Michal Pešek se narodil 4. května 1959 v Praze. Už od dětství, osm let navštěvoval literárně dramatický kroužek herečky Jiřiny Stránské na Lidové škole umění ve Voršilské ulici. V letech 1974 – 1980 Pešek vystudoval pražskou Státní konzervatoř a v roce 1977 absolvoval stáž v hollywoodském studiu Universal Studios. Už za studií hostoval v Činoherním klubu, Ústředním loutkovém divadle a též v Divadle hudby.
V 80. letech zahájil profesionální hereckou kariéru ve Státním divadle v Ostravě (1980 – 1982) a poté na pražských jevištích Městských divadel pražských (1982 – 1984) a především Divadla na Vinohradech (1984 – 1990). Kromě těchto angažmá hostoval v pražském Národním divadle a v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a pro Divadelní studio Globus. V roce 1991 natrvalo ukončil stálou jevištní hereckou činnost.
Michal Pešek byl již svým vzezřením především představitelem naivních a zbrklých mladíků v inscenacích „Parádní pokoj“ (Chlapec), „Benátská maškaráda“ (Harlekýn), „Bouře“ (Ferdinand), „Cesta Karla IV. do Francie a zpět“ (Václav IV.), „Hrátky s čertem“ (Lucius), „Generál zázrak“ (Marian), „Neznámá pevnina“ (Otto), „Alína“ (Pipík), „Sen noci svatojánské“ (Demetrius), „Plavovláska“ (Majitel bytu), „Ach, ta léta bláznivá!“ (Artur), „Pahorek“ (Downes), „Oldřich a Božena“ (Vrah), „Piknik“ (Rozden a Crackmiller) atd.
Už jako student na konzervatoři se Pešek představil ve druhé polovině 70. let a na rozhraní sedmé a osmé dekády ve filmových epizodkách studenta v Kachyňových snímcích SMRT MOUCHY (1976) a SETKÁNÍ V ČERVENCI (1978), studenta Petra v Muchnově komedii HOP – A JE TU LIDOOP (1977), syna antifašisty Alfreda Bartla (Miroslav Macháček) Rudiho v Kachyňově CUKROVÉ BOUDĚ (1980), mladíka fotografa ve Sci – Fi NĚCO JE VE VZDUCHU (1980) Ludvíka Ráži a vojína Reinera v Matějkově SVÍTALO CELOU NOC (1980).
Zajímavostí je, že v úplně prvním snímku své filmografie, v dramatu OSTROV STŘÍBRNÝCH VOLAVEK (1976) Jaromila Jireše pouze namluvil Michala Vavrušku (student Heinrich). V 80. letech se jako vystudovaný herec přehrál ve filmu několikrát i do hlavních mužských rolí.
Filmovým divákům osmé dekády se tak představil kromě menších rolí anarchisty Bednáře v Matějkově historickém snímku HODINA ŽIVOTA (1981), narkomana Petra Kučery v kriminálním filmu MRAVENCI NESOU SMRT (1985) Zbyňka Brynycha a důstojníka v Soukupově historickém povídkovém snímku DIVOKÁ SRDCE (1989) především v hlavních postavách jako lehkomyslný a zamilovaný kreslič Honza Ryzec v komedii KŘTINY (1981) Zdeňka Podskalského, kulturní referent Michal Nožička v komedii OD VRAŽDY JENOM KROK KE LŽI (1982) Petra Tučka a učitel Pavel Rajnoch v psychologickém filmu Otakara Koska UŽ SE NEBOJÍM (1984).
V 90. letech se ještě a naposledy uvedl v rolích příslušníka SS v Kachyňově tragédii POSLEDNÍ MOTÝL (1990) a muže v AKUMULÁTORU 1 (1993) Jana Svěráka.
Kromě své filmové a divadelní kariéry se během 70. až 90. let často uplatnil i v televizních filmech (např. VEČÍREK PRO CHUDÉ, MEZIČAS, OHNIVÉ ŽENY SE VRACEJÍ, TREZOR, PANELÁK) a i v seriálech (mj. ARABELA, ZKOUŠKY Z DOSPĚLOSTI, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO, GOTTWALD, RODÁCI, HŘÍCHY PRO PÁTERA KNOXE a nebo HOSPODA).
Své hlasové schopnosti předvedl i před rozhlasovým („Blábol“, „Ledový zámek“, „Podzim srdce“ aj.) a dabingovým (STRÁŽCE NOCI či KEOMA) mikrofonem. Nesmí být pleten za herce (Městské divadlo Most) stejného jména (jež se objevil i ve filmu …A BUDE HŮŘ z roku 2007).
Po roce 1991 výrazně omezil hereckou kariéru, v letech 1991 – 1993 se živil jako rozhlasový moderátor (stanice RTL, Golem, Bonton), jako poradce se chvíli věnoval politice a od roku 1993 působil především jako podnikatel v reklamě, marketingu a ve finančnictví.
Po patnáctileté odmlce se nechal ještě jednou přemluvit k jevištní tvorbě v roli Johna Brownlowa („Kachna na pomerančích“) v Divadle Palace Praha a na zájezdech. Několik let před svou smrtí pobýval střídavě v Praze a v Nizozemí. Herec a podnikatel Michal Pešek zemřel po několikaletém onemocnění rakovinou plic 7. května 2012 v Praze, pouhé tři dny po svých třiapadesátých narozeninách.
Jaroslav "krib" Lopour
