Příběh neúspěšného novináře, který začne pracovat pro okresní noviny v Novém Mexiku, protože už ho jinde nechtějí. Když náhodou objeví ve skalním indiánském sídlišti zasypaného člověka, ucítí velkou příležitost k návratu mezi žurnalistickou elitu. Věrný heslům "dobrá zpráva, žádná zpráva" a "špatná zpráva se prodává nejlíp" zorganizuje záchrannou akci takovým způsobem, aby mohl exkluzivními materiály co nejdéle zásobovat lačné noviny. Na opuštěném místě staré indiánské památky vypukne obrovský mediální cirkus s podporou tisíců čumilů, kteří se přijedou podívat i s rodinami na cizí neštěstí a hrdinskou práci záchranářů a tisku".(oficiální text distributora)
„Špatné zprávy se prodávají nejlíp. Protože dobré zprávy nejsou zprávy... A když nebudou žádné zprávy, půjdu ven a pokoušu psa." Nic nevystihuje Wilderův snímek lépe než slova, která jsou životním mottem ústředního hrdiny Charlese Tatuma (Douglas), bezcharakterního novináře kráčejícího na vrchol své kariéry doslova přes mrtvoly. Eso v rukávu je snad nejcyničtější ze všech noirů a hollywoodských filmů té doby vůbec. Billy Wilder byl na cynismem oplývající látky a postavy expert a ani Humphrey Bogart, který si toho roku odnesl Oscara za Africkou královnu (The African Queen, 1951), by nebyl přesnější než Kirk Douglas, který zde předvedl taktéž Oscara hodnou životní roli novinářské hyeny, jejíž touha profitovat na neštěstí druhých byla, je a bude aktuální v každé době.(Noir Film Festival)
Velmi působivý, ironický a kritický snímek o síle médií a lidské schopnosti doslova jít přes mrtvoly za svými cíly. Film je více než půlstoletí starý, ale stále hodně aktuální. Škoda, že závěr přinesl určité morální prozření hl. hrdiny, které se mi moc nezamlouvalo a přišlo mi že ve snímku figurovalo za každou cenu (naštěstí nešlo o takový příšerný úlet jakým byl konec Ztraceného víkendu:-)... Ale jinak super film. Wilder točil parádní věci, klobouk dolů!(31.7.2011)
Billy Wilder překvapuje! Po jedinečném a nezapomenutelném Sunset Blvd. vytáhl Eso z rukávu a opět zabodoval! Silný a opravdu jedinečně podaný příběh novináře, který se chce přes místní plátek za každou cenu dostat opět na výsluní, a neváhá k tomu použít ani lidské drama, konfrontuje diváka s obrazem médií, jaký většina z nich nezná, nebo nechce znát. Pod zdánlivě osobním a lidským přístupem se skrývá maska pragmaticky uvažujícího a jen na svůj jasně daný cíl zaměřeného muže, a tato maska také spustí "velký karneval", jenž jí má posloužit ke šplhání vzhůru a vzhůru.... ale kam až vlastně? Nutno konstatovat, že Kirk Douglas vložil do své role vše, co si od něj žádala a hlavně díky jemu vyznívá příběh v konečném důsledku právě tak "extrémně". Ale přiznejme si, nejsou v dnešní době média právě o tomto "extrémismu" ?(28.5.2003)
Snímek v rukách jednoho z nejlepších režisérů 50. let minulého století nemohl dopadnout jak jinak než bravurně. Scénář je chytře napsaný a snadno diváka pohltí svou nápaditostí, nadčasovostí, dramatičností i napínavostí. Nadčasovost je tu opravdu velmi znatelná, touha po moci, po penězích a jiná témata jsou stále živá a jen tak lehce se s nimi nevyrovnáme. Kirk Douglas zahrál novináře Tatuma na mizině skvěle, jeho anti-hrdinské chování mu šlo na jedničku a ve scénách s Jan Sterlingovou jsem ho žral dvojnásobně (při vyfackování její postavy mi opravdu spadla čelist, to jsem nečekal). Co mi možná přišlo přehnané, tak to zatraktivnění místa závalu. Nemyslím si, že by to v reálu mohlo takto být, ale jako efekt to posloužilo svému účelu. Vždyť většina moderní žurnalistiky o ničem jiném, než o kuriozitách a exkluzivních záběrech, viz Nova a Prima, není. Divím se, že Tatumův citát "Špatná zpráva se prodává nejlépe, dobrá zpráva není žádná zpráva!" není již zautomatizované spojení.(6.11.2014)
Je příznačné, že v paranoidní McCarthyovské době vznikly hned dva dobré snímky o konstrukci mediální reality. Wilderovo Eso v rukávu je o fous lepší než Robsonovo Tím hůř, když padnou. Oba jsou ale důstojnými předchůdci snímků jako Děkujeme, že kouříte nebo Vrtěti psem. A pochopitelně jsou také už z principu vážnější. Poukazují na to, jak moderní doba způsobuje, že více než ve fyzické realitě, žijeme v informacemi vytvářeném světě a jak se tato realita dá ohýbat. Vše, co považujeme za pilíř jistoty našeho vědění, může být lež nebo přinejlepším metaforickou verzí pravdy o světě. Jean Baudrillard to bude o několik desetiletí později nazývat "simulakra".(15.1.2011)
Je to veľmi chladné, cynické a zákerné, až príliš sa mi zdá. Ľudia svet berú často ako šou bez empatie, aj keď často tvrdia iné, sú to skôr ich vlastné mindráky, ktoré si na tom mnohí riešia, napríklad Ukrajina a konflikt tam, tak to by som ako človek, čo sa okolo žurnalistiky pohybuje, vedel rozprávať. Ten záver sa mi tam takýto nehodil, ani príbeh tej ženy podľa mňa nie je dotiahnutý, tiež dej mohol byť pestrejší, najmä ja mám v hlave veľa motívov, ktoré by som tam vedel doplniť, kvôli praxi, ktorú akoby mám z toho prostredia, no aj tak to zostane neobyčajným dielom, ktorého mnohé body sú aj po vyše 60 a viac rokoch aktuálne.(7.3.2015)
-
Studio nechalo u útesu postavit repliku puebla za 30 000 dolarů. Natáčelo se za obchodním střediskem Lookout Point u silnice 66. Poté, co natáčení skončilo, byla scéna ponechána netknutá a majitel obchodu ji využíval, aby přitáhl turisty.
