• garmon
    ***

    Tomášová je česká Jean Seberg a forma filmu připomíná chvílemi Činčerův o deset let pozdější Kinoautomat. Jinak to po takřka šedesáti letech ztratilo hodně apelu. Morálka je naštěstí (?) jinde. Co zůstalo poutavé je zcizovaná struktura a výkony herců. Weissův rukopis je taky znát - je to brilantně natočené, byť ze všech těch bytů, módy a líčení dýchne staroba a filmovost. Ano - utrápená Tomášová chvílemi irituje. Jinak stojí za vidění!(1.10.2016)

  • Ony
    ***

    Zajímavě působí spletitý prostor různých chodeb, schodišť a pokojíčků a kamera, která v něm postavy jakoby šmíruje. Zvláštní, ale už podle mě méně šťastná je teatrální stylizace dialogů a hereckého projevu. Hlavní hrdinka i její partneři jsou tak chladní, až to zanudí. Ale konec je zas vyřešen dobře.(28.11.2011)

  • Marthos
    ****

    Chcete-li, suďte. Film, který se v době vzniku bezesporu vymykal tehdejším konvencím, a to jak svým obsahem, tak především technickým provedením, je pro současného diváka lehce úsměvným přežitkem. Jistě, dnes by se patrně podobný milostný trojúhelník obešel bez toho dramatického závěru, ovšem nelze s jistotou tvrdit, jaké postoje a jaká rozhodnutí bychom byli s to očekávat. Postava Miloše Nedbala, přes veškerou tezovitost, která z ní přímo tryská, je svým způsobem ojedinělou příležitostí, jak prostřednictvím filmové kamery připomenout lidem jejich pokřivenou morálku. Působivé vyznění mají na svědomí i vynikající herecké výkony Marie Tomášové, Vladimíra Ráže a Marie Vášové.(20.1.2019)

  • LadyPupu
    ****

    Z morálního hlediska se tento film v dnešní době může jevit úsměvným, z hlediska lidského konání jde o nadčasovou záležitost. Člověk omámený zamilovaností nikdy neví, co vyhraje. Strach, který cítí z neznámého, touha, nebo vůle, kterou ovládá... Herecky i režijně se jedná o velmi povedený film, moc se mi líbila kamera Václava Hanuše, který prostřednictvím místy nakloněného rámu jakoby podtrhoval nestabilitu milostného vztahu. K průvodci (Miloš Nedbal) nemám výhrady, naopak celý film ozvláštnil a ve finále jeho proslovy patřily k nejsilnějším a nejpravdivějším... "Všechno lze napravit, jenom smrt je konečná. Ta udělá ze všeho katastrofu."(19.4.2017)

  • topi
    ****

    Každým dalším filmem Jiřího Weisse se přesvědčuji o jeho neskutečném, nadčasovém a originálním projevu v tvorbě stylu, jakým svým filmům vtiskoval nezaměnitelnou tvář. Vždycky zaujme! Kamera Václava Hanuše snímá záběry z různých nevšedních úhlů a působí inovačně a nejen na svou dobu naprosto propracovaně. Promyšlený je i příběh, který vlastně začíná závěrem, aby se v retrospektivách vyprávění pohnutky hlavní hrdinky divákovi co nejvíce přiblížily a sami si tak diváci udělali úsudek o celé situaci, proč si Lída pustila plyn (žádný spoiler, to je hned úvodní scéna). Hereckou školu netřeba komentovat, to je klasa obrovská, hodně mě překvapil Svatopluk Matyáš jako potencionální ženich Lídy. První filmové roličky v rolích studentů si střihli Karla Chadimová, Zuzana Fišárková a Jiří Krampol. Víceméně depresivní hudební podklad klavírního preludia je použita Sonáta f moll - Appassionata od Ludwiga van Beethovena, která dějem tísnivě prostupuje.(22.6.2019)

  • - Scéna u mostu s M. Vášovou a V. Rážem byla točena v ateliérech. (M.B)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace