Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slarque
    ****

    Vlastně je zajímavější, jak byl tento film natočen, než o čem je. Čapkův sci-fi román byl pojat jako psychologické drama natočené podle ve 40. letech aktuálních postupů žánru filmu-noir. To (společně se zasazením do fantazie horečného snu) dělá film nadčasovějším, než všechny ostatní filmové aktualizace románu. Ostatně hlavní femme fatale má i francouzské jméno, to už mohlo být těžko stylovější.(22.8.2013)

  • mortak
    ****

    Hereckým projevem velmi divadelní: patos a tíže - ale tak se tenkrát hrály tragédie, stačí si poslechnout záznamy divadelních her z poválečné doby. Vávra má vše pod kontrolou, takže se mu horečnatý sen nerozpadne na sled expresionisticky pojatých výstupů, a věrně převádí myšlenky knihy - krakatit jako lidská pýcha ničící místo budující, žena- můza jako cíl a odměna dobyvatele, který se nevědomky stane tím ovládaným, venkovská idyla s hodnou dívkou se nám zdá krásnou, až když ji ztratíme, předtím nás nudí a nenaplňuje... Myšlenky zůstavají, jen se mění způsob uměleckého vyjádření - dnes je hlavní civilní projev, dřív vládla exprese.(28.3.2010)

  • corpsy
    *****

    Technická stránka filmu ( kamera, výprava, hudba, triky...) na svoju dobu a na krajinu pôvodu doslova berie dych. V brilantnej réžii vyznieva snímok nie ako sci-fi, ale ako psychologická dráma o mužovi, ktorý má vo svojich rukách ( či skôr v hlave ) obrovskú moc. Jeden z vrcholov fantastického žánru v Československu.(20.11.2014)

  • Anderton
    ****

    Nie som odborník českej dobovej kinematografie, ale mám pocit, že prvky, ktoré použil v tomto filme Otakar Vávra, boli v tunajších končinách priekopnícke. Za prvé sa jedná o vážne sci-fi, čiže žáner, ktorý je u nás zriedkavejší ako šafrán. Nehovoriac o prvej polovici storočia. Za druhé Vávra príbeh orámoval a v priebehu rozprávania začíname vďaka halucinogénnym obrazom tušiť, že nás režisér ťahá za nohu. Po vyzradení pointy zistíme, že sme sledovali úplne iný žáner, ako sci-fi. Trochu zamrzí naivita chovania hlavnej postavy, tá je ale vykompenzovaná onou pointou, ktorá ju postaví do iného svetla. Vávra sa zrejme inšpiroval vizuálom Metropolisu a spôsobom rozprávania v Kabinete dr. Caligariho.(20.10.2012)

  • Marthos
    *****

    Svržením atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki na konci druhé světové války překročil svět práh atomového věku. Došlo k naplnění vize spisovatele Karla Čapka, který již o dvě desetiletí dříve předpověděl ve svém románu Krakatit okamžik mravního rozcestí mezi mírovým a vojenským využitím jaderné energie. Stejnojmenná filmová adaptace režiséra Otakara Vávry vznikala v době začínající polarizace světa na dva proti sobě stojící tábory. Přes jisté zaktualizování zachoval filmový přepis to nejzávažnější: pohled humanisty na nebezpečí sebezničení lidstva bez návaznosti na jakoukoli ideologii. Vlastní příběh je vyprávěn formou prolínání dvou dějových rovin, skutečnosti a fantastického snu, který prožívá inženýr Prokop po objevu třaskaviny nevídané účinnosti. Do hlavní role byl obsazen brněnský rodák Karel Höger, který postavy rozkolísaných intelektuálů zvládal s velkou tvůrčí profesionalitou. Höger byl všestranným umělcem. Začínal jako divadelní herec v Brně, od počátku války působil dlouhá léta na prknech pražského Národního divadla. Vytvořil řadu postav, od mladistvých milovníků po role charakterní. Přes jejich různorodost měly jedno společné: složitou niternou osnovu, kterou v nich Höger objevoval. Byl dokonalý mistr psychologické kresby, což výrazně vyniklo zejména ve filmu, který v tomto směru poskytoval více příležitostí k detailnímu charakterizování takové postavy. Do pozadí by ovšem neměly být odsunuty ani vynikající výkony Smolíkův, Plachého, Linkerse a mladinké Nataši Tanské, podobně jako vizuálně dokonalá femme fatale Florence Marly. V širších souvislostech pak neztrácí ani kniha, ani film - bohužel - své časové poselství ani dnes. Problém zneužívání vědy trvá a díla jako KRAKATIT zůstávají i v současnosti varovným mementem.(5.10.2008)

  • Karel Höger

  • - Kvôli vysokým nákladom a malej pravdepodobnosti návratu tržieb najprv film nebol odporučený na výrobu. Film sa začal natáčať od 29.4.1947 do 14.7.1947 a konečné náklady predstavovali 12 818 000 Kčs. [Zdroj: filmovyprehled.cz] (Raccoon.city)

  • - Karel Čapek (autor predlohy) sa inšpiroval výbuchom muničnej továrne Škodových závodov v Plzni z roku 1917, nazývaným tiež Bolevecká katastrofa, ktorá si vyžiadala viac ako 200 obetí. Spisovateľ celú situáciu sledoval z okien zámku v Chyši u Žlutic, kde pôsobil ako vychovávateľ v rodine grófa Lažanského. (Raccoon.city)

  • - Digitálne zreštaurovanú verziu uviedol do distribúcie Národní filmový archiv. Premiéra sa uskutočnila 15. 9. 2016 v Královohradeckom Biu Central. Reštaurovanie (pre obraz bol použitý originálny negatív a pre zvuk duplikačný pozitív) prebehlo toho istého roku v budapeštianskom laboratóriu Magyar Filmlabor za finančnej podpory Islandu, Lichtenštajnska, Nórska, Ministerstva kultúry SR a za partnerstva Nórskej národnej knižnice a združenia CESNET. Na požiadanie bol film distribuovaný aj s anglickými podtitulkami. [Zdroj: filmovyprehled.cz] (Raccoon.city)