Reklama

Reklama

Maso a krev

  • Česko Krev a maso (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Na začátku šestnáctého století zuří kdesi v západní Evropě jedna z mnoha šarvátek podporovaných dosud ještě stále netuchající morovou nákazou. Italský šlechtic Arnolfini (Fernando Hilbeck) se snaží za každou cenu dostat zpátky svůj hrad a slíbí bandě žoldáků několik hodin plenění, pokud se jim podaří ho dobýt. Jenže žoldnéři jsou horší jak smečka vlků a tak se rozhodne svůj slib změnit. Odebere jim zbraně i kořist a pár jich pro výstrahu nechá pověsit. Malá skupina z nich vedená Martinem (Rutger Hauer) se ale rozhodne svou křivdu napravit loupením. A jaké je jejich překvapení, když se jim do kořisti připlete i sličná nastávající choť Arnolfiniho syna Stevena (Tom Burlinson) Agnes (Jennifer Jason Leigh). A netrvá dlouho a Martin se zamiluje... (monolog)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (205)

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Matně si na tenhle film vzpomínám z raných devadesátek. Ne, že bych ho viděl, mám dojem, že ne, ale pravidelně jsem na něj narážel u známých a kamarádů na videokazetách a pořád jsem si říkali, že si ho jednou pustíme. Protože jsme si říkali, že to bude fakt maso. Vzpomněl jsem si na ten film ale až teď. Když se to vezme kolem a kolem, je to vlastně příběh o dívce (tak trochu mršce), která si užije zajímavé dobrodružství a pak se vrátí k jistotě. V ysrovém zpracování a skvělém obsazení. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Paul Verhoeven /Total Recall/ natocil silny film inspirovany tematikou stredoveku. Kopa nasilnych surovych scen, nahota nechyba, takze chlap si moze zamlsat len na samiciach /aby bolo jasne, na zbuznelu homoromantiku som hajzel, to treba rovno strielat/, reziser je vsak uvolneny, nekomercny /povedane otvorene, ze serie na Blbowood a kadejaky blbowoodsky vyplach/ a dost sa vyhyba klise. Rutger Hauer /rozpravka LadyHawke/ to pekne taha, film ma tempo a veruze aj nejeden strhujucejsi okamih. Okrem Hauera zvysok ludi nepoznam, ale snimok potesi fundov pouzivania mecov a strhne svojim dobrodruznym ponatim : 85 % ()

Reklama

Marigold 

všechny recenze uživatele

Středověk dle Paula Verhoevena. Žádnou rozkošně pohádkovou stylizaci od toho nečekejte, skutečně je to samé maso a samá krev. Velmi atmosferická podívaná pro silné povahy. Na druhou stranu: mám pocit, že množství "gore" scének tak trochu zakrývá nechopnost evokovat krutost doby jiným než takto explicitním způsobem. Ale nač se tvářit, že se mi to nelíbilo, když opak je pravdou :o)... ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