(liquido26)
-
Herec Victor Desny zažaloval Wildera v době, kdy se psal scénář. Tvrdil, že se jedná o neautorizovanou verzi příběhu Floyda Collinse, který uvízl v jeskyni rok před tím (jak bylo zmíněno ve filmu) a ke kterému vlastnil Desny práva. Desny soud vyhrál a Wilder se odvolal. Nejvyšší soud státu Kalifornie nakonec rozhodl v Desnyho prospěch.
(liquido26)
-
Pracovní název snímku zněl The Human Interest Story (Příběh o lidském zájmu).
(liquido26)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Fanucci
Velmi působivý, ironický a kritický snímek o síle médií a lidské schopnosti doslova jít přes mrtvoly za svými cíly. Film je více než půlstoletí starý, ale stále hodně aktuální. Škoda, že závěr přinesl určité morální prozření hl. hrdiny, které se mi moc nezamlouvalo a přišlo mi že ve snímku figurovalo za každou cenu (naštěstí nešlo o takový příšerný úlet jakým byl konec Ztraceného víkendu:-)... Ale jinak super film. Wilder točil parádní věci, klobouk dolů!(31.7.2011)
Radyo
Billy Wilder překvapuje! Po jedinečném a nezapomenutelném Sunset Blvd. vytáhl Eso z rukávu a opět zabodoval! Silný a opravdu jedinečně podaný příběh novináře, který se chce přes místní plátek za každou cenu dostat opět na výsluní, a neváhá k tomu použít ani lidské drama, konfrontuje diváka s obrazem médií, jaký většina z nich nezná, nebo nechce znát. Pod zdánlivě osobním a lidským přístupem se skrývá maska pragmaticky uvažujícího a jen na svůj jasně daný cíl zaměřeného muže, a tato maska také spustí "velký karneval", jenž jí má posloužit ke šplhání vzhůru a vzhůru.... ale kam až vlastně? Nutno konstatovat, že Kirk Douglas vložil do své role vše, co si od něj žádala a hlavně díky jemu vyznívá příběh v konečném důsledku právě tak "extrémně". Ale přiznejme si, nejsou v dnešní době média právě o tomto "extrémismu" ?(28.5.2003)
Deeside
Snímek v rukách jednoho z nejlepších režisérů 50. let minulého století nemohl dopadnout jak jinak než bravurně. Scénář je chytře napsaný a snadno diváka pohltí svou nápaditostí, nadčasovostí, dramatičností i napínavostí. Nadčasovost je tu opravdu velmi znatelná, touha po moci, po penězích a jiná témata jsou stále živá a jen tak lehce se s nimi nevyrovnáme. Kirk Douglas zahrál novináře Tatuma na mizině skvěle, jeho anti-hrdinské chování mu šlo na jedničku a ve scénách s Jan Sterlingovou jsem ho žral dvojnásobně (při vyfackování její postavy mi opravdu spadla čelist, to jsem nečekal). Co mi možná přišlo přehnané, tak to zatraktivnění místa závalu. Nemyslím si, že by to v reálu mohlo takto být, ale jako efekt to posloužilo svému účelu. Vždyť většina moderní žurnalistiky o ničem jiném, než o kuriozitách a exkluzivních záběrech, viz Nova a Prima, není. Divím se, že Tatumův citát "Špatná zpráva se prodává nejlépe, dobrá zpráva není žádná zpráva!" není již zautomatizované spojení.(6.11.2014)
Hwaelos
Je příznačné, že v paranoidní McCarthyovské době vznikly hned dva dobré snímky o konstrukci mediální reality. Wilderovo Eso v rukávu je o fous lepší než Robsonovo Tím hůř, když padnou. Oba jsou ale důstojnými předchůdci snímků jako Děkujeme, že kouříte nebo Vrtěti psem. A pochopitelně jsou také už z principu vážnější. Poukazují na to, jak moderní doba způsobuje, že více než ve fyzické realitě, žijeme v informacemi vytvářeném světě a jak se tato realita dá ohýbat. Vše, co považujeme za pilíř jistoty našeho vědění, může být lež nebo přinejlepším metaforickou verzí pravdy o světě. Jean Baudrillard to bude o několik desetiletí později nazývat "simulakra".(15.1.2011)
Marek1991
Je to veľmi chladné, cynické a zákerné, až príliš sa mi zdá. Ľudia svet berú často ako šou bez empatie, aj keď často tvrdia iné, sú to skôr ich vlastné mindráky, ktoré si na tom mnohí riešia, napríklad Ukrajina a konflikt tam, tak to by som ako človek, čo sa okolo žurnalistiky pohybuje, vedel rozprávať. Ten záver sa mi tam takýto nehodil, ani príbeh tej ženy podľa mňa nie je dotiahnutý, tiež dej mohol byť pestrejší, najmä ja mám v hlave veľa motívov, ktoré by som tam vedel doplniť, kvôli praxi, ktorú akoby mám z toho prostredia, no aj tak to zostane neobyčajným dielom, ktorého mnohé body sú aj po vyše 60 a viac rokoch aktuálne.(7.3.2015)