Princ a Večernice

Skvělá pohádka, ošklivému princi navzdory. Její hororové výchovné prvky mne jako malou děsily a jako velkou zase děsně baví... Vězte, milé děti, že ne každý oslizlý stařík je kouzelný, a že leckdy z čiré zášti mlaďochovi rád pomůže do hrobu. A když vám vaše životní láska říká, abyste jejího bývalého nechali hnít přikovaného ve sklepení, tak ji sakra poslechněte! No, a navíc ten charismatický Mrakomor Radoslava Brzobohatého... Ach... Myslím, že právě jemu vděčím za tu slabost pro inteligentní záporáky. ;) PS: Taky vám ve scéně, kdy se ve dvojce Pána Prstenů představuje ten divnej elfí generál s rozevlátou hřívou, automaticky naskakuje: Já jsem Měsíčník...? (30.12.2019)

Až na pár drobností jsem měl tuhle pohádku vždycky velmi rád - nikdy mi moc nesedl herec v hlavní roli prince Velena a postava královského šaška Kacafírka (resp. jeho repliky) mi vždy přišla trapná, podobně jako kostýmy kouzelných švagrů. A triková stránka musela být nepřesvědčivá snad už v době premiéry... Jinak je ale obsazení velká radost, má to velmi hezký příběh, pěknou ústřední píseň, a super lokace, takže ani navzdory nesnesitelně časté televizní reprízovanosti se mi to kupodivu ještě stále nestihlo zprotivit, a to už to znám prakticky nazpaměť. Btw. trochu mě tam zaráží podoba místnosti s tikajícími hodinami, v níž musí Velen poznat správnou Večernici, se síní času v Herzově filmu Deváté srdce - vzhledem k tomu, že jsou oba filmy ze stejného roku, by mě to skoro svádělo k domněnce o tom, že se jeden u druhého možná (?) inspiroval... (03.01.2022)

Vskutku výborná pohádka. Největší klad je v obsazení. Král a jeho dvorní šašek jsou skvěle sehraná dvojka, princezna na české poměry už nemohla být lepší a charismatický záporák dodává zlu hutný temný nádech. Princ je sice třasořitka, ale naštěstí má o koho se opřít během své nelehké cesty za záchranou princezny. Bezchybně působící pohádková záležitost, kterou korunuje Václav Lohniský. (29.04.2006)

Nemôžem si pomôcť, ale Princa a Večernicu považujem po všetkých stránkach za nevydarenú rozprávku. Tak nevydarenú, že sa mi ani nechce rozpisovať o omyle pri obsadzovaní hlavnej postavy, množstve hluchých scén (chodenie, lezenie, jazdenie), trápnych dekoráciách, nenápaditých kostýmoch, nezáživných dialógoch, ani o tom, prečo časť komentátorov vyzdvihuje krásu Libuše Šafránkovej ako hlavný klad tohto filmu. Má odo mňa dve hviezdičky a pripadám si celkom štedrý. (09.08.2013)

Jakoby na půl plynu ve srovnání s nejklasičtějšími z klasických, místy vypadá i trochu fušersky, přesto výjmečný skvost. Brdečkův scénář nemůže zkazit ani Vorlíček. Vyprávění dýchá aktualizovanou prapříběhovostí tak mocně, že ani všechny ty komické rodinné historky nepůsobí zde nepatřičně. (Že při tom Brdečka nebyl pouhým nevědomým tlumočníkem můzy, svědčí šaškovo předčítání z knihy - jednak že o králi Artušovi, jednak co zrovna: "...hahaha, jsem tak vesel, že už ani veselejší být nemohu".) Nálada vyprávění je zhuštěna a sevřena do velmi těsného prostoru, divák je umístěn do Velena, který má a zná vždy jen velmi omezený výsek světa. Jde za Večernicí, což je cesta k Jitřence. Ty wtf prostřihy z místa na místo. Velen má nakonec vlastně všechno zadarmo. Jenže o tom to je. Iniciační cesta. Obstál. Ještěže to Vorlíček nenechal zkurvit Svobodou a Gottem nebo nějakým tehdejším skoroslavíkem. Nečekaný trubadůr úvodní písně Ondřej Havelka otvírá pohádku o princi a Večernici přenádherně (na hudbu svého otce a s patřičným, byť poněkud slabším Koptovým textem). Komentáře Ony (3 hv.), Romadoor (4 hv.). (06.08.2011)