Pobřeží moskytů

Zajímavá premisa, ale nablblé zpracování. Fordova postava je od začátku do konce nesnesitelná, mamina má jasnej stockholm a tak celkově všichni toho prostoduchého pošuka neuvěřitelným způsobem a z neznámého důvodu následují. Je to plné hluchých míst, otravné, nevěrohodné a nějak jsem ani ve finále nepochopil, co chtěl film vlastně říct. Život mimo konzumní společnost a v souladu s přírodou si představuji diametrálně odlišně. (23.05.2021)

Zaujímavý dobrodružný príbeh o rodinke, ktorá, znechutená modernou civilizáciou, odchádza žiť do honduraskej džungle, bohužiaľ ale nasiaknutý skrytou anti-primitivistickou propagandou, ako v správnom americkom filme, kde sa z tatka v posledných 35 minútach vykluje fanatik. PS: Tých zvrhlých misionárov by som vešal. (15.11.2010)

Veľmi zaujímavý námet. Príroda naokolo vytvára hlbší nádych presne ako v iných režisérových dielach. Lenže ten neustály tvrdohlavý a radikálny postoj odmietavého otca už pomaličky prestával fungovať. To ako v Lincolnovi každá druhá veta obsahovala : "Zrušme otroctvo"! No nešľahne ma z toho??! ... Časom ma to však presvedčilo, je to zaujímavý a netypický dobrodružný film a rád naňho spomínam. (28.03.2013)

Scénář : Paul Schrader (podle románu Paula Therouxe). Kamera : John Seale. Hudba : Maurice Jarre. V hlavní roli filmu se objeví světoznámý herec Harrison Ford, který krátce předtím hrál ve Weirově kriminálním thrilleru Svědek. Postavu Allieho syna ztvárnila jedna z velkých hereckých nadějí amerického filmu River Phoenix, který však předčasně zemřel. (25.04.2011)

Můžeme uniknout civilizaci kolem nás, ale nikdy neunikneme civilizaci v sobě. Weir natočil podle Schraderova scénáře napínavé, vypravěčsky důmyslné podobenství, které spíš nastoluje určité otázky, než aby se snažilo vše logicky vysvětlit (např. ochotu, s jakou manželka přijme nápad odstěhovat se kamsi do džungle). Přestože od začátku vidíme, že Fordova bezohledná otcovská postava je spíš padouch než hrdina, jeho syn a zároveň vypravěč příběhu, si jej dlouho idealizuje, je podobně zaslepený jako otec. Postupně mu ale dochází, jak pokrytecky se jeho rodič chová, jak se stává zosobněním přesně těch hodnot, jimiž navenek pohrdá, a jeho mimoobrazový komentář se stává kritičtějším a osamostatňuje se. Proto lze Pobřeží moskytů sledovat jako příběh o zrání člověka, který se namísto následování dogmat učí používat vlastní kritický úsudek. Těch možností výkladu je ale díky nejednoznačnému scénáři a ambivalentním postavám víc. 80% Zajímavé komentáře: SeanLSD, Visáč, InJo, mosem (03.10.2005)