Lepší zítřek

Na tento film prislúcha neskutočne veľa prvenstiev. Je to prvý film Johna Woo, ktorý dal vzniknúť legendárnemu a dnes kultovému štýlu Heroic Bloodsheed, je to prvý film v ktorom spojil svoje sily z legendárnym Chow Yun-Fatom, je to prvý film v ktorom je zápletka postavená na vzťahu dvoch bratov a vo väčšej miere na priateľstve, ktoré je pre hlavných hrdinov dôležitejšie ako kódex a je to prvý film, ktorý nám prináša zbrusu nový typ akčného hrdinu, ktorý je zabiják so všetkým čo k tomu patrí a je úplne jedno či je na strane zákona,alebo nie, ale pri tomto hrdinovi je vám jasné, že všade okolo budú lietať guľky, a striekať krv, ale aj napriek tomuto všetkému, sa do popredia dostáva jeho citovosť a jeho snaha byť vo svojej podstate dobrý. Vzájomná konfrontácia, medzi políciou a gangom pašovateľov peňazí je dohnaná k dokonalosti a Woo- ovi na to stačili len tri postavy. neskutočne silná postava Marka, ktorý v tom momente ako sa z neho stane mrzák, sa stáva najlepšou vedľajšou postavou. Vzťah dvoch bratov, je zase na druhú stranu poznačený tragédiou - smrť otca, ktorú má na svedomí starší brať - a nenávisti mladšieho brata. Až na konci si uvedomia, že na to aby vyšli s tejto hry živý musia spojiť svoje sily. To všetko na pozadí jemnej jazzovej hudby, krásny obrazov a vybuchujúcich barelov, robia s tohoto filmu film, ktorý je silný či už po akčnej alebo tej emočnej stránke. Po skončení vám zostáva len dúfať v ten lepší zajtrajšok aj keď ako hlavný hrdinovia viete, že asi nikdy nepríde. Plus Woo si strihol úlohu policajného inšpektora a ďalší velikán Tsui Hark porotcu pri kastingu. Tieto dve úlohy ma naozaj pobavili (28.02.2009)

Jedná se o první film Johna Wooa, kterým se skutečně dostal do povědomí a pro který se stal hlavně synonymem režiséra, který dokáže natočit pořádnou akční řežbu. Hvězdou jeho filmu je Yun-Fat Chow, který nebyl v amerických filmech nikdy pořádně doceněn, ale tady předvádí opravdu parádní kousky. Žádné kopy a údery, ale pořádně krvavá řežba. To je recept, na který Woo vsadil, spolu se zajímavými postavami a ucházejícím příběhem. A vyšlo to. Na tohle se dobře kouká, pokud máte rádi drsnější akci. Síla tohoto filmu je i v tom, jak dokáže ladně spojovat drsnou akci, humor i vztahovou rovinu. (19.01.2014)

Vkročení Johna Woo do povědomí diváků. Lepším zítřkem boduje nejprve na domácí půdě, kde jeho přeci jenom někdy nestravitelný styl asijského patosu a teatrálnosti vstřebali nejrychleji a díky britské působnosti je pak film distribuován dále do světa. Zejména v tehdejším Západním Německu, kde vrcholil boom o vše hongkongské je film doslova následně uctíván. Divák se zlehka začíná seznamovat s rukopisem režiséra - někdy až komický vztah přátel, bratrů, zradou blízkého přítele, odplatou pozůstalých vykonanou v duchu samurajských schémat, černá Beretta double, nešetření municí na osobu, sluneční brýle, dlouhé pláště a krev. Zde je všeho jen v menších dávkách a film spíše působí jako reklama na kuřáky, neboť není téměř záběru, kde by někdo neměl v ústech cigaretu nebo alespoň sirku... Rozpačitě působí i "vztah" bratří, který hraničí s uvědomnělostí budovatelských filmů. Naštěstí většinu scén napravuje dnes již legendární ústřední melodie, která povyšuje tohle dílo. (15.08.2010)

Lepší zítřek udělal pojem z jména John Woo. Leccos už je ale i na mě moc. Rytíř krvavých baletů ve svém přelomovém projektu (producent Tsui Hark jej vyvedl z tvůrčí krize), kde je přátelství, morálka a hrdinství prezentováno zcela typickým asijským způsobem. Východní mentalita mi ale zřejmě nikdy nepřiroste k srdci, takže když Woo na plátně zrovna neosciluje mezi precizní choreografií, pěstními souboji a svištícími kulkami a nesnímá to několika kamerami, tak to asi není pro mě!! Sic Lepší zítřek v roce 1986 zaznamenal obrovský úspěch, nedostižný akční mistr mě dostihnul až v následujících letech a naplno pohltil až s duem Cage/Travolta. (08.06.2009)

Woo převedl klasickou story - dva bratři na opačné straně zákona - do reality. Žádné technicolorové exteriery, ale špinavá současnost, žádná limonáda s láskyplným kamerovým laskáním zbraní, ale krev, pot a sliny. I když romantický původ této kostry archetypálního syžetu (už synové Oidipa v Thébách se pohybovali v jeho rámci a vrchol nastal v romantismu) podporuje občas hudba a scénáristická (z)vůle (takový okamžik pro smiřování,Marku), posun zobrazení gansterů ve filmu ke špinavé a hnusné skutečnosti je patrný na první pohled. (11.07.2009)