Ten pravý a jediný
Den eneste ene
The One and Only
Režie:
Susanne BierScénář:
Kim Fupz AakesonKamera:
Jens SchlosserHrají:
Sidse Babett Knudsen, Niels Olsen, Søs Egelind, Paprika Steen, Sofie Gråbøl, Lars Kaalund, Hella Joof, Philip Zandén, Rafael Edholm, Jacob Thuesen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Niller a Lizzie nemohou mít děti, protože Nillerovy spermie nejsou v pořádku. Rozhodnou se tedy pro adopci. V jejich vztahu je dominantní osobou právě Lizzie, která plánuje, kdy bude mít dítě narozeniny a jaké mu dají jméno. Niller sice nesouhlasí s tím, že by jméno či narozeniny mohli dítěti jen tak změnit, ale o tom on nerozhoduje. Jejich vztah přirovnal k nákladnímu automobilu a jejich sex k morčeti. Veškeré životní principy přirovnává ke své práci - zařizuje kuchyně.
Sus se provdala za Itala Andrea, kterému říká Sonny. Ten by rád měl děti, ale Sus se bojí, že si zkazí postavu a její krásný manžel ji pak opustí. Když ale vidí, jak po potomkovi touží, přestane se tomu bránit a otěhotní. Oba jsou velmi šťastní. Chybí jim už jen jedno - zařídit kuchyň.
Do poklidného života obou párů však zasáhne osud a jejich příběhy naberou nečekaný spád.
(charlosina)
Recenze (27)
Susannino rané tvůrčí období. Její obvyklé postavy, obvyklá témata, obvyklé morální otázky. Jenže je to tak přihlouple limonádovitě zpracováno, že se člověk nemůže ubránit myšlence na to, jak banální režisérkou by asi byla, kdyby později neobjevila svůj scénáristický poklad v A. T. Jensenovi. Tohle je výplach. ()
Podarená romantická záležitosť. Príbeh sa dotýka vážnych tém partnerstva - neplodnosť, potrat, adopcia, nevera, smrť - no elegantne ich spracúva spôsobom, ktorý neskĺzava do ultravážnej ťažoby, ani do trápnej komédie nasilu. Naopak s elegantnou dávkou primeraného humoru sa napokon končí silným, no v rámci deja uveriteľným happy endom. ()
Příjemný film, který odlehčeným způsobem ukazuje problémy partnerských vztahů. Komičnost spočívá hlavně v podivnosti vedlejších postav jako spolupracovník Knud, psychošvagrová Mulle, kamarádka Stella, než v samotném ději. Potěšilo mě, že ta příšerná ženská umřela a nemusela jsem se na ní dívat celej film, jak poplácávala manžela po tváři - doufala jsem, že se konečně otočí a jednu jí švihne, no aspoň to pak párkrát schytá Sonnyboy. Taky mám ráda ty detailní pohledy do tváří postav, které se objevují snad ve všech filmech Susanne Bier. ()
Ve filmu se mimo jiné říká : "Člověk dělá v životě hodně zvláštních věcí........." A stejně zvláštní mně připadala i tato komedie, která byla jakýmsi pokusem něčeho, co se podle mého subjektivního názoru nepovedlo správně koordinovat. Oproti jiným filmům Susanne Bier to tentokrát nebyl tak úplně můj šálek kávy, ale kdo ví, třeba to bylo tím, že jsem očekávala něco trochu jiného. 65% ()
Jeden z prvních snímků Susanne Bier, natočený skoro rozverně, bez smutku jejích pozdějších filmů. Dokonce s happyendem! Jako bývalý student psychologie taky musím vyzdvihnout postavu empatického monstra jménem Mulle, která přesně zosobňuje degenerativní potenciál téhle vědy pro ty, kdo si od ní nedokážou udržet odstup. Je to sranda film, ale asi bych nechtěl být na místě ani jedné z hlavních postav. Ony ty situace jsou přece jenom až příliš povědomé. ()
Galerie (3)
Photo © Warner Bros. Pictures
Reklama