Jak ukrást Venuši

Když máte za otce notorického podvodníka, plný dům padělaných uměleckých předmětů a narazíte v noci na zloděje, co s tím? Rozhodně není dobré toho zloděje odprásknout, co kdybyste jej potom potřebovali na loupež století? Z uvedených žánrů převládá komedie (no i když... :-), Audrey a Peter se hravě doplňují a hlášky padají lehce jako listí na hladinu vody, vlastně se ani neohlédnete a je konec, a vy byste si to klidně pustili znovu. Není tu vlastně žádný zádrhel, všechno do sebe krásně zapadá, až to působí, že natáčení musela být jedna velká pohoda s těmi dvěma, pro mě za mě 5*. (14.10.2013)

Jak ukrást Venuši je další z perfektních naivních krimi komedií s nezapomenutelnou a neodolatelnou Audrey Hepburn. Hlavní herecké trio Audrey, Peter O'Toole a Eli Wallach je perfektní, přičemž je nutno podotknout, že hlavní představitelka na svých tehdejších 37 let rozhodně nevypadá! Samotná zápletka je zajímavá a realizace plánu krádeže sošky Venuše je velmi zábavná, na čemž má podíl i skvěle zvolené prostředí muzea. Směšná (v tom nejlepším slova smyslu) je například scéna, v níž se Nicole při obhlídce muzea ptá, kde je wc, nebo celá pasáž odehrávající se ve "skříni" (kumbále) a pochopitelně také scény s alarmem. Přes nudnější začátek se tak divák nakonec dočká svého - a to příjemné nenucené zábavy. Nedostatek: Zajímalo by mě, jak se panu Dermottovi podařilo pomocí magnetu dostat klíč přes roh stěny :) (22.02.2011)

Role rozmazlené dcerušky, ochotné udělat pro svého „papá“ cokoliv, sedne Hepburnové dokonale. Vždy elegantní O’Toole sice nevyzařuje takovým sex-appealem, aby jste mu uvěřili, že dokáže na potkání dostat do postele každou krásku, natožpak panovačnou Hepburnovou, čímž trpí chemie mezi oběma, alespoň však není lupičem přímočarým a snadno prokouknutelným. Způsob, jakým Wyler přistoupil k již tolikrát obehranému schématu „filmu o loupeži“, je pozoruhodný. Člověk je zvyklý na hodinovou přípravu a následně hodinovou akci samotnou (pokud samozřejmě film netrvá déle než dvě hodiny), jenže Wyler přípravu omezil na nezbytné minimum, divák se nedoví v podstatě žádné detaily, a první polovinu raději věnoval rozvíjení netradičního romantického trojúhelníku. Ačkoliv je zlodějský tým tvořen pouze dvěmi osobami, jistá redukce postav by filmu stejně prospěla. Zcela jasná například není úloha – pochopitelně skvěle hrajícího – Wallachiho (nebo jak se to skloňuje). A ještě jedna věc mi vadila – jakkoliv je ústřední myšlenka jednoduchá a cíl jasný, Wyler, resp. scénář Harryho Krumitze, se k němu propracovává příliš zdlouhavě. Na poměrně velkém prostoru se nachází poměrně málo vtipů. Pravda, když už nějaký, tak stojí za to („Chodíme spolu střílet“), ale pokud se jedná primárně o komedii, jakože jedná, je to v tomhle směru slabota. Jak ukrást Venuši je moc příjemným snímkem, avšak jakkoliv mám Hepburnovou rád (moc, moc, moc, moc, moc!), pokud dostanu chuť na nějaký poctivý zlodějský film, raději sáhnu po Dassinově Topkapi (1964). 80% (25.10.2007)

S přibývajícím počtem shlédnutých filmů tohoto velmistra se mi postupně odhaluje jeho charakteristický rukopis a šarm, jaký dokázal svým filmům vtisknout. Nejinak je tomu i v případě How to Steal a Million. Vlažnější rozjezd bohatě žehlí kouzelná Audrey s intelektuálním elegánem Peter O'Toolem. Několik chytrých fórů skvěle doplňuje mix romantiky a loupeže. Zkrátka poctivá filmařina, která díky geniální režii zahřeje na srdci i moderního diváka, neboť i po tolika letech si stále zachovává svůj půvab a styl. (22.02.2021)

Jedna z takzvaných amerických klasik z let šedesátých - Audrey Hepburn s roztomilým úsměvem, šarmantní O´Toole s modrýma očima, Audrey Hepburn s magickým pohledem, William Wyler bez sandálů a bez Charltona Hestona a Audrey Hepburn...., prostě Audrey Hepburn. Není to nejnápaditější, nejrafinovanější ani nejvtipnější krimi komedie, ale vše je jaksi namícháno a protřepáno přesně tak, aby se na to i po letech příjemně a se zájmem koukalo. Vkusné, inteligentní a nenudící.... a co chcete víc? :)) 80% (15.04.2014)