Tanec v temnotách

Oscar 1 nominace: Píseň - "I've Seen It All" (Björk - hudba, Lars von Trier, Sjón Sigurdsson - slova) Zlatá Palma . . . . . . . . . . A ostatní ocenění pro Björk: Zlaté glóby 2 nominace - Herečka (drama), Píseň, Golden Satellite - Píseň + 1 nominace - Herečka (drama), National Board of Review - Herečka (Muzikál), Evropské filmové ceny - Herečka, Cannes - Herečka, Bodil (Dánsko) - Herečka, Robert (Dánsko) - Herečka, Hudba, Edda (Island) - Herečka roku, kritici: Chicago 3 nominace - Herečka, Hudba, Nadějná herečka, Las Vegas 2 nominace - Herečka, Ženský objev, Online - Debut + 2 nominace - Herečka, Hudba (19.03.2004)

(1001) 2008: Inu, mám dilema. Před sledováním tohoto filmu jsem už nějaké to rande s panem Trierem absolvovala a dosud jsem z každého byla, byť i takřka proti své vůli, naprosto odvařena. A jelikož jsem občasný skeptik, tak jsem si řekla, že přece není možné, aby na světě existoval takový génius, kterému sežeru úplně všechno (protože tohle by byl už druhý, jelikož jednoho takového už znám, ale to sem nepatří), no a abych se dostala ke své pointě, tak jsem si řekla, že se milému Larsovi podívám více na zoubek a nebudu ho šetřit, i kdyby trakače padaly. Tanec v temnotách začíná pomalu a pozvolna, až si člověk (já) říká, jak to může dospět k tomu závěru, o jakém už kdesi slyšel, že to k němu dospěje. Potom přestane nad takovými blbostmi přemýšlet, jak ho síla neobyčejně viděné obyčejné reality vtahuje do děje. Píseň "I've seen it all" zabije emocionálně zjitřenou a psychicky labilní dívku do sedačky a vyvolá v ní pocit naprosté identifikace se s hlavní hrdinkou. Náhlý zvrat v ději křičí z plátna: "Jsem nelogický, jsem násilně naroubovaný, jsem vyhnaný do extrému!" Chvíli si na to opět sledovatel zvyká, mozeček mu usilovně pracuje, hysterický konec opět nahlodá podvědomí... A teď přecházím zpět do první osoby. Zkrátka, i když film má rozhodně své mouchy a nezdá se mi dokonalý jako třeba Dogville, za přesné vykreslení vnitřního světa jednoho rezignovaného snílka opět uděluji nejvyšší hodnocení. -"You've never been to Niagara Falls?" -"I have seen water, its water, that's all..." 2017: Jak stárnu, tak moje výtky k filmu zůstávají, ale moje láska k němu se dál prohlubuje. Formální přístup kombinující pohyblivou dokumentární kameru v "normálním" životě a sestřih mnoha statických záběrů v muzikálových číslech tak geniálně nenápadně manipuluje divákův úhel pohledu, že už to samotné si vyslouží nehynoucí obdiv. Naprosto přesně přesní herci pracují tak, že se každá scéna zdá jako nejlépe zahraná scéna, co kdy byla nejlépe zahraná. V imaginárním světě bych neměla problém vytrhnout si srdce z hrudi a dát jednu polovinu Peteru Stormarovi a tu druhou polovinu věnovat Siobhan Fallon Hogan. -"What is there to see?" ♥♥♥ (24.11.2008)

Pro mě jednoznačně vítězství formy nad obsahem. Normálně bych muzikál ve spojení s něčím scénáristicky tak účelově citovo-vyděračským odstřelil jak škodnou, no jsem rád, že jsem LvT přeci jen dal šanci, abych se ujistil, že nepřicházím o něco kontroverzně geniálního, jak jsem u něj po zásluze zvyklý. V tomto smyslu bych rozhodně netratil, protože příběhově se jedná o typ filmu, který subjektivně hodnotívám odpadem, ale skvělá Bjork, její výborná hudba a nečitelný a ke konci surově explicitní Lars von Trier mě přesvědčili, že si Dancer in the Dark vyfuckovat nezaslouží. Doporučovat se, ostatně jako u všech filmů LvT, zdráhám, a když už se do něj pustíte, tak apeluju k potlačení choutek k vypnutí, a vyčkání až do konce s velkým K. 75% (08.03.2015)

Nemohu si pomoct, ale na konci filmu se snaží Lars von Trier vyždímat slzy z diváků za každou cenu a dokazuje svůj pověstný cynismus, který v mnoha jeho filmech ´funguje´ spolehlivě, ale tady ne. Moment, kdy se Björk v závěru hystericky rozpláče, když jí přetahujou přes hlavu kapuci, si mohl odpustit. Bylo to laciný a zbytečný a v tu chvíli se von Trierova pila "zlomila". Tři hvězdičky putují především za hudbu a skvělé herecké výkony, hlavně Davida Morse a především Björk, která svou roli doslova žije. (27.05.2002)

Nevím, jestli příčinou toho, že mě tenhle film nenadchnul byla Bjork, kterou bytostně nesnáším (a na mé averzi vůči ní se nic nezměnilo). Nevím, jestli mi vadilo to „typické české“ jméno Selma, na které jsem si ani po víc jak 2 hodinách nezvykla. Nevím, jestli mi vadila role Catherine Deneuve jako dělnice ve fabrice, protože mi prostě k této krásné a elegantní ženě nepasovala . montérky to není kostým pro ni. Vážně nevím, statečně jsem se přes své výhrady protrpěla až ke spásnému konci. Spásnému pro mě! (02.04.2005)