Příběh neúspěšného novináře, který začne pracovat pro okresní noviny v Novém Mexiku, protože už ho jinde nechtějí. Když náhodou objeví ve skalním indiánském sídlišti zasypaného člověka, ucítí velkou příležitost k návratu mezi žurnalistickou elitu. Věrný heslům "dobrá zpráva, žádná zpráva" a "špatná zpráva se prodává nejlíp" zorganizuje záchrannou akci takovým způsobem, aby mohl exkluzivními materiály co nejdéle zásobovat lačné noviny. Na opuštěném místě staré indiánské památky vypukne obrovský mediální cirkus s podporou tisíců čumilů, kteří se přijedou podívat i s rodinami na cizí neštěstí a hrdinskou práci záchranářů a tisku".(oficiální text distributora)
„Špatné zprávy se prodávají nejlíp. Protože dobré zprávy nejsou zprávy... A když nebudou žádné zprávy, půjdu ven a pokoušu psa." Nic nevystihuje Wilderův snímek lépe než slova, která jsou životním mottem ústředního hrdiny Charlese Tatuma (Douglas), bezcharakterního novináře kráčejícího na vrchol své kariéry doslova přes mrtvoly. Eso v rukávu je snad nejcyničtější ze všech noirů a hollywoodských filmů té doby vůbec. Billy Wilder byl na cynismem oplývající látky a postavy expert a ani Humphrey Bogart, který si toho roku odnesl Oscara za Africkou královnu (The African Queen, 1951), by nebyl přesnější než Kirk Douglas, který zde předvedl taktéž Oscara hodnou životní roli novinářské hyeny, jejíž touha profitovat na neštěstí druhých byla, je a bude aktuální v každé době.(Noir Film Festival)
Když noirové drama, tak od Billyho Wildera, to nemůže zklamat. Samozřejmě, chce to taky mít vhodnou náladu na takový typ filmu, aby s tím člověk nešvihl do koše. Na začátku jsem si říkala- to chce opravdu vystavět film na ukecanosti Kirka Douglase? Vystavěl. Billyho hru samozřejmě znám, proto jsem věděla, že se v druhé polovině dostaví dojetí a jen trochu zvláštní konec mě vytrhl ze zadumání nad tím, jak těmto filmům vždycky podlehnu jak opilec flašce rumu.(14.9.2015)
Kirk Douglas se nebál a je to strašně dobře, protože postava, kterou zde zahrál, je postavou veskrze hnusnou, a právě to u ní převládá. Nakonec, celý film je o tom, jak dokáže být člověk hnusný. Skvělý herecký výkon ve skvělé režii skvělého scénáře. Tohle jsou filmy, kdy si snadno uvědomíte, jak odporné je být člověkem.(24.10.2014)
Určitě je to zajímavý film, ale dnes již podle mě nemá, co nového nabídnout. Každý zná, jak se mají věci v novinářské branži, a proto si dovede představit, jak se situace bude vyvíjet. Právě v tom vidím největší problém. Vše je jasně nalinkované, odhadnutelné, postavy se chovají tak, aby štíhlou linii udržovaly, a adrenalin nikde. Já chci trochu vzrušení! Kvůli tomu jsem si připadal víc jako divák dokumentu, než příběhu. Ale zase podtext a hlavní herci jsou prima. Obávám se, že kdybych byl novinář, nepočínal bych si až tolik rozdílně od Chucka. Vždyť kdo by taky mohl v této situaci tratit...(10.2.2009)
Je příznačné, že v paranoidní McCarthyovské době vznikly hned dva dobré snímky o konstrukci mediální reality. Wilderovo Eso v rukávu je o fous lepší než Robsonovo Tím hůř, když padnou. Oba jsou ale důstojnými předchůdci snímků jako Děkujeme, že kouříte nebo Vrtěti psem. A pochopitelně jsou také už z principu vážnější. Poukazují na to, jak moderní doba způsobuje, že více než ve fyzické realitě, žijeme v informacemi vytvářeném světě a jak se tato realita dá ohýbat. Vše, co považujeme za pilíř jistoty našeho vědění, může být lež nebo přinejlepším metaforickou verzí pravdy o světě. Jean Baudrillard to bude o několik desetiletí později nazývat "simulakra".(15.1.2011)
Nesktutečná síla, po většinu stopáže především intelektuálně, nicméně s blížícím se závěrem rovněž emocionálně. Nestárnoucí film - to, co natolik na dřeň obžalovává, působí značně varovně dodnes - vyhrocená novinařina může opravdu hraničit s kriminálem. Kirk Douglas zahrál bezchybně a Billy Wilder byl režisér-génius; takto stylově čisté a funkční narativní filmy se jen tak často nevidí. Krása.(20.11.2014)
-
Film je inšpirovaný skutočným príbehom Floyda Collinsa z roku 1925.
