Detective Story
Obsahy(1)
Pod vedením talentovaného Williama Wylera (Nejlepší léta našeho života, Prázdniny v Říme, Ben-Hur) se z námětu brodwayského šlágru Detektivní příběh stalo drsné a působivé drama jako stvořené pro velká plátna. Děj se odehrává v hektickém prostředí newyorské policejní stanice, kde v roli zásadového a nesmlouvavého detektiva září Kirk Douglas. Principy, které tento policista uznává, se ale vinou každodenního kontaktu se zástupy zločinců deformují. Jeho ženu, kterou ztvárnila Eleanor Parker (Caged, Za zvuků hudby), zase trýzní utajovaná vina. Na pozadí běžného života na stanici, kde se ocitne třeba vyděšená zlodějka (Lee Grant) nebo veselý lupič (Joseph Wiseman), spěje osobní manželský konflikt k nezapomenutelně výbušnému finále. Film byl nominován na Cenu Akademie, a to hned v několika kategoriích: nejlepší režie (Wyler), nejlepší herečka (Parker), nejlepší herečka ve vedlejší roli (Grant) a nejlepší scénář (Robert Wyler a Philips Yordan). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (77)
Pětihvězdičkový obraz toho, jak může černobílá zásadovost a téměř až fanatická snaha potrestat i sebemenší provinění bez soucitu vést k tragickým koncům. Neschopnost odpustit ani těm nejbližším, horlivost ve snaze potrestat provinilce a i finální rozuzlení po ztrátě všeho na čem záleželo díky vlastní nekompromisnosti v podání Kirka Douglase. ()
Na začátku se člověk trochu obává, aby z toho nebyl moralistní koncert, ale Douglasova komplikovaná figura rozjíždí ve druhé půlce tak zásadový teror, že člověk jen valí bulvy jak tvrdej uměl být Wyler na počátku padesátých let. Chvíli ACAB, chvíli antická tragédie, ale hlavně precizní studie jedné pokřivené osobnosti. Na tohle nezapomenu. ()
Přes komornost i stáří snímku si obsahem s dnešními v ničem nezadá. Kupa zajímavých postav v dlouhých záběrech a hektických konverzacích, které jakýmsi kouzlem dokážou chytit podobně jako Tarantinovky. Filmaři velmi dobře využily možnosti, že se na policejní stanici může během dne objevit kdokoliv. Na talíři tak máme nejrůznější postavy od paranoidní báby až po ostřílený kriminálníky. Rodí se tu tak zvláštní příběhy ještě zvláštnějších postav. Dialogy lítají, osudy se prolínají až se divák sotva orientuje. Starší snímky mě většinou minou, tenhle ale jel na plný plyn. ()
Na rok ´51 ostře tvrdý drama. Vlastně to vůbec není žádnej detektivní příběh, naopak - navzdory hlavnímu charakteru je pevně lidský (o odpouštění, vlastních zásadách, mužích - "chtěl bych si vyndat mozek a umýt ho od všech těch hnusnejch scén, co si do něj zasela" a perfektní fakta o mužské tvrdohlavosti a ješitnosti). V tomhle filmu se nerozpadají žádný zločinecký organizace a podobně, jen samotné osobnosti. Na krev, na kost, na smrt. ()
„Co je to za policistu?!“ - „Detektivové jsou jako otisky prstů., každý je jiný. I on má své chyby.“ Název a žánr „film-noir jsou tu zavádějící. Má očekávání byla jinde, ale popořadě. Policejní oddělení, které řeší tak akorát rušení sousedy, prosakování vody ze stropu, paranoidní paničky či drobné zlodějny neslibuje příliš vzrušení. Přesto se zde v 1 dni odehraje hned několik dramat a morálních dilemat. Na filmu se však znatelně projevuje jeho stáří. Kupodivu ani ne tak v případě technické stránky jako spíš společenského ovzduší. Ohledně Arthura jsem v sobě nenašel žádný soucit (v poválečném publiku to asi rezonovalo, dnes jen těžko), na příkladě ústředního páru je zas vidět dobová úzkoprsost. Jistě, Jim byl prudká povaha (se sklonem k „vřelejšímu“ lidskému kontaktu), ale stejně byla jeho reakce min. hraniční (bez ohledu na velikost „brouka v hlavě“). Teatrální projevy (hlavně Mary či Charleyho) dojmu též příliš nepřidaly. Konec byl přitom překvapivý (škoda „skvrny“ v podobě dementního telefonátu). Lepší průměr, pro mě zatím nejslabší Wyler. ()
Reklama