U pohádek dopředu nevíte, zda si budu podávat ruku s naivitou, či s krutostí. Maso a krev na to jde obráceně. Ze středověkého příběhu vytváří pohádku, a ne ledajakou – pořádně drsnou. Verhoeven freneticky střídá chvíle uvolnění a napětí, využívá letitých postupů, a kdyby byla filmová řeč slyšet, tohle by bylo afektovaný řvaní. Verhoeven je z těch režisérů, před nimiž musíte zahodit všechny předsudky a vydat se mu všanc tak řečeno na vlastní nebezpečí. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Paulovi sa vskutku i pomerne dosť podarilo nielen azda čo najrealistickejším spôsobom spodobniť obdobie »raného novoveku,« ale zároveň ho taktiež obdariť aj potrebnými vlastnosťami s presahom už od čias klasického, temného stredoveku, sa s tým automaticky spájajúcim, t.j. od špiny a blata, cez surovosť a sex, až vari i po mor a dekadenciu, i keď si zase na druhej strane rovnako tiež nalejme čistého vína v tom pragmatickom význame, že samotná štruktúra rozprávania príbehu bola napokon predsa tak trocha viac akosi skostnatenou, no očividne i napriek tomu som si logicky postupne začal spájať všetky jednotlivé súvislosti úplne dohromady, a v podstate najmä vďaka čomu som sa pomaličky dostával i do centrálneho prúdu nasledujúcich, mimoriadne surových udalostí, ktoré som dokázal plne [d]oceniť, pretože skrátka veľmi dobre už dávnejšie viem, že sa na začiatok 16. storočia, čiže v tomto prípade do roku 1501, situovanom v Taliansku - jednoducho povedané: jednoznačne hodili; alebo hádam môžem v danej veci skonštatovať i to, že forma mala miernejšiu prevahu nad obsahom. • Príbeh bol vzápätí, vlastne i celkom [s]prostý: „Akési zoskupenie žoldnierskych vojakov na čele s ústredným protagonistom Martinom, sa pri obliehaní akéhosi hradu, síce na malú chvíľu ocitli na strane víťazov, a to zrejme iba kvôli tomu, aby boli čochvíľa zradenými samotným kapitánom Hawkwoodom na samotný popud feudálneho pána Arnolfiniho, o čom nemali ani najmenšieho tušenia, čiže tým pádom sú ďaleko vyhnaní z priameho dohľadu zainteresovaných postáv, ale ešte nepovedali posledné slovo.” ← ó áno, presne tak, nakoľko pociťovali akúsi krivdu na dušiach, tak naprosto vážne zvažovali vykonanie «krutej pomsty,» do čoho sa systematicky nabaľovali i ďalšie dejové linky; predovšetkým s akýmsi príchodom novej, m o d r e j k r v i v podobe Agnes, sa dramatická línia ešte oveľa viacej zdramatizovala, aby tým získala na celkovej realistickosti; a pritom si len sotva málokedy dávala i »servítku pred objektív,« čím sa zvyšoval celkový adrenalín zo strany zúčastnených charakterov, ktorý skončil práve tak, ako začal. • Historický titul v podobe Mäsa+krvi,  disponoval kvalitným obsadením, keďže podľa mňa bez holandského predstaviteľa v podaní Rutgera Hauera, by to asi nemalo až konkrétne zrovna takú výraznú dynamiku, podobne ako s nemenej vhodne obsadenou - J. J. Leighovou, ktorá pred kamerou poctivo absolvovala niekoľko odvážnych scén, na čo by si možno jej kolegyne hneď tak rýchlo netrúfli? • Tvorivý tandem Verhoeven & de Bont, znovu priniesol vytúžené a šťavnaté ovocie, na ktorom som si z väčšej časti, teda i obzvláštne kvalitne nadmieru pochutnal → odporúčam obdobne naladeným divákom... ()

Galerie (53)

Zajímavosti (14)

  • Film inspiroval tvůrce Berserka Kentaró Miuru, který v rozhovoru v roce 2003, kdy získal cenu Tezuka Osamu Cultural Prize for Excellence (2002), uvedl, že design hlavního hrdiny Berserka Gutse vytvořil podle postavy Martina v podání herce Rutgera Hauera. (classic)
  • Natáčení probíhalo ve španělských městech Belmonte, Cuenca, Cáceres a Ávila. (Terva)
  • Jeden z nejvýznamnějších sporů se odehrál mezi Paulem Verhoevenem a Rutgerem Hauerem (Martin), který si chtěl vypěstovat pověst herce hrajícího spíše hrdiny než padouchy, jako tomu bylo ve filmu Blade Runner (1982). To bylo v rozporu s Verhoevenovým záměrem vykreslit morální nejednoznačnost svých postav a středověk jako „smradlavou dobu, ve které se dá žít“, aby se distancoval od typických středověkých fantasy vyobrazení tohoto období. To způsobilo, že mezi oběma tvůrci vznikla hořká roztržka a už spolu nikdy nespolupracovali. (classic)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno