Shades of Fern
The Shadow of the Ferns
VOD (1)
Obsahy(1)
Kamarádi Rudy (M. Probosz) a Vašek (Z. Suszyński) jsou místním hajným (M. Macháček) přistiženi při skolení srnce. Hajného na místě zabijí a v lese zahrabou. Během svého nevyhnutelného útěku před spravedlností se následně dopouštějí dalšího násilí, ale jejich prvotní opojný pocit ze získané svobody vyprchává a hlásí se svědomí a strach… V roce 1930 překvapil Josef Čapek novelou, odlišujícím se od dvou předešlých samostatných próz svou epičností a baladickou sevřeností – "Stínem Kapradiny". Vznikal téměř současně s "Povídkami z jedné a druhé kapsy" Karla Čapka, v nichž lze sledovat zaujatost obou bratrů stejným tématem – kriminálním případem, pátráním po vinících a otázce viny a trestu. Po více jak padesáti letech se pak v roce 1984 dočkala vlastního filmového zpracování. Režisér František Vláčil nezůstal nic dlužen své pověsti básníka filmového obrazu a adaptace tohoto díla, jež do podoby filmového scénáře zpracoval spolu s Vladimírem Körnerem, nese všechny znaky jeho uměleckého rukopisu. Je filmovou poezií, symbiózou hlubokého filozofického a vpravdě humanistického myšlení s vynikající uměleckou formou, jejímž hlavním rysem je poetické vyjádření a výtvarná krása filmového obrazu... Na to, proč se režisér Vláčil obrátil právě k této předloze odpověděl v rozhovoru pro časopis Kino: „Už na střední škole jsem měl z české literatury rád dvě díla – Vančurovu "Marketu Lazarovou" a "Stín kapradiny" Josefa Čapka. Samozřejmě jsem netušil, že budu filmařem a jednou se k těmto dílům vrátím svou profesí. Scénář k filmu jsme napsali spolu s Körnerem před jedenácti lety a jsem rád, že ho mohu točit. Je to vlastně báseň, postavená sice na poměrně plytkém příběhu, který ale dává možnost rozvinout celou řadu myšlenkových proudů, jež ona vnějšková plytkost nijak nesvazuje. Podstata je v té platformě, z jaké pozice je příběh vyprávěn a co se z toho dedukuje. Ti dva chlapci, jednodušší a primitivní, z nichž jeden je citlivější a druhý tvrdý, tvoří jeden element. A proti nim příroda, která je zpočátku přijme, ale pak vyvrhne, když přestanou být jejím organickým pojivem…“ Za kamerou stál Vláčilův stálý spolupracovník František Uldrich a o hudbu s výrazným křídlovkovým motivem se postaral Jiří F. Svoboda, za níž byl oceněn na festivalu v Mariánských lázních. Do hlavních rolí režisér obsadil dva polské herce – Marka Probosze a Zbigniewa Suszyńského, kteří se českým divákům představili již v koprodukčním snímku Jiřího Svobody Zánik samoty Berhof (1983). (Česká televize)
(více)Recenze (67)
Vezměte bratra Čapka (toho víc upatlaného od barev), přidejte Démanty noci (dva utíkající kluci), U konce s dechem (dementní hlavní hrdina, co střílí na potkání) a Vláčila, co se snaží o to samé jako v šedesátých letech, ale kvůli absenci černobílého materiálu a hudby Zdeňka Lišky se mu to bohužel nedaří. ()
Poetický film, o tom, jak se hroutí lidské hodnotové žebříčky a osobnost lidí, kteří nemají co ztratit. První zločin byl nešťastnou náhodou, ale spustil řetězec dalších, nyní již záměrných a stále horších. Vynikající herecké výkony neznámých polských herců - Marka Probosze a Zbygniewa Suszynského umocňují autentictu. Kdyby ve filmu hrály známé české tváře, výsledek by asi tak přesvědčivý nebyl. ()
Melancholický příběh, natočený typickým Vláčilovým způsobem, i když velmi uměřeně. V hlavních rolích dvou chlapců, rebelujících proti všem a bezvýsledně hledajících své místo na světě, se předvedli dva ve své době neznámí polští mladíci, což dodává snímku na autenticitě. Film nabízí dva velmi dobré psychologické portréty, smutnou atmosféru a krásnou hudbu. ()
Opat kvalitny film Frantiska Vlacila, ktory sa nesie v depresivnom duchu, pozitivnej atmosfery je tuna fakt minimum. Dvaja polski mladici chodia spolu pytliacit, no a samozrejme za to treba niest dosledky. Vyborna je rezia, ktora je vycibrena do detailu, ti dvaja mali vyborne dialogy, priroda a exteriery na urovni. 85 % ()
Můj první a dost možná poslední Vláčil v životě. Sorry, ale ta zvláštní poetika vyprávění a vůbec ta celková atmosféra filmu mi vůbec nesedla. Navíc se mi nějak příčilo po celý film fandit dvěma asociálům páchajícím zlo bez zjevného důvodu. Lidem vykradou barák a okomentují to slovy : jinej by jim to tu zapálil. Takže na konci dostali co jim patřilo. Neupírám tomu jisté kvality, ale mě to bohužel minulo.40% ()
Galerie (7)
Zajímavosti (4)
- Navzdory roku výroby se tento snímek dostal do československých kin teprve v lednu 1986. (charles3)
- Režiséru Vláčilovi bylo při natáčení filmu špatně, proto jej za něj dodělával kameraman s pomocným režisérem. (raininface)
- Režisér Vláčil se snažil natočit tento film už od začátku 70. let, ale ústřední dramaturg Barrandova Toman každý jeho pokus zamítl. Možnost realizace filmu se naskytla až po odchodu Tomana z Barrandova v roce 1982. (raininface)
Související novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)
Reklama