Krakatit

Další z početných vrcholů Vávrovy rozsáhlé tvorby je přesným převodem proslulého Čapkova románu do "filmštiny". Styl dokonale zapadá do atmosféry své doby, režie citlivě vede herce k velmi kvalitním výkonům, Myšlenkové poselství, dodnes živé, je zachyceno v žádoucí podobě a sdělnosti. Dodnes neztratilo svou aktuálnost a palčivost. Příklon k "světu malých radostí" všedního dne! pokládám za plně akceptovatelnou alternativu zkázy, za jejíž symbolickou podobou rozeznávám stíny neblahých počátků této sebevražedné vývojové tendence evropského lidstva po druhé světové válce, jakkoliv to bylo mimo Čapkovy výchozí záměry. Ten časový posun Vávra zvládl opět bravurně a jaksi samozřejmě. Jde o další z dozvuků již dříve uzavřené prvorepublikové éry. (26.08.2007)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Efekty 8/10/// PLUS: předloha, hlavně v závěru atmosféra filmu, s přihlédnutím na dobu vzniku triky MÍNUS: zřejmě to bude vyžadovat druhé shlédnutí, protože od začátku jsem byl poměrně zmatený a až později se více ponořil do filmu, pravdou je, že jsem se do té doby poměrně nudil./// Shrnutí: Nedostatkem určitě není celková složitost díla, která těm co četli knihu, nebo film již viděli opakovaně, bude připadat zřejmá a jasná. Já však hodnotím subjektivně a tak se přiznám, že to pro mě bylo poměrně náročné a nezáživné. Objektivněji by si film zasloužil 4*, na dobu vzniku se jedná o výborné a ve své době jistě naléhavé zpracování./// Celkem 66%/// (17.07.2016)

Hereckým projevem velmi divadelní: patos a tíže - ale tak se tenkrát hrály tragédie, stačí si poslechnout záznamy divadelních her z poválečné doby. Vávra má vše pod kontrolou, takže se mu horečnatý sen nerozpadne na sled expresionisticky pojatých výstupů, a věrně převádí myšlenky knihy - krakatit jako lidská pýcha ničící místo budující, žena- můza jako cíl a odměna dobyvatele, který se nevědomky stane tím ovládaným, venkovská idyla s hodnou dívkou se nám zdá krásnou, až když ji ztratíme, předtím nás nudí a nenaplňuje... Myšlenky zůstavají, jen se mění způsob uměleckého vyjádření - dnes je hlavní civilní projev, dřív vládla exprese. (28.03.2010)

Literární i filmové zpracování patří již ke klasice. Navíc je ohromné, že i po šedesáti letech má film stále co říci o reálné hrozbě zbraní, které lidstvo stále vyvíjí a přitom právě tyto nové a stále strašnější zbraně vedou k lidstvo do záhuby. Oproti literární předloze je film sice slabší, neboť Karel Čapek velmi důkladně a krásně vyjádřil vnitřní rozervanost hlavního hrdiny, což se na plátno přenést podařilo jen z části, ale i tak jde o kvalitní podívanou. Karel Höger excelentně zahrál roli Ing. Prokopa. (17.11.2008)

Vavrovi se skvostne povedlo navodit atmosferu, pomalu to vypada, jako by z Krakatitu cerpal Kurosawa ve snimku Ziji ve strachu:-)! Capek jen ukazal, jak moc nadcasovy ve sve dobe byl a jak se toto tema stalo aktualnim po 2. svetove valce. Misty se mi ale zdalo, ze film ubira na tempu. Vynikajici kamera, genialni Karel Hoger a nadherna Florence Marly ( skoda jen, ze u nas toho moc nestihla ) a jiz zminena atmosfera vsak dela z filmu skutecny mysteriozni zazitek. (16.11.2008)