Režie:
František VláčilKamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miroslav Macháček, Vítězslav Vejražka, Čestmír Řanda st., Karla Chadimová, Vít Olmer, Vlastimil Hašek, Bedřich Karen, František Kovářík, Zdeněk Kutil (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Filmová balada režiséra Františka Vláčila je volným přepisem románu Alfréda Technika "Mlýn na ponorné řece". Má všechny rysy Vláčilova výrazného režijního rukopisu. Děj se odehrává v první polovině 18. století, v období, kdy katolická církev vynakládala mimořádné úsilí na postupnou rekatolizaci a na zvýšení svého vlivu, kdy vyhledávala „kacíře“, aby na jejich negativním příkladu mohla upevňovat svou moc nad nevědomým lidem. Děj je zasazen do krasového území kdesi na Moravě, do krajiny plné kouzel, o níž se od pradávna vyprávěly podivné zvěsti. I o mlynáři Spáleném šíří jeho nepřátelé pomluvy, že je ve spolku s peklem. Mlynář však pouze rozumí řeči přírody a zná tajemství ponorné řeky, která pohání jeho mlýn. Dostane se do konfliktu s knězem, fanatickým, ale racionálním poslem božím, který hodlá udělat všechno pro to, aby mlynáře zničil… Diváka upoutají znamenité herecké výkony, zejména Miroslava Macháčka v roli kněze a Vítězslava Vejražky jako mlynáře, ale i atmosféra snímku, o kterou se zasloužil kameraman Rudolf Milič. (Česká televize)
(více)Recenze (155)
Mám rád Vláčilove filmy a tešil som sa aj na Ďáblovu past, ktorú som doteraz nevidel. Nebol som sklamaný. Ďáblova past, ako aj iné Vláčilove filmy, má úžasnú atmosféru, ku ktorej nemalou mierou prispieva Liškova hudba a Miličova kamera. Herci boli vybraní starostlivo, ale rozdiel v autentickosti medzi nimi a komparzom bol neprehliadnuteľný. Príbehovo je film jednoduchý, v určitých partiách aj napriek krátkej stopáži pôsobí zdĺhavo. Moravský kras je nadužívaný rovnako, ako Tatry v niektorých slovenských filmoch. V niektorom komentári som čítal, že Ďáblova past bola prípravou na Markétu Lazarovú. Myslím, že to vystihuje celkový pocit, ktorý som z tohto filmu mal. ()
Dobrý příběh, dusivá atmosféra nevolnictví a protireformace, zajímavé prostředí Moravského krasu a mistrný výkon Miroslava Macháčka - to považuji za největší přednosti tohoto výborného filmu. Nelze opomenout ani představitele ústřední dvojice mladých milenců (později si spolu zahráli i ve Weissově "Zlatém kapradí"). Zejména u Karly Chadimové je velká škoda, že pověsila herectví na hřebík a dnes je už "jen" manželkou Jana Třísky. ()
Vláčil měl nezaměnitelný rukopis. Pomalé tempo, pramalý důraz na hudbu, ale člověk je vtahován do příběhu s neuvěřitelnou rychlostí. Jestli někdo uměl historické filmy, pak to byl právě Vláčil a Ďáblova past je nehynoucí důkaz o jeho schopnostech. Film povyšuje také brilantní kamera a kupodivu i Vít Olmer. Člověk si až říká jak takovej charismatickej herec mohl sklouznout k režisérovi největších zhovadilostí. ()
František Vláčil byl mistrem ve svém oboru. Jeho šerosvitná dramata nasnímaná výtvarnou kamerou a doprovázená Liškovou hudbou předkládají obrazy z dob dávno uplynulých, a přesto nadčasových. O církvi jsem si iluze nikdy nedělal a ani dělat nebudu, úplně mi stačí názory a postoje současných církevních hodnostářů, aby mi běhal mráz po zádech z toho, jak by nás řídili, kdyby byli u moci. Vytýkat tedy filmu, že zobrazuje církev ideologicky pokroucenou, je směšné. Naopak to vědomí moci, které měla, je vykresleno naprosto přesně. Samozřejmě lze chápat snímek i alegoricky - ano, obžaloba nejen pánů, ale i komunistů a vůbec všech, kteří povýšeně ostatním vládnou. Svoboda je totiž to, co se těžce získá, ale snadno ztratí. Zatímco regent je buranským mocipánem, tak duchovní je ukázkovým příkladem hada - slizký úsměv a v zubech jed. Scénář, herecké výkony, řemeslo - vše je naprosto bezchybné. A šťastný konec? Proč ne. Vždyť každý lidský život skončí blbě, tak alespoň ve filmu to může být občas jinak. Viděno 4x a opět s nadšením. ()
Ďáblova past možná není geniálním dílem, jako Markéta Lazarová nebo Údolí včel, jenže to paradoxně může být pozitivem tohoto filmu. Je totiž podstatně přístupnější, než oby výše uvedené filmy, které dokáží docenit jen ryzí fajnšmekři. Je to dáno zejména jednoduchou narativní linií, jinak se ale ve všem jedná o „plnohodnotného Vláčila“. Jeho rukopis, tj. práce z kamerou, kompozice nebo se zvuky je totiž nezaměnitelný a velice usnadňuje vnímání syrové doby, do které je film situován, kdy lidé pykali za svoji chytrost a úspěch slavili ti podlí a tupí. Až se divím, že film mohl vůbec vzniknout, protože tak paralalela s komunismem, ať už zamýšlená či nikoliv, je evidentní. Ale nejvyýraznějším prvkem, je režisérova genialita, například to jak dokázal na černobílí film zachytit úporné vedro, které je témět hmatatelné, je fascinující. A i zde nelze nezmínit naprosto famózní hudební Kulisu Zdeňka Lišky. Nemám co bych vytknul. ()
Galerie (6)
Photo © CS Film
Zajímavosti (9)
- Martina (Karla Chadimová) v závěru filmu běží k mlýnu bosa, aby varovala mladého Jana (Vít Olmer). Když však později vycházejí z podzemní chodby, má na nohou černé boty. (Robbi)
- Pád nové stodoly, pod kterou se propadla země pod náporem dobového dupavého tance, byl točen "pro sichr" na 5 kamer současně. (Marator)
Reklama