Nástup

Chudáci herci Smolík se Štěpánkem, těch mě bylo opravdu líto:-( U všech ostatních jesm to tak nějak bral.. Příkladně angažovaný film, zfilmován podle nemalé angažované předlohy..Co mě a kdo mě jinak na tomto ideologickém snímku, a snímku na podporu hospodárně splněného pětiletého plnánu zaujalo? Z herců to byly Smolík (poštovní oficiál Brendl), Štěpánek (tajamník Tietze) a a pak i německá fanatička Marie Vášová (Elsa Mangerová), z filmu jako takového pak především Hanušova kamera, jeho samotná barva a Srnkova hudba to bylo tak vše.. Na konci filmu kdy odjíždějí Sovětská vojska, jsem byl rád že film už končí:-) (27.02.2008)

Adaptace nechvalně slavného románu Václava Řezáče (vyšel rok před natočením tohoto filmu!). Přiznám se, že jsem se docela dobře bavil - pochopitelně na účet tvůrců. Plno scén mi přišlo směšných, hlavně střílečky. V podání Otakara Vávry vypadají tak, že lidé pobíhají sem tam a střílí do vzduchu. Co dále mě pobavilo, byly ty slavné utržené knoflíky. Polibky Bagára se Zdenou mi přišly spíše soudružské než láskyplné. Herců mi bylo spíš líto, hlavně Zdeňka Štěpánka a Františka Smolíka, co ti museli pronášet za kecy. Ovšem závěr byl... zvláštní. Loučení s Rudou armádou vypadá tak, že rozjásaný dav mává vlaječkami a Bagár se políbí s velitelem rudoarmějců úplně stejně jako Husák s Brežněvem. Ten polibek byl fakt síla. Jak mám toto dílo hodnotit? Obsahově je to odpad, ale nakonec dám dvě hvězdičky za ty nechtěně vtipné okamžiky. (11.12.2007)

Dobovú agitku hodnotím podľa stupňa teplošstva v duchu kolektivizácie, kde každý je vášnivým súdruhom, kde jednotlivec máta smútkom, len keď smútia všetci a kde akékoľvek reálnejšie vyvracanie odbojárskych dogiem je tabu. Čo na tom, že Chudík je legenda, keď pozerám jeden film za druhým, kde sa necháva takto "ponižovať" a Vávra si buduje kariéru záslužného umelca ďaleko skôr, ako pred šesťdesiatymi rokmi. No nič, pohraničie mi v tomto prípade nič nepovedalo, mal som pocit, ako by som bol zrazu niekde na druhom konci sveta a nepochopil mentalitu tamojšieho obyvateľstva. Lenže tu nechápem vlastných, skoro vôbec. (26.09.2015)

Pravdou je, že narozdíl od většiny budovatelských filmů se Vávrovi podařilo do filmu vecpat více tehdy žádoucích témat než ostatním, aniž by se mu děj Nástupu rozsypal pod rukama. Snad mu v tom pomohla i předloha. Navíc mu soudruzi zřejmě dali k dispozici to nejlepší. On jejich důvěru odměnil řadou velkolepě pojatých scén - a dobová kritika jej pochválila. To je ovšem chabou záplatou na schematicky pojaté antagonisty a především protagonisty. Těch šablon: odbojní, oportunističtí sudeťáci, hysterická naziwervolfka Magerová (ovšem její "Musíte, musíte, musíte" záchvat okouzluje), starý, ustrašený němčour, novopečený vykořisťovatel (ten se hned pozná podle radosti ze starého chlastu - jak buržoazní). Stupňuje se to s třídním i národním uvědoměním - kdo je rudý ten je dobrý, kdo je dobrý, ten je rudý nebo pomalu rudne. Jako vždy se všichni soudruzi projeví rázností, radostí ze života, ctí, odvahou, pílí, nadšením a bílými zuby. Že milují Sovětský svaz více než své ženy nemůže být pochyb - francouzák, který soudruh Bagár vlepí v závěru rudoarmějci má v sobě o tolik víc vášně než polibky, jimiž oblažuje svou Zdenu. (28.10.2014)

Drtivá většina filmu nestojí za moc, vytyčím tu jen to, co bylo na filmu dobré - a to zaprvé: davové scény (ty uměl Vávra opravdu skvěle - i závěrečnou scénu s Rudoarmějci). A dále musím ocenit výtečný výkon Marie Vášové v roli uječené nacistky....kvůli tomu se nedá tento film úplně zatratit....jinak zbytečná agitka. (26.03.2011)