Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Filmová balada režiséra Františka Vláčila je volným přepisem románu Alfréda Technika "Mlýn na ponorné řece". Má všechny rysy Vláčilova výrazného režijního rukopisu. Děj se odehrává v první polovině 18. století, v období, kdy katolická církev vynakládala mimořádné úsilí na postupnou rekatolizaci a na zvýšení svého vlivu, kdy vyhledávala „kacíře“, aby na jejich negativním příkladu mohla upevňovat svou moc nad nevědomým lidem. Děj je zasazen do krasového území kdesi na Moravě, do krajiny plné kouzel, o níž se od pradávna vyprávěly podivné zvěsti. I o mlynáři Spáleném šíří jeho nepřátelé pomluvy, že je ve spolku s peklem. Mlynář však pouze rozumí řeči přírody a zná tajemství ponorné řeky, která pohání jeho mlýn. Dostane se do konfliktu s knězem, fanatickým, ale racionálním poslem božím, který hodlá udělat všechno pro to, aby mlynáře zničil… Diváka upoutají znamenité herecké výkony, zejména Miroslava Macháčka v roli kněze a Vítězslava Vejražky jako mlynáře, ale i atmosféra snímku, o kterou se zasloužil kameraman Rudolf Milič. (Česká televize)

(více)

Recenze (150)

Historik 

všechny recenze uživatele

Vlastně historický romantický film zabalený ve Vláčilově originálním podání. Uspokojí všechny, jak náročné znalce filmového umění, tak široké vrstvy, které chtějí, aby se na konci ti dva hlavně vzali. Tento film nebývá často jmenován v souvislosti s vrcholy Vláčilovy filmografie, ale nepochybně mezi ně patří. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Vizuální pastva pro oči "made in" František Vláčil (viz třeba záběr na padající květiny na vodní hladinu), i dech beroucí Liškova hudba.... A přesto to za mě na plný počet hvězdiček tentokrát nestačí. Hlavně díky takovému nemastnému neslanému závěru. Přiznám se, že jsem čekal pesimističtější vyústění. Něco ve smyslu Čarodějek ze Salemu. Takových lidí, kteří si v dějinách lidstva mysleli, že "máme tak čisté svědomí, že nám nikdo nemůže nic udělat" a ono to nedopadlo, totiž jistě není málo. Postava jezuitského mnicha pro mě přitom byla ukázkově vykresleným příkladem rafinovanosti zla. A Macháček se této role zhostil opravdu výborně. Jen ten venkovský lid byl jaksi na svou dobu až moc "uvědomělý"... ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

František Vláčil a jeho ántré do historického filmu. Když to vezmu tu a tam, "Ďáblova past" je spíše povídka. Jinému režisérovi by k vyprávění tohoto příběhu stačila klidně poloviční stopáž. Ale to není chyba, naopak. František Vláčil si může dovolit jednotlivé scény protáhnout, aniž by dokázal nudit (stejně jako třeba Sergio Leone), zejména díky výtečné hudbě skladatelského mága Zdeňka Lišky (místy působí skutečně psychidelicky) a úžasné kameře Rudolfa Miliče (záběrů sekání trávy, kdy je kamera jakoby na kose, útěk dívky Martiny před jezdci a několika zopakovaných neúprosných nájezdů do mlýnských dveří jsem se nemohl nabažit). Již zde měl pan režisér šťastnou ruku na výběr herců, díky nimž jsou postavy dokonale živočišné a nepůsobí vůbec uměle. Z Miroslava Macháčka ve své možná životní roli fanatického jezuity jde opravdu strach už jenom díky tomu, že narozdíl od podobných postav dokáže nasadit i vlídnou tvář a právě díky tomu je mnohem zákeřnější než všichni ti Bobligové a Guiové. Jinak kromě charismatického Víta Olmera (proč jen nezůstal naporád hercem) a krásné Karly Chadimové zaujme i Vlastimil Hašek, pozdější častý představitel usedlých rozumných pánů, v roli úlisného hajzlíka myslivce Filipa. V "Ďáblově pasti" (jeho prvotina "Holubice" jakoby do jeho filmografie ani nepatřila) pan Vláčil vytvořil všechny charakteristické znaky svých filmů (atmosféra jakoby v horečce, pomalé tempo, Liškova hudba, malebná kamera, postavy s až básnickým slovníkem) a ač míra geniality přišla až za šest let, jedná se o vynikající dílo, které se na hony vymiká tvorbě raných 60. let, přednovovlnného období s myšlenkou budujícího raného socialismu. 93%. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Zase Vláčil, zase Liška... Zase skvost. Tentokráte velmi povedená barokní záležitost o svobodném mlýnu a nepoddajném mlynáři, na kterého si hodlají došlápnout regent s jezuitou. Tohle je jak správně píše Radyo s Markétou Lazarovou a Údolím včel zkrátka rodinné stříbro, podobně jako Švédové mají Bergmana s Pramenem panny a Sedmou pečetí. ()

InJo 

všechny recenze uživatele

Tak tohle opravdu ne. Sice nemůžu filmu upřít zdatnou dobovou atmosféru, postavenou na velmi minimalistických základech (tj. žádná opulentnost, zato výborně zvolená prostředí, komorní pojetí a stísňující hudba Zdeňka Lišky), a typově celkem dobře obsazené herce (Macháček má sakra charisma), ale to, že jsem pořádně vlastně ani nepochopil, o co tam šlo (ještě v půlce jsem se cítil zcela nezúčastněný) a že jsem u toho navzdory krátké stopáži v druhé půli neustále usínal (a to určitě nejen proto, že to v TV běželo tak pozdě), je pro mě jasná známka toho, že někde musí být chyba (s největší pravděpodobností bude u mě, ale já se za svoje názory a filmové vnímání stydět nehodlám). Vláčil je jistě režisérská extra třída, ale jeho Ďáblova past mi tedy hrubě nesedla. Mám rád syrová historická dramata (viz Kladivo na čarodějnice), ale tady jsem se zkrátka neměl o co pořádně opřít. Baladická nuda. 40 - 50 % ()

Galerie (6)

Zajímavosti (9)

  • Jako tanečníci ve stodole, která se zřítí, byli angažováni svazarmovští parašutisté. (alonsanfan)
  • Pád nové stodoly, pod kterou se propadla země pod náporem dobového dupavého tance, byl točen "pro sichr" na 5 kamer současně. (Marator)
  • Film byl natočen v těchto exteriérech: Žvahov, Skalní mlýn u Blanska, okolí města Beroun. (Kulihrášek)

Související novinky

Lednové tipy z VOD služeb

Lednové tipy z VOD služeb

31.01.2024

Zima nám stále ještě nekončí, a tak pokud hledáte nápady, jak si zpříjemnit chladné večery strávené u televizních obrazovek v pohodlí a teple domova, máme pro vás opět pár zajímavých i netradičních… (více)

Reklama

Reklama