Piknik na Hanging Rock

Tak jsem hledal "dokonalý" horor. No, tohle úplně horor není, ale našel jsem něco, co mě fakt dostalo. Za poslední dobu to byly dva filmy - Emelie a Piknik na Hanging Rock. Tenhle film, ač má banální námět, je naprosto geniální. Dívčí internát jede na výlet k hoře, ale výlet nedopadne zrovna nejlépe. Je tu spousty věcí skvěle podáno, spousty vět, co dívky vyřknou a zní i maličko divně dostanou postupem času hlubší význam, ze kterého až mrazí. Chtěl bych vyzdvihnout i pár skvělých momentů, třeba papírkovou cestu, asi nejdokonalejší ztvárnění snu, co jsem kdy ve filmu viděl (jelikož sen tu skutečně vypadá jako sen) nebo taky "záchranou vodu" (ta scéna, ve které dívky překračují ten potůček a ta tlustá si v ní nechtěně namočí nohy - no, a jak to s ní dopadlo) a obecně tu chvíli, kdy jsou dívky úplně mimo. I když se tu nic moc nestane, celý film vás drží skvělá atmosféra a u mě se taky dostavil strach z neznáma. Nemáme vysvětlení, jelikož není. Nevíme, co se stalo, jak dopadly. Ačkoli si člověk myslí, že teď přijde ta část, ve které to začne nudit, přijde naprostý šok a posílení už tak skvěle vykreslené atmosféry. Mé milované podivnosti jsou zde taky a třeba nad rudým mrakem přemýšlím doteď. Opravdu, nečekal jsem, že se mi dostane tak skvělého filmového zážitku. Tohle po dopsání komentáře míří rovnou do mých oblíbených filmů, protože něco takového se opravdu jen tak nevidí... Btw, je to strašně intenzivní zážitek i po několika zhlédnutích, který žánr mysteriózního filmu opravdu povyšuje do nepředstavitelných výšin. Nadfilm, nepopsatelná záležitost, která se prostě musí vidět. 6* (14.01.2018)

Všetky oslavné komentáre o ľudskej spiritualite, oslave prírody a pod. majú niečo do seba, ale mňa to aj tak nebavilo, od nudy som skoro trhal parkety. Jediné pozitívum vidím v celkom pekne rozpracovanej symbolike s ohľadom na koniec Viktoriánskej éry v kontraste s očakávaním niečoho nového, ktorú možno nachádzať hlavne v rôznych narážkach, poznámkach, dialógoch, obrazoch a pod. Ani výprava spolu s kostýmami a hudbou neboli najhoršie a dokázali tak navodiť obstojnú dobovú atmosféru. Ale mystiku by som v tom zase nehľadal a horor už vonkoncom nie, nehovoriac o totálne šedivej dejovej linke. Uvedené pozitíva boli snáď jedinou záchranou pred čistou esenciou nudy. Od Weira som už videl podstatne lepšie kúsky, toto moc nevyšlo. 50/100 (26.03.2015)

Tetelivá nuda pod australskou skálou opentlená tklivými tóny Panovy flétny. Mysteriozní příběh, na motivy skutečné události záhadného zmizení tří dívek a jejich vychovatelky, se rozbíhá velmi pomalu a velmi poeticky. Předčítání milostných dopisů, zasněné pohledy dívek a mravenci v trávě. Zlehka za zvonivého chichotání děvčat se přesuneme pod Hanging Rock. Chvilka předčítání, svačinka, skotačivé pobíhání a mravenci v trávě. Společně se čtveřicí dívek se vydáme vzhůru na průzkum Oběšené skály. Panova flétna, dramatické záběry tichých skal, očarování, zmizení, výkřik a mravenci. Dole pod skálou vychovatelka zvedá oči od algebry... Následuje prapodivné vyšetřování místní policie, jedna neodvratná tragédie a mravenci v trávě. Abych to nějak uzavřel, mravenců bylo zřejmě méně, dějově významných zvratů a linek zase více, ale já si prostě z Hanging Rocku odnáším vzpomínku na ten úžasně nasnímaný a hudebně podkreslený hmyz . Únavný lyrický cajdák. Za dvě protrpěné hvězdy. Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií (24.04.2015)

Ono to má hutnou mystickou atmosféru... Ta by se sakra dala krájet! A ty obrazy? Skály, jenž žhnou podivným světlem, připomínají skřivené lidské tváře... Podivný šramot... Člověka až mrazí, neustále hledá nějaké logické východisko, něco, čeho by se jeho rozum mohl zachytit. A pak ono prohlášení, že jde o film podle skutečných událostí! Což je ale i největší slabinou filmu. Stačí trochu zapátrat a divák zjistí, že si z nás režisér dělá šoufky. Piknik totiž NENÍ natočet podle skutečných událostí, je to prachbídná fikce + jak mnozí zmiňují, druhá polovina filmu za tou první lehce zaostává. (22.04.2010)

Potlačovaná viktoriánská sexualita (plus určitá sociální kritika) v poněkud hodně ambiciozním filmu, který mě bohužel až na úvodní půlhodinku nechával spíše chladným (i díky dost rádoby dramatické či mystické hudbě), třebaže mám podobně alegoricky kritické filmy rád. Na Claytonova Neviňátka to však rozhodně nemělo. (25.01.2011)