemůžu nabažit. (16.02.2021)