Cizinec

Problematická adaptace Camusovy dokonalé knihy. Mám několik konkrétních výhrad: 1)Mnohovrstevná, mnoha odlišnými způsoby interpretovatelná kniha byla pro film přenesena s jedinou interpretací, která film drží na úrovni skoro až standardní kriminálky. 2)Marcello Mastroianni se do role "cizince" vůbec nehodí (hlavní roli měl původně ztvárnit Alain Delon) a svou mimikou, diametrálně odlišnou od Camusem popisované Meursaultovy, film definitivně pohřbil. 3)Samotná Meursaultova postava je pro film poněkud těžce uchopitelná a svou vizualizací ztratila veškerou svou mystiku. 4)Scénář je až nepříjemně doslovný a pro potřeby filmu zcela nepoužitelný. 5)Částečně retrospektivní narace je přesným opakem Cizincova původního narativního směřování. 6)Obě "akční" scény působí komicky, až sebeparodizačně..... Celkový dojem poměrně rozpačitý, přesto je dost nepravděpodobné, že by toto nadčasové dílo moderní literatury mohlo být do filmové podoby zpracováno lepším, či minimálně uspokojivým způsobem. (07.01.2006)

Bylo mi jasné, že Marcello Mastroianni dovede zahrát snad kohokoli, u cizince Meursaulta a Snílka z Bílých nocí, jsem si přece jen nebyl tak jist. Dopadlo to ale dobře, Mastroianni umí zahrát kohokoli. Velký režisér tu ale zachází s hlavním hrdinou trochu jinak, než např. ve Smrti v Benátkách. Vlastně nedělá nic, než že se snaží dvojrozměrný list papíru pokrytý písmeny převést na dvojrozměrné plátno pokryté obrazy. A dělá tak dobře, protože uhnout není kam, všechny jiné cesty vedou do ztracena. Proč je ale Camusův román (či novela) tak vzácný, proč má téměř biblickou závažnost? Mersaultův příběh se nejspíš mohl stát mnohému z nás, jeho osud nás možná těsně minul, třeba jsme mu jen o vlásek unikli, možná jsme ho prožili v jiném životě nebo na nás ještě čeká. (Podobný dojem jsem měl při čtení novelky Herrmanna Hesseho: Pod kolem.) Hlavní zásadou existenčního myšlení je pravda, pravda o sobě a pro sebe. Kdo tvrdí: "Protože jsem neměl co říct, tak jsem mlčel," se již tím staví mimo společnost postavenou na elokvenci, používání slov na zmatení nebo zastrašení druhých, cizích. A společnost si to s ním vyřídí. Pravda nezvítězí, nezvítězí však ani lež; vítězem je prostřednost, přetvářka, překrucování atd., jiným slovem "smrt". Jedinec a společnost žijí v odlišných světech, které se jen málo dotýkají, pokud se však prolnou vlivem nějaké události (nemusí být fatální), pak je o tragedii postaráno... "Venku bylo zase nesnesitelně vedro. Slunce ho prudce bodlo do očí , až ho bolelo se dívat a hlava se mu závratně točila..." (Pozor! to není Camus ale Dostojevskij.) (22.03.2014)

1. Marcello Mastroianni; 2. Výprava a kamera - kostýmy, vyprahnutá piesočná pláž pozvoľna prechádza do nekonečného mora, neďaleko ostré a nehostinné skaly a na rozhraní mora a piesku, pod spaľujúcim slnkom, plážový dom + súdny proces - skazené divadlo manipulácie, deklamácie moci, kafkovský proces; 3. dokonale verná adaptácia dokonalej existenciálnej novely; (07.10.2011)

Skoda, ze tento film objavil aj admin tej hnusnej odpornej smradlavej zumpy zvanej filmova teoria, a uz tu komentuje. To smie, ako, s tym nemam problem. Problem mam s miestnym evidentne sexualne dezorientovanym Radkom, ktory je navyse fundom dalsieho sexualneho devianta menom Dyvyne. lebo dotycna osoba sa tvari, ze je neviemaky znalec a vidim to komentovat fakt kvalitne veci. A pozeram, doprdele, LiVentura sa zase prekonal, uz nepise komentare ... moc divne, pracudesne alebo "Nejak me to nevzalo" alebo hoci aj "Nepochopeno, pomerne jsem se ani nebavil" - no a teraz dokonca vyplodil suvisle suvetia, ktore nielen na seba logicky nadvazuju, ale ono cely komentar nasho slavneho LiVenturu dava dokonca aj uceleny zmysel! Kazdopadne jeden z tych lepsich Vischontiho filmov - natocil aj mnou doteraz nepochopeny Soumrak Bohu, ktory miestne vystudovane filmove teoretiky - elitari brutalne nadhodnocuju a este natocil aj Smrt v Benatkach. Fajny film na tema neschopnosti komunikacie a zbytocnej lahostajnosti voci svetu a voci okoliu. To Voci svetu som myslel tak, ze konkretne aky maju vztah ludia k povedzme vlade - a ono, ruku na prirodzenie, pardon, na srdce - to mi zase uletelo - je hodne nebezpecne ked vlada statu nevladne, bo ludia by si mohli vsimnut, ze vlady nie je treba. To som zase odbocil do politiky, a tu predsa komentujem film, takze s5 k filmu. Vyborna prva polka, vyborny Mastroianni aj s Ancou Karinou. Druha polka - a hlavne ta sudna pravnicka cast ma bavila uz podstane menej. Mna pravo nebavi, nejsem pravnik a vlastne pravu rozumiet ani nechcem. Jeden z najlepsich filmov Viscontiho, takze preto 88 % (31.07.2018)

Viscontiho mám hodně rád, a Mastroianniho ještě víc, ale zde mi to bohužel nesedlo. Nemyslím si úplně, že je to nejvhodnější látka pro zfilmování. Ten film mě vůbec nebavil, musel jsem se do něj docela nutit, a jeho délka mi kvůli tomu subjektivně přišla nekonečná. V některých detailech je to zajímavé, ale jako k celku jsem si k tomu cestu nenašel, a Arthur Meursault pro mě zůstal stejnou záhadou, jakou představoval i pro své okolí, ta jeho apatie mi jednoduše přišla hrozná, nešlo se - a hlavně jsem pak už ani nechtěl - v něm vyznat, a už pár dní poté, co jsem to viděl, rychle zapomínám, o co tam vlastně šlo, takže pustit si tenhle film se v mém případě rovnalo spíše ztrátě času, bohužel. (30.10.2019)