Ve službách mafie

Co začne jako komedie srovnávající zvyky italského jihu a severu – když se po letech na Sicílii vrátí ztracený syn i se svou blonďatou ženou, kterou si našel právě na severu – skončí jako neorealistické drama s psychologickými postřehy. V obou rovinách byl film dobrý, ale nedokázala jsem mu odpustit tak prudkou změnu nálady ze smíchu do stísněnosti a neodvratné osudovosti. (04.08.2023)

Ve službách mafie je tak trochu jiný film o mafii. Hlavním hrdinou a vykonavatelem krvavé spravedlnosti se totiž nestává její ortodoxní člen nýbrž člověk, který vlastně žije spořádaným životem a tak trochu bych řekl, že za normálních okolností neublíží mouše. Mafie si ale žádá své. Zvláštní je, že první půlka je vlastně komedie, druhá se tváří jako čistokrevné drama. Dost zajímavá by ještě byla třetí část filmu, která by něco vypověděla o tom, jaké to je s tímto zážitkem žít a třeba i ve stínu vyšetřování vraždy samotné. (29.05.2023)

Další Sordiho film, kterému jsem se rozhodl dát šanci. Než jsem se k němu dostal na Netflixu, odvysílala ho se zcela novým dabingem ČT2, takže jsem dal přednost této verzi. Se Sordim mám trochu problém, jeho filmy jsou často avizovány jako komedie, ale výsledek je obyčejně takový zvláštní, melodramatický a málo vtipný. Také u tohoto filmu jde v podstatě o tři žánry v jednom - tragikomedie, melodrama a mafiánský thriller. Děj mi přišel zajímavý, ale příliš rozvláčný. Ocenil jsem patřičně dramatickou hudbu a zajímavé záběry kamery (z nichž nejvíce mě paradoxně zaujaly scény z automobilky), jinak ale tento film za 60 let notně zestárnul, částečně i vzhledem k černobílému formátu. Z naposled viděných Sordiovek (Můj syn Nero, Il diavolo a Vysoká karetní hra) mi tento přišel nejlepší, přesto nemůžu jít výš než na ***. 68 % a jako případný další Sordiho film budu volit raději nějakou čistokrevnou komedii. (31.05.2023)

Návrat do rodné obce po letech může mít nečekané následky. Tzv. spiklenecké nebo konspirativní teorie nejsou prosty opor ve skutečnosti, tj. odrážejí vždy, co se už stalo nebo co se děje nebo dít bude. Aneb jak to chodilo, když ještě nebyli "institucionalizováni" vrazi z povolání, jezdící z jednoho konce světa na druhý podle přání a potřeb "zákazníků". "Pozoruhodné" jsou také tzv. chruščováky v mafiánském podání. Kvalitní scénář, poetika neorealismu a Alberto Sordi v nezvyklé - vzhledem k jeho pověsti komika - , ale brilantně zvládnuté roli dotvářejí i dnes nový pohled na tvář organizovaného zločinu. Za zmínku stojí i brilantně zachycené prostředí "staré" Sicílie. (28.05.2023)

Talianska klasika reflektujúca na mafiánske spôsoby v talianskej spoločnosti. Aby nedošlo k omylu, nejde o "mafiánsky film", ale o psychologickú sondu úspešného manažéra, ktorý príde so svojou rodinou na rodnú Sicíliu a je konfrontovaný s lokálnou mafiou. Alberto Sordi dal svojej postave spektrum celého človeka od talianskej ľahkovážnosti po strach o svoj život a rodinu. Skvele natočený film mal premiéru v našich kinách v roku 1964. (01.07.2022)