Pobřeží moskytů

Komunitní survival s vynikajícím fanatickým Harrisonem Fordem v roli vizionářského, podivínského blázna, kterému divák, nikolivěk sám, nemá problém spolehlivě skočit na udičku. Premisou tohoto filmu je ani ne tak gradace napětí, jako proměna charakteru hlavní postavy, za což má Ford ode mě klobouček dolů. Nemá cenu nějak spoilerovat, mrkněte na to, je to zajímavý a poutavý film. 80% (30.06.2014)

Na film jsem se dívala především kvůli Riveru Phoenixovi. Opět skvělý a nádherný:) O to více mě naopak překvapil svým výkonem Harrison Ford. Jako zapálený a ambiciózní tatík přitáhne svou rodinu do míst mimo civilizaci a začne zde ihned pilně s pomocí místních stavět "domov snů." Především výborný je zde jeho postupný přerod z nevinného zápalu pro svou práci a vlastní genialitu, až po šílenou posedlost, kdy přestává rozumně uvažovat a stává se tak pro svou rodinu docela nebezpečným. Žena i děti jsou z jeho chování čím dál více zmatenější a vyděšenější a celá hrotící se situace v důsledku mnohých jeho činů, postupně vyústí do osudného závěru. (13.04.2012)

Prapodivný příběh o umanutém arogantním sobci, který s sebou vláčí rodinu do stále větších pekel. Nesympatická hlavní postava zabírá skoro veškerý prostor i příběh, vše se točí kolem něj a slibné vedlejší dějové linky (vzpoura proti autoritativními a výstřednímu - spíš mešuge - otci, útěk před civilizací) se ztrácejí. Natočeno způsobem televizní inscenace. (08.04.2018)

V české literatuře a filmu mají snílci, vizionáři, hledači alternativních světů a nadšenci všeho druhu často podobu sympatických pábitelů s poetickým viděním světa a jsou spojováni s pozitivními hodnotami a řazeni mezi kladné postavy. Harrison Ford jako hlava rodiny posedlá odmítáním civilizace, která ho stvořila, ukazuje postupně odvrácenou stranu osobnosti podobných blouznivců. To, co zpočátku vypadá jako komedie o zneuznaném vynálezci, se postupem času mění v drama o sebestředném sobeckém podivínovi, který ve jménu dosažení svých představ neváhá otrávit rodinnou atmosféru a ohrozit samu existenci své rodiny. Bohužel to vypadá, že Peter Weir tak trochu tápal a neujasnil si, v jakém žánru se chce pohybovat a co svým filmem chce sdělit. V takovém případě je mu i špičkový herec k ničemu, resp. jeho potenciál není využitý tak, jak by si Fordův talent a nasazení zasloužily. Celkový dojem: 45 %. (05.09.2014)

Můžeme uniknout civilizaci kolem nás, ale nikdy neunikneme civilizaci v sobě. Weir natočil podle Schraderova scénáře napínavé, vypravěčsky důmyslné podobenství, které spíš nastoluje určité otázky, než aby se snažilo vše logicky vysvětlit (např. ochotu, s jakou manželka přijme nápad odstěhovat se kamsi do džungle). Přestože od začátku vidíme, že Fordova bezohledná otcovská postava je spíš padouch než hrdina, jeho syn a zároveň vypravěč příběhu, si jej dlouho idealizuje, je podobně zaslepený jako otec. Postupně mu ale dochází, jak pokrytecky se jeho rodič chová, jak se stává zosobněním přesně těch hodnot, jimiž navenek pohrdá, a jeho mimoobrazový komentář se stává kritičtějším a osamostatňuje se. Proto lze Pobřeží moskytů sledovat jako příběh o zrání člověka, který se namísto následování dogmat učí používat vlastní kritický úsudek. Těch možností výkladu je ale díky nejednoznačnému scénáři a ambivalentním postavám víc. 80% Zajímavé komentáře: SeanLSD, Visáč, InJo, mosem (03.10.2005)