One, Two, Three
One, Two, Three
Režie:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrají:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (více)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (210)
Velmi břitká a jiskrná komedie, či spíše fraška židovského emigranta z Haliče do USA, na vážné téma kapitalismus versus komunismus. A vše osciluje, láme se, staví a padá na břitu lásky, která nezná politiku ani hranice. V hlavní roli americký kapitalista (James Cagney) v Západním Berlíně, těžící z německé pracovitosti a důkladnosti, který dostal od svého nadřízeného (ještě většího kapitalisty) ochránit jeho 17letou dceru. Jenže, ouha, ona se zamilovala do komunisty z NDR! Pomineme-li všudypřítomný zlehčující prvek - v době, kdy v socialistickém bloku bylo vězněno tisíce zemědělců a nevinných lidí - pak jde opravdu o povedenou frašku, zvláště od 10. minuty nabírá děj opravdu spád a hláška stíhá hlášku (pozor, vyhněme se špatnému dabingu z roku 2006!, Pavel Soukup je opravdu nemožný). Ukázka dialogů: On (komunista):" Nechci, aby můj syn byl kapitalista!" - Ona (univerzální koza): "Až mu bude 18, sám se rozhodne, zda chce být kapitalistou nebo bohatým komunistou"... Dobrá zábava, pokud si chceme oddychnout. Hlavní role intrikána by skvěle seděla Louis de Funesovi. A opravdu vážně míněné doporučení: nepouštět si film v českém dabingu, ale v původním znění s titulky, je to daleko lepší! ()
Doteraz som nevidel film, v ktorom by sa dialogy striedali s tak velkou kadenciou ako v tomto filme. A väcsina z nich je aj neskutocne vtipna. Takmer zanikne, ze zapletka nie je bohvieako zaujimava a napriek tomu, ze som sa fantasticky bavil, tak mi bolo prakticky jedno ako sa to skonci. Mozno by filmu naozaj nezaskodilo, keby sa na chvilu spomalil a trochu viac sa venoval postavam, aby si dokazali ziskat moje srdce. To sa im nepodarilo a preto nemozem dat 5*. Ale cisto po komedialnej stranke je to spicka. P.S: Pepsi rulez. 8/10. ()
Ředitel firmy Coca Cola pro západní Berlín k soudruhům ze Sovětského svazu: "V roce 58 jste se pokusili vyrobit vlastní verzi Coca Coly. Tzv. Kreml kolu. Nedalo se to pít. Ani v Albánii to nechtěli. Ničili tím hmyz." Telefonát do centrály v Alabamě: "Co si myslíte o té smlouvě s Ruskem? Napoleon tam neprošel, Hitler neprošel, ale Coca Cola má šanci." ___ Takových dialogů obsahuje film celou řadu. Tenhle film je smrští humoru, který na vás udeří takovou silou, takovou kadencí, že 2 hodiny jen zíráte v němém úžasu. Přijít s něčím takovým v době berlínské krize, byl od Wildera opravdový majstrštyk. Na nejžhavější půdě na světě, v Berlíně, kde se střetly dva nejmocnější politické světonázory 20. století v jednom jediném městě. Jak odvážné a smělé. Skvělá politická satira na Studenou válku. Škoda jen, že z východního Němce Ota (Buchholz) udělali až příliš velkého pitomce. Zato Cagney je tu k nezastavení. Žene tempo stále vpřed jak rozjetá lokomotiva, kterou nemůže vykolejit ani Chruščov, ani těhotná dceruška továrníkova. 78% ()
Tatam jsou doby, kdy jsem revoltoval stejným způsobem jako Otto Ludwig Piffl, kde ty loňské sněhy jsou, ano, vím své; forbes, ruleta, zkrátka neonový lesk kasin celého světa a s ním sdružený slastný zvuk cinkotu peněz zatemnil můj jindy bystrý úsudek a zkalil mne... Ale už dost o mé záviděníhodné situaci, pojďme si něco říct o i "One, Two, Three", ostatně jsme tu hlavně proto... Třeskutě vtipná satira, která si v reáliích rozděleného Berlína utahuje ze studené války, německého patolízalství, komunismu, obchodu s coca-colou a jiných závažných či méně závažných témat. Wilder na omezeném prostoru rozehrává mistrnou taškařici, kde není slabého místa... Dokonce je to tak vtipné, že jsem z původního čtyřhvězdičkového dojmu opustil a vyšplhal po pomyslném žebříku o jednu šprušli výš... Díky za tip Madsbenderovi... 90% ()
Scénář: Billy Wilder, I.A.L. Diamond .. Last year you put out a cockamamie imitation "Kremlin-kola!" You tried it out in the satellite countries, but even the Albanians wouldn't drink it. They used it for sheep dip! Right? __ Excelentní jízda. Zběsilé tempo a smrtící kadence inteligentních, vtipných, pointovaných dialogů a dobových glosářů nemá obdoby. Billy Wilder a jeho dvorní spoluscenárista byli machři oboru a z látkou si pohráli vskutku mistrně. Filmem jsem byl takřka okamžitě pohlcen a nepustil mě až do samotného konce. James Cagney si z komediální rolí poradil na výtečnou a je doslova k nezastavení, taky mu látka a zpracování nedávají prostor k oddechu. Oko pak potěší zejména krasavice Liselotte Pulver a Berlín krátce před destruktivním uzavřením se za ochoz studené zdi. Koho nezajímá respektive se nevyzná v tehdejší geopolitické situaci, stěží všechno vstřebá a pochopí = (ne)pobaví se tak výtečně, jako já (že Royi;-)). __ Is old Russian proverb: "go west young man." _ 100%. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (8)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
- S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
- V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)
Reklama