Režie:
Darren AronofskyKamera:
Matthew LibatiqueHudba:
Rob SimonsenHrají:
Brendan Fraser, Sadie Sink, Hong Chau, Ty Simpkins, Samantha Morton, Sathya Sridharan, Huck MilnerObsahy(2)
Lidé jsou úžasní. Tento nakažlivý optimismus je superschopností Charlieho. Vidí v lidech jen dobro a v nás tak probouzí empatii. Téměř tří set kilový osamělý učitel, ztvárněný miláčkem publika Brendanem Fraserem, se snaží najít cestu zpět ke své dceři Ellie (Sadie Sink). Pod tíhou vlastních traumat se jen složitě vyrovnává s minulostí, uzavřel se ve svém bytě, stresové situace řeší přejídáním, ale na půdorysu svého třípokojového bytu je majákem dobra pro sebe i své okolí. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (461)
Prokletím těchhle divadelních adaptací, co se odehrávají na ploše jednoho bytu je ten, že svůj původ nedokáží setřást. A pokaždé to filmové médium naráží na stejné limity. I tady se objevují a mizí postavy v jednom bytě, každá nese svůj vlastní příběh, aniž by ale pořádně rozvíjela linii hlavního hrdiny, který tlačí svůj úděl až do tragikomického konce. Brendan Fraser je každopádně neskutečný tahoun. Škoda toho posledního záběru. Tohle není Fontána. To povznesení nebylo třeba. ()
Na pohled odporný člověk, který vás prvními záběry naprosto znechutí si vás skrze dvouhodinové drama nakonec naprosto získá, aby vám připomněl, že lidé často klamou svým tělem. Často odsoudíme krásnou duši na základě nepěkného zevnějšku a naopak. Komorní, tísnivé drama, které vás neutopí v depresi, ale naopak vám dám naději. Úžasná divadelnost využívající prostor malého bytu naplno, tomu jen a jen pomáhá. Nejvíce mě asi dostala scéna s exmanželkou, která pokryla hromadu nuancí a emocí. Avšak gró se nachází ve vyvrcholení cesty vedlejších postav a hlavního hrdiny, což uceluje fenomenální myšlenky o lidech a jejich skutečném nitru. Úžasný kousek, za který si Fraser toho Oscara prostě zaslouží. Bohužel mě to nesmetlo tak moc, skrze typické trademarky Aronofskyho, které mě neoslovují, ale naopak otravují a výřečnost symbolismu, včetně omlácení některých motivů o hlavu mi to lehce táhne dolů. ()
Prvních 50 minut bylo zajímavých, pak už to začalo být nudnější, přeci jen se to odehrává celé v jedné místnosti. To by však nemusel být ten hlavní problém, jelikož excelující Brendan Fraser si udrží divákovu pozornost, jeho výkon v roli extrémního tlusťocha byl výborný. Jen mě nebavila postava Thomase a chování Ellie, byla až moc drzá a zlá. ()
Inscenace divadelní hry, která se ani nesnaží vypadat jako film. Možná bych mohl obdivovat prostetické speciální efekty a práci maskérů, ale míra citového vydírání je tak vysoká, že mi to moc nejde. Aspoň to není tak strašné jako matka! Herecky nejpřesvědčivější mi tady přišla Hong Chau, o které jsem v životě ani neslyšel. Aronofsky už je prostě jen pro otrlé diváky. Časy, kdy točil dobré filmy, jsou zřejmě minulostí. ()
Tak přesně tohle se vám, kluci, přihodí, když budete prcat chlapy a furt dokola číst tu Melvillovu přeceňovanou kudlankovsko - narkoleptickou sračku! Poslední vepřový týden Brandoráda Prasera je jedním z mála filmů houbičkového artisty Darrena, u jehož sledování neobrostete esotericko - psychodeliktickým mechem, a ani nemáte nutkavou potřebu v pravidelných intervalech zvracet pseudoyntelechtuálně nestravitelné kusy Schopenhauera nebo poťouchlé zbytky biblických metafor. Přisuzuji to zejména tomu, že mu autor vcelku solidní divadelní hry i scénáře nedal prostor příliš fetovat a projevovat obvyklou metadonovou „tvůrčí kreaturivitu“, a především veskrze dokonalé a až uhrančivě odpudivé kreaci samotného, dnes už i civilního keporkaka, Prasera, jehož jsem vždy považoval za skvělého kašpara, a je věčná škoda, že nezvládl přechod a vyžral se z mumijního fešáckého lumena skoro na porážkovou váhu hrdiny tohoto kusu. Ale aspoň na něj nemuseli patlat moc silikonu a role na tělo se pro něj zjevně pořád najde. Až mi bylo líto, že to pro podtržení té obskurní chrochtavé atmosféry nenatočili v 5D a projekce nepřenášela i otřesy sténajícího sedacího nábytku a pachy žluklého potu a tříselných mykóz. Jelikož neurazí ani samotný psychologicky solidně propracovaný příběh moderně náhle zbuznělého intelektuála, jehož religiózně rozpolcený klystýr pošel na anorexii, a on se na protest rozhodl užrat xmrti, přičemž kvůli neutuchajícímu životnímu optimismu nevidí, že je jeho homozanedbávaná dcera odporná charakterová mrdka, uberu pouze 1,5004243582 hvězdy za předchozí Darrenův audiovizuální terorismus a docela spokojeně se odeberu na posezení sežrat nějaký ten maxikyblík z Kentucky. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (20)
- Scenárista Samuel D. Hunter uvedl, že je na divákovi, aby si vyložil, zda Charlie (Brendan Fraser) v závěrečné scéně skutečně chodí, a Fraser tvrdil, že Charlie je konečně „osvobozen“. Sadie Sink (Ellie) uvedla, že její postava je emocionálně traumatizovaná a že Charlie je schopen nahlédnout skrz fasádu, kterou Ellie staví jako bariéru mezi sebe a svého otce. (classic)
- Správy, ktoré Charlie (Brendan Fraser) sleduje v televízii, podrobne opisujú výsledky prezidentských republikánskych primárok v roku 2016, čo naznačuje, že film sa odohráva začiatkom roka 2016. V týchto správach sa spomínajú Donald Trump, Ted Cruz a Marco Rubio. (Arsenal83)
- Kvůli obrovské váze své postavy si Brendan Fraser (Charlie) musel pro roli obléknout těžký protetický oblek, který nosil celé hodiny. Členům médií, kteří se zúčastnili Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, řekl: „Vyvinuly se mi svaly, o kterých jsem nevěděl, že je mám. Na konci natáčecího dne, když to ze mě sundali, jsem se cítil, jako kdybych vystoupil z doku na loď v Benátkách. Ten pocit houpání na vlnách. Donutilo mě to ocenit ty, jejichž skutečná těla jsou podobná. Musíte být neuvěřitelně silný člověk, duševně i fyzicky, abyste mohli obývat takovou fyzickou bytost.“ (Struhy)
Reklama