Double Indemnity
Poistka smrti
Double Indemnity
Double Indemnity
Režie:
Billy WilderKamera:
John F. SeitzHudba:
Miklós RózsaHrají:
Fred MacMurray, Barbara Stanwyck, Edward G. Robinson, Porter Hall, Jean Heather, Tom Powers, Richard Gaines, Fortunio Bonanova, John Philliber (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Vypočítavá Phyllis Dietrichsonová (Barbara Stanwyck) a její milenec - úlisný pojišťovací agent (Fred McMurray) donutí pana Dietrichsona uzavřít životní pojistku na dvojnásobné odškodnění. Phyllisin manžel netuší, že podpisem pojistné smlouvy na svůj život zpečetil svůj další osud. Oba spiklenci naplánují dokonalý zločin a po Dietrichsonově smrti se chystají vyinkasovat pojistku. Vražda je zdánlivě perfektní, jenže nekompromisní vyšetřovatel pojišťovny (Edward G. Robinson) cítí zradu. Napjatá atmosféra ještě zhoustne, když dosavadní milenci a komplici zjistí, že si navzájem nemohou důvěřovat.Temný thriller podle skutečné události patří k mistrovským dílům režiséra Billyho Wildera. Film získal šest nominací na Cenu Akademie včetně kategorie Nejlepší film a Nejlepší herečka pro Barbaru Stanwyck. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (271)
Tak aj na druhé pozretie sa mi potvrdilo, že Dvojitá poistka je pre mňa najoblúbenejší film noir a asi nebudem jediný. Obsahuje snáď všetky prvky žánru, ktoré sú predvedené v tej najčistejšej žánrovej podobe, od voice overu, cez diabolský, chytrý plán osudovej ženy, zvraty, až po technické prvky ako je čiernobiela kamera plná tieňov a polotieňov. Poistka vás drží v napätí celý čas, aj keď tušíte už podľa orámovania príbehu, že na konečnú trolejbusu dorazili všetci. Príbeh o prehnitých a ešte prehnitejších, na ktorý žiadny filmový fajnšmeker už nikdy nezabudne. ()
"There's a speed limit in this state, Mr. Neff. Forty-five miles an hour." Strhující od úvodních titulků, kdy se k nám přibližuje jakýsi muž o berlích. Kdo to je? Je důležitý? Proč tam je? Zneklidňující... Otázky jsou zde, a to ještě nezačal samotný film. Příběh pracovníka pojišťovny, který rozhodně není typickým kladným hrdinou. A zcela chápu, proč se nechal okouzlit zrovna Phyllis. Temné odstíny noir a vypilované dialogy, kdy to mezi ústřední dvojicí jiskří tak silně, že jsem chvilkami ani nedýchala. A taková malá drobnost – narozdíl od některých zdejších uživatelů jsem si vůbec nevšimla nějaké paruky. Byla jsem ponořena do příběhu a cítila zimolez. Věděli jste, že voní po nebezpečí? ()
Billy Wilder fakt umí, přesvědčuju se o tom stále víc a víc. Trochu mě zneklidňuje, když tu čtu, že to bylo podle skutečné události, tím se příběh stává ještě mrazivější. Přitom zápletka působí banálně- žena se chce zbavit manžela, využije pojišťovacího agenta a spáchají zločin, o kterém se domnívají, že je dokonalý. Pro penízky, samozřejmě. Ale to, jak to Wilder podal, vás vtáhne do černobílého dění a krom toho, že se mi Barbara Stanwyck nepozdávala jako la femme fatale, to nemá chybu. Hned po obou hlavních pachatelích, pardon postavách, se mi líbil likvidátor (bacha, to je pozice v pojišťovně) pan Keyes, který přešetřuje veškeré případy vyplácení pojistek a odhaluje nepravosti s takovým zanícením, s jakým skladatel komponuje svůj majstrštyk. ()
Kdo může vymyslet lepší pojišťovací podvod než sám pojišťovák? Zajisté někdo úplně jiný, protože plán Freda MacMurrayho, jak pomoci Barbaře Stanwyck od manžela je tak pošetilý, že likvidační expert Edward G. Robinson ve filmu ani nestačí poukázat na všechny jeho chyby. Na Pojistce smrti je strašně znát, že scénář pro Wildera tentokrát nepsal ani Charles Brackett, ani I.A.L. Diamond. První třetina filmu je silně ublábolená. Zájem dozvědět se, co bude dál, v této slabší části filmu zajišťuje jen Wilderův oblíbený vypravěčský trik. Jako (téměř) vždycky sledujeme příběh v příběhu, předem tedy zhruba víme, JAK dopadne a víc nás zajímá PROČ. Tempo filmu je výrazně pomalejší, než jsem u Billyho zvyklý, ale od okamžiku, kdy se od slov přejde k činům, houstne napětí z neustále hrozícího prozrazení, sílí odpor k Phyllis, spoluúčast s Walterem i respekt ke Keysovi. Ne, v Pojistce smrti nejsou tak podstatné dějové zvraty nebo překvapivá řešení nastalých komplikací, jako jejich dopad na vztahy postav. Takže i když mám výhrady k nedůslednostem scénáře, emocionální účinek byl silný a nemám to srdce film ochudit o hodnocení, jaké mu náleží. 90% ()