(Svadbos)
-
Obyvatelé Gallupu v Novém Mexiku byli najati jako komparz. Každý z nich dostal 75 dolarů na hodinu (točilo se deset hodin denně) a ti, kteří přivezli auto, dostali ještě tři dolary navíc.
(liquido26)
-
Pracovní název snímku zněl The Human Interest Story (Příběh o lidském zájmu).
(liquido26)
V kinech
od:
VenDulin85
Když noirové drama, tak od Billyho Wildera, to nemůže zklamat. Samozřejmě, chce to taky mít vhodnou náladu na takový typ filmu, aby s tím člověk nešvihl do koše. Na začátku jsem si říkala- to chce opravdu vystavět film na ukecanosti Kirka Douglase? Vystavěl. Billyho hru samozřejmě znám, proto jsem věděla, že se v druhé polovině dostaví dojetí a jen trochu zvláštní konec mě vytrhl ze zadumání nad tím, jak těmto filmům vždycky podlehnu jak opilec flašce rumu.(14.9.2015)
kaylin
Kirk Douglas se nebál a je to strašně dobře, protože postava, kterou zde zahrál, je postavou veskrze hnusnou, a právě to u ní převládá. Nakonec, celý film je o tom, jak dokáže být člověk hnusný. Skvělý herecký výkon ve skvělé režii skvělého scénáře. Tohle jsou filmy, kdy si snadno uvědomíte, jak odporné je být člověkem.(24.10.2014)
Naslund
Určitě je to zajímavý film, ale dnes již podle mě nemá, co nového nabídnout. Každý zná, jak se mají věci v novinářské branži, a proto si dovede představit, jak se situace bude vyvíjet. Právě v tom vidím největší problém. Vše je jasně nalinkované, odhadnutelné, postavy se chovají tak, aby štíhlou linii udržovaly, a adrenalin nikde. Já chci trochu vzrušení! Kvůli tomu jsem si připadal víc jako divák dokumentu, než příběhu. Ale zase podtext a hlavní herci jsou prima. Obávám se, že kdybych byl novinář, nepočínal bych si až tolik rozdílně od Chucka. Vždyť kdo by taky mohl v této situaci tratit...(10.2.2009)
Hwaelos
Je příznačné, že v paranoidní McCarthyovské době vznikly hned dva dobré snímky o konstrukci mediální reality. Wilderovo Eso v rukávu je o fous lepší než Robsonovo Tím hůř, když padnou. Oba jsou ale důstojnými předchůdci snímků jako Děkujeme, že kouříte nebo Vrtěti psem. A pochopitelně jsou také už z principu vážnější. Poukazují na to, jak moderní doba způsobuje, že více než ve fyzické realitě, žijeme v informacemi vytvářeném světě a jak se tato realita dá ohýbat. Vše, co považujeme za pilíř jistoty našeho vědění, může být lež nebo přinejlepším metaforickou verzí pravdy o světě. Jean Baudrillard to bude o několik desetiletí později nazývat "simulakra".(15.1.2011)
roorybacky
Nesktutečná síla, po většinu stopáže především intelektuálně, nicméně s blížícím se závěrem rovněž emocionálně. Nestárnoucí film - to, co natolik na dřeň obžalovává, působí značně varovně dodnes - vyhrocená novinařina může opravdu hraničit s kriminálem. Kirk Douglas zahrál bezchybně a Billy Wilder byl režisér-génius; takto stylově čisté a funkční narativní filmy se jen tak často nevidí. Krása.(20.11.2014)