Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Čepek, Jan Kačer, Věra Galatíková, Zdeněk Sedláček, Zdeněk Kryzánek, Jana Hájková, Michal Kožuch, Ladislav Gzela, Petr Štěpánek, Josef Somr, Miloš Willig (více)Obsahy(1)
Příběh filmu režiséra Františka Vláčila a libretisty Vladimíra Körnera se odehrává v druhé polovině 13. století. Český zemanský synek Ondřej z Vlkova přišel do řádu ještě jako dítě. Nestalo se tak dobrovolně. Snad si ani neuvědomoval, že byl vlastně obětován na usmíření otcova násilného činu, spáchaného na něm samotném, a že byl tedy dvojnásobnou obětí. Až po deseti letech odříkání poznává, že existuje ještě jiný svět, ještě jiný život než ten, který uzavírají pevné zdi řádového hradu. Podlehne volání domova, volání rodného Údolí včel, a pokusí se o návrat. Již se zdá, že bude mít více štěstí než bratr Rotgier, jehož pokus o únik skončil krutou smrtí. Ale i v jeho případě se ukazuje moc řádu silnější a náboženský fanatismus znovu triumfuje nad v té době beznadějným pokusem jedince o vzpouru proti síle dogmatu spojeného s mocí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (406)
Už poněkolikáté jsem shlédl toto úžasné dílo a nemám potřebu psát o ději nebo ho opěvovat. Jdu dále myšlenkami, jak asi bylo Ondřeji, když znovu viděl pláž moře, kde kdysi dospíval v muže po boku svého přítele Armina. Ano, zatoužil být svobodný , a proto "dezertoval", ale už stejně nikdy zcela svobodný být nemohl. Stále slyšel hukot moře a stále cítil chlad severu. Než se rozhodl o návrat do rodné země, měl v kláštere oporu svého přítele, který mu byl oddán. Co asi cítil, když se znovu octl v místech, kde zřejmě bude žít až do své smrti a nebude už mít po boku Armina, který sice spáchal hrůzný čin, ale i přesto., až do poslední chvilky, zůstal Ondřejovým přítelem. ()
Nevím proč, ale vůbec mi tento film nesedl. Zmatek od začátku do konce. ()
Nesedí mi herectví Jana Kačera, nevím proč. Čepek je jedním slovem úžasný. Somr snad nikdy nezemřel brutálněji. Za zminku také stojí pan Husák a Lanďák. Další důkaz toho, že 60. léta patří k zlatému období české kinematografie. ()
Z této poutě plástve sladkého medu nebudou. Stejně chutná i po letech. ()
Hodně se to tady srovnává z Markétou Lazarovou. Oba filmy jsou naprosto vynikající, ale Údolí včel je vzhledem k předloze Vladimíra Körnera dějově jasnější a pro většinu diváků přijatelnější. Herecké výkony jsou zde naprosto vynikající a jde o jeden z nejlepších filmů české kinematografie. ()
Měl jsem trochu obavu z toho, jestli mě nečeká náročný artový epos ve stylu Markéty Lazarové, ale nebylo tomu tak. Je to přístupný film - sonda do českého středověku. A takových podobných moc není. Oceňuji uvěřitelné herecké výkony a dialogy hlavních představitelů a povedenou výpravu. ()
Reklama