Cry-Baby

-Chceš vidět mý cisterny?- Vtipný muzikál ocení především ti, co mají rádi rock and roll. Jinak je to tak trochu Pytlákova schovanka, parodie na romantické (sentimentální) příběhy či muzikály s Travoltou. Při vší té švandě si ale občas člověk uvědomí, že Waters, jak bylo jeho dobrým zvykem, tepe i společnost. Chudí, bohatí, převýchovný ústav, sirotčinec, korupce. A některé scény jsou k popukání, mě asi nejvíce dostaly francouzáky včetně dětí s lízátky. Jinak na Waterse docela přes to všechno krotké, ale chápu, že se vybouřil hlavně v 70. letech, i když i Lan na vlasy ještě má něco do sebe. A nesmí chybět výrazní herci, z nichž se ještě většina šklebí víc, než by musela. Tentokrát jsem si dal dabing a musím ocenit překlad do češtiny, kdy se sahalo do všech možných jazykových rovin. Písně zůstaly samozřejmě s titulky. 3,5* (21.06.2023)

Zhodnotit jako celek je docela obtížné. Hudba byla super, jak adaptace, tak pro tento film napsané písně. RnR je prostě moje krevní skupina. S hereckými výkony to už bylo horší, Johny to sice dost vynahrazoval jeho skvělou "slzou," ale zbytek obsazení je nejspíš lepšími hráči pokeru než herci. Děj měl chvílemi citelné díry, ale jinak na muzikál...to docela šlo. Nejrozporuplnější byl asi humor. Chvílemi jsem měl co dělat, abych neskončil smíchy na zemi ale bohužel o něco častěji jsem se ptal sám sebe, co jsem komu udělal, že se dívám na takovou peachovinu. A málem bych zapomněl na to nejlepší, 50. léta, nádherná auta, světlé barvy, jak obleků, kalhot či košilí, prostě bomba. Celkově asi tak na 3,5, na 4 to nevidím, ale jenom 3, to je zas málo. (31.05.2015)

Watersov štýl a postavy sú nezameniteľné (blonďatá príšera Kim McGuire napr. :))), hoci sa vôbec nejedná o hardcore úchylnosť ako napr. Pink Flamingos. Kvázi muzikál Cry-Baby obsahuje pár dobrých songov, pár zaujímavých charakterov, mladík Johnny je štandartne skvelý..ale inak to nie je žiadna sláva a Waters by mal ostať pri tom, čo mu ide najlepšie a nepúšťať sa do muzikálových experimentov a paródií:) (16.04.2007)

Ehm. Dost ujetý muzikál s hodně dobrou hudbou. Chvílema je to fakt super a chvílema dost debilní, ale celkově se mi líbila taková ta naivita a bavilo mě to. Už jen kvůli Johnny Deppovi co zpívá písničky podobné Elvisovi a celkově má i takovej elvisovskej image. Dostával mě jeho gang složenej z megabachyně, Iggyho Popa, harleyařský důchodkyně, ženský se zmutovanym ksichtem a Traci Lords. Deppova holka je taky good. Jako bonus Willem Dafoe v roli bachaře plácajícího Deppa přes prdel. (28.03.2006)

Ono je to pomerne jednoduché, John Waters ukazuje život, hoci sú jeho filmy zároveň uletene bláznivé. Ale šak v skutočnosti je súbor každodenných činností a kontaktov groteskne zábavný, tragikomický a absurdný. Užívateľ dezorz kdesi skonštatoval, že stačí vidieť jedného Watersa a videl si všetkých. V podstate má pravdu, no zopakovanie si toho, čo tvorí podstatu našich často pokrivených životov je potrebné a výživné. Navyše muzikálové stvárnenie citov a pocitov teenagerskej generácie je napriek zámerne vyhrotenému prehrávaniu - tradičnému to znaku režisérových filmov - presné. No a poznámka na záver: Waters vo všeobecnosti ukazuje spoločnosť zmätenú pochybnou slávou umelo vynesených modiel od televíznej kultúry, politiky až po vedu. Následky tejto zmätenosti je badať od 50. rokov 20. storočia podnes. Zároveň vždy ukáže policajtov, reprezentujúcich smiešnu snahu štátnej moci všetko riešiť násilným dohľadom a bezmyšlienkovým šikanovaním tých, čo akýmkoľvek spôsobom prekračujú naordinovanú líniu robota, tešiaceho sa z pracovných úspechov, kariérneho rastu, pop kultúry. A rozkresľovania sna o budúcnosti plánovaním stále odvážnejších nákupov. Od tovaru bežnej spotreby po adrenalínové dovolenkové destinácie. Od prostitútky luxusného strihu po účasť na premyslenej lúpeži. Americký psychológ Timothy Leary kedysi na začiatku 80. rokov vyhlásil o ´švajčiarskom výtvarníkovi HansRuedi Gigerovi : "Giger, Ty vidíš viac ako my, domestikovaní primáti." Ja si to isté myslím o Johnovi Watersovi. (28.05.2013)