Galerie (90)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (46)
- Yvonne de Carlo bola testovaná na rolu Loly Dietrichson, ktorá nakoniec pripadla Jean Heartherovej. (westerns)
- Postava Phyllis Dietrichson (Barbara Stanwyck) má ve filmu zvláštní blonďatou paruku, na které Billy Wilder trval a prohlásil, že se jedná o skvělý doplněk zlatého nákotníku. Chtěl z Phyllis vytvořit postavu tak lascivní, jak to jen bude možné. Později přiznal, že paruka asi nebyla nejlepším nápadem. Na place se dokonce ozývaly komentáře typu: „Chtěli jsme Barbaru Stanwyck, a přišel nám George Washington.“ (thestral)
- Oběť, pan Dietrichson (Tom Powers), je zástupcem ropné společnosti. Scenárista filmu Raymond Chandler byl také zástupcem ropné společnosti než se stal spisovatelem. (liquido26)
„Dvojité odškodnenie” v prípade úrazového poistenia, spadá do úvahy najskôr iba vtedy, ak k tomu súčasne dôjde i ku nejakej tragickej, obzvlášť závažnej udalosti (nehode), trebárs - (ne)šťastného pádu z vlaku...?! Poisťovací agent - Walter Neff, by vám vskutku o tom vedel povedať asi oveľa viac, než práve ja laik, keďže pracuje vo vychýrenej poisťovni Pacific All-Risk, a je expertom nielen na uzatváranie „všetkých životných rizík” , ale kľudne vám tiež predĺži i poistku na váš automobil, ktorá ináč už medzičasom stratila platnosť, a tak priamo kvôli tomu prichádza na bulvár Los Feliz, kde si mimochodom v prepychovom luxuse nažíva nielen pán Dietrichson, ale najmä jeho v poradí druhá pani manželka Phyllis Dietrichson, ktorá je akurát doma, keď Neff zazvoní na zvonček, kedy dvere otvorí akási neznáma slúžka. To je vôbec prvý impulz ich vzájomnej náklonnosti v tom zmysle, že pôvodne sem dorazil len preto, aby sa opýtal, či je pán Dietrichson zrovna duchom prítomný, ale namiesto toho začnú títo dvaja kuť zlomyselné plány, čo by sa dalo pripísať aj tomu, že sa Walter Neff až po uši zamiloval do Phyllis, kvôli ktorej si zrejme zničí celú reputáciu, o čom ma informuje hneď na začiatku, keď začne v Los Angeles, vo večerných hodinách, dňa 16. júna 1938, dopodrobna rozprávať, čo sa mu to vlastne prihodilo, čo automaticky dokladá i náležitá retrospektíva, pomocou ktorej sa dostávam do obrazu... Do úst si neustále berie Bartona Keyesa, kolegu a likvidátora škôd, pre ktorého nahráva vlastné priznanie... Kľúčovú rolu zohrala - najprv mimoriadne zaslepená láska a potom aj rozprávkové zbohatnutie, ktoré sa z počiatočných 50 000 vyšvihlo až na astronomických 100 000 dolárov, kvôli čomu prikývol na zvrátený nápad Phyllis Dietrichsonovej, spočívajúci v tom, že naaranžujú smrť pána Dietrichsona tak, aby to vyzeralo na „dokonalú nehodu” ? Čo by sa mohlo teraz pokaziť... ? Možno Dietrichsonova dcéra Lola, zohrá ešte dôležitú úlohu ? / Rakúsko-Uhorský emigrant Billy Wilder nakoniec zakotvil v klasickom Hollywoode, aby nakrúcal legendárne diela americkej kinematografie, kde by som určite započítal i strhujúci film noir s originálnym titulom "Double Indemnity" z roku 1944, ktorý vznikol ešte pred Strateným víkendom, Sunset Boulevardom, či Bytom, pretože sa blysol na začiatku režisérskej kariéry, tým pádom si vytvoril svoj nezameniteľný rukopis, ktorý si vybrúsi(l) do maximálnej dokonalosti, a to o rovných šesť rokov neskôr v mojom najobľúbenejšom ("najlepšom") filme. U Barbary Stanwyck nie som zvyknutý na stelesňovanie zákerných postáv, ale i napriek tomu jej Phyllis Dietrichson náramne dobre pasovala, ako uliata. Fred MacMurray je výborný po celý čas, ale až všetky scény s "Emanuelom Goldenbergom" , alias Edwardom G. Robinsonom, sú presne tie, ktoré som si najviac vychutnával. „Malý vzrastom, veľký herectvom,” podobne ako Humphrey Bogart, s ktorým si taktiež spoločne zahral, napríklad v Kid Galahad z roku 1937. PS: Vyčerpal som úplne všetky možnosti, ktoré som chcel napísať a popísať, a už ma teda nič iné nenapadá okrem toho, než aby som snímok následne odporučil aj ďalším divákom, a to buď konkrétne čisto len tým, ktorí ho zatiaľ ani nevideli, alebo druhým, ktorí ho už síce videli, ale znovu si osviežiť príjemné spomienky, by nebolo celkom od veci... ? () (méně) (více)