Princ a Večernice

Jak je možný, že já tuhle pohádku celý svůj dosavadní život tak obcházel? Před touhle pohádkou jsem měl ty nejoblíbenější Dařbuján a Pandrhola, Sůl nad zlato, Třetí princ, Tři veteráni a teď už je to i s Princem a Večernicí prímová pětice, která by mě mohla navštívit čtyřiadvacátého na Vánoce, protože kdy jindy bych si mohl tyhle pohádky užít lépe než právě na Štědrý den. (22.11.2009)

Pohádka, která ve srovnání se svými filmovými sestřičkami zhruba stejného stáří působí jako chudičká příbuzná, která se chce vetřít mezi tuzemskou smetánku. Kupříkladu místní hrad jakožto hlavní bašta místního vládce je patrně obýván jen královskou rodinou, šaškem a pár chlápky od koní. No ... v tom případě bych já osobně dala přednost nějaké skromnější chaloupce v podzámčí ... pokud tady nějaké podzámčí existuje, neboť bych rozhodně nechtěla mít na starosti údržbu celého královského sídla a přilehlého parku. Jenom těch oken, co bych musela umývat ! Krom toho mě odjakživa rozčilují takové ty drobné nedobové detaily, jakými mohou být kupříkladu i moderní brýlové obroučky na očích jedné ze sličných sester prince Velena. A když už jsme u hlavního hrdiny ... jeho vystupování je - mírně řečeno - tak trochu ode zdi ke zdi. Obrán o koně, peníze i královský oděv, nechá se bez sebemenšího pokusu o vzpouru či o útěk vykořisťovat jako ten nejposlednější čeledín - jakoby se smířil se svým postavením, jakoby naprosto rezignoval ... na nuzný oděv by si snad mohl vydělat i jinde a jinak - předpokládám, že v království se nevyskytovala jen hospoda. Naproti tomu při rozmíšce s tuláky mu kupodivu odvaha nechybí ... dokonce i ve finálním souboji se ukáže, že je svému protivníkovi rovnocenným soupeřem, o to víc nechápu jeho počáteční chování. Jenomže ani samotný vladař nezapadá do tradiční škatulky otce a krále, obávajícího se o své zmizelé dcery - nerozjíždí se žádná rozsáhlá ani skromná pátrací akce, aby se poté mohlo hlásit, zda našli či nenašli. Zdá se, že kromě dvořanstva a služebnictva chybí i armáda a policie - král si očividně neví rady, kromě lapání ptactva a jeho následného věznění v klíckách není schopný pražádné akce a jen odevzdaně sedí a čeká, jak to s jeho dětmi dopadne. V souhrnu je dějová linie celá taková lehce kostrbatá a lokace jsou prostřídávané tak nějak bez ladu a skladu, leč všichni protagonisté jsou s menšími či většími výhradami akceptovatelní, kostýmy jsou vcelku povedené ... a pohádka po překonání nezbytných překážek snaživě dospěje ku zdárnému konci, takže si poctivé 3* zaslouží. P.S.: ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Tak nám zapíchli Mrakomora ! Vida - teprve teď mi došlo, kdo může za všechna suchá léta ... potažmo i za globální oteplování ! Takže milí švagři by se konečně měli sebrat, když to celé spískali ... pochopitelně i se švagrovou a s princem Velenem, vydat se do širého světa - a nevracet se, dokud nenajdou vhodného, dostatečně schopného a reprezentativního Mrakomorova nástupce. To aby byla obnovena rovnováha ... na zemi i na nebi. (30.12.2016)

Kupodivu celkem temná atmosféra dodává této pohádce punc kvalitního filmu. Ten však sráží horší zpracování a scénář. Na druhou stranu je tady postava Mrakomora, která je vážně hrozivá, protože když už někdo nejde propíchnout mečem, bývá většinou zle. Těch 75% je přesně to číslo, které mám na mysli. 75% (07.07.2016)

nostalgické +3* Libuška Šafránková si po pěti letech od Tří oříšků povýšila rovnou na roli princezny a sluší jí to. Ale nějak v dětství mě moc nebavili strašidelné příběhy (a vlastně mi to zůstalo až do dnes, kdy horory mě nelákají vůbec) a v této pohádce je zlo opravdu silné a Brzobohatý zahrál černokněžníka teda precizně. Přesto si tuhle pohádku vážím aspoň na tři hvězdy. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (04.03.2018)

Jakoby na půl plynu ve srovnání s nejklasičtějšími z klasických, místy vypadá i trochu fušersky, přesto výjmečný skvost. Brdečkův scénář nemůže zkazit ani Vorlíček. Vyprávění dýchá aktualizovanou prapříběhovostí tak mocně, že ani všechny ty komické rodinné historky nepůsobí zde nepatřičně. (Že při tom Brdečka nebyl pouhým nevědomým tlumočníkem můzy, svědčí šaškovo předčítání z knihy - jednak že o králi Artušovi, jednak co zrovna: "...hahaha, jsem tak vesel, že už ani veselejší být nemohu".) Nálada vyprávění je zhuštěna a sevřena do velmi těsného prostoru, divák je umístěn do Velena, který má a zná vždy jen velmi omezený výsek světa. Jde za Večernicí, což je cesta k Jitřence. Ty wtf prostřihy z místa na místo. Velen má nakonec vlastně všechno zadarmo. Jenže o tom to je. Iniciační cesta. Obstál. Ještěže to Vorlíček nenechal zkurvit Svobodou a Gottem nebo nějakým tehdejším skoroslavíkem. Nečekaný trubadůr úvodní písně Ondřej Havelka otvírá pohádku o princi a Večernici přenádherně (na hudbu svého otce a s patřičným, byť poněkud slabším Koptovým textem). Komentáře Ony (3 hv.), Romadoor (4 hv.). (06.08.2011)