POMO

Naivita zde nevadí, je součástí hry. A ta umí bavit, vkusně míchat popkulturní vsuvky i udržet si přehlednost v poměrně sofistikované scénáristické kostře. Free Guy pro dospělejší, ale ne konzervativní publikum - o to více, pokud vás zajímá podnikání a historie vzniku jednoho herního fenoménu. Film vyšel na VOD ve stejnou dobu jako v kinech Air Bena Afflecka, což je dosti odlišné, ale stejně povedené “podnikatelská dobrodružství” ze stejného historického období.

Na 29-letého režiséra nesmírně ambiciózní nálož se silnými intimními momenty neokoukaného, společensky citlivého námětu. Úsvit funguje fantasticky v nadčasovém poselství o nevymýtitelné omezenosti společnosti, předsudcích a netoleranci k čemukoliv jinému. Ne každému ale bude fungovat v souhře bočních témat (problematický vztah hlavní hrdinky a kariéristického manžela, znepokojivá postava příslušníka kontrarozvědky) či zasazením do baťovského industriálního mikrosvěta. Přitom právě tento svět dodává filmu na divácké atraktivitě i historickém zakotvením příběhu pro lepší podtržení myšlenky. A s hezky stylizovanými ateliérovými kulisami na popředí Vysokých Tater zároveň dotváří výtvarní patinu uměleckého podobenství. Sice ne ve všech detailech vyzrálého, ale určitě takového, na které by si většina českých filmařů netroufla. Matěj Chlupáček je někde jinde a pokud za následujících deset let projde stejnou cestu jako mezi Bez doteku a Úsvitem, jeho třetímu celovečeráku se bude tleskat ve stoje i v Cannes a Benátkách.  [Karlovy Vary IFF]

Když se evropské produkce pokouší o žánrovky s fantasy nebo sci-fi prvky, málokdy to dopadne dobře. Říše zvířat uniká průseru jen o chlup. Chybí jí vysvětlené důvody proměn lidí ve zvířecí tvory a spíše než zajímavá, je úsměvně naivní. A také jí při předvídatelnosti a dějovém klišé schématu chybí artový přesah, který udělal skvělým například švédsko-norské “zvířecí podobenství” Tina a Vore.  [Karlovy Vary IFF]

Svěže komický pohled z Finska, od klasika, který pořád neztratil ani zlomek vypravěčského šmrncu. Doba feminismu mu naopak přihrála na další trefný příběh o finských “drsňácích”. Absurdní dialogy s bohatou kadencí suchých vtipů, tradiční retro stylizace (interiéry, kostýmy) lemovaná rozhlasovými zprávami ze současné války v Ukrajině. A filmovými plakáty, protože Aki filmy miluje. Kino-pozdrav filmovému bratříčkovi Jarmuschovi báječný. Krátká stopáž je mezi současnými filmy zjevením a potvrzuje, jak svůj Kaurismäki zůstává. [Karlovy Vary IFF]

Hned první záběr s zimmerovskou hudbou ohromí, uvědomujíc si, že jde o český film. Monumentální exteriérová výprava se skvělým dizajnem, včetně aut, hologramů či digitálních obrazů je v Bodu obnovy na světové úrovni. Dějově by nevadilo že jde pouze o kriminálku ve sci-fi prostředí. To byla i Minority Report. Handicapem je snaha držet diváka v non-stop napětí neustálým, často zbytečně kličkujícím řešením zápletky skrze dialogy, dialogy a další dialogy. Bez originálního a údernějšího vtažení do děje jsem nebyl ochotný (a v rámci noční festivalové projekce po celém dni ani schopný) tu překombinovanost pobrat. Příště přijít s originálnějším námětem, ubrat kecání, vybalancovat oddychovými pasážemi s poznáváním postav a bude to pecka. Klidně jako filmová série se stejnou slečnou detektivkou. Je dobře obsazená, dobře se na ní kouká a její postava vybízí k rozvinutí. [Karlovy Vary IFF]

“Když se něčeho vzdáš, něco jiné získáš.” Jemné, se skvělými dialogy, v závěru srdce trhající. Pocitově blízké Lost in Translation, ale ne s tak originálně a trefně vybranými hereckými protagonisty. Moc hezký film.

Technicky i herecky v pořádku, myšlenka jasná a vždy aktuální. Dějově ale slabé, málo dramatické, nevzrušivé. A bez artových vložek, které to mohli udělat zajímavějším. [Karlovy Vary IFF]

Zaujme a nenudí, jste zvědaví jak to dopadne. Alicia Vikander skvěle křehká a odvážná současně, Jude Law slušně hnusný. Ale samotný ústřední konflikt dvou postav není v tomto scenáristicky jednoduchém provedení na dvouhodinový celovečerák tak silná nálož, aby z něj udělal výrazné a zapamatovatelné historické drama. [Karlovy Vary IFF]

Námětem ohraná nízkorozpočtová komorní banalitka, které ale v jednotlivostech nejde moc co vytknout a která je zajímavá tím, že v postavách otce a dcery se v ní před kamerou potkávají Ewan McGregor s jeho reálnou dcerou Clarou McGregor. [Karlovy Vary IFF]

Moc se mi do toho nechtělo, ale o to příjemnější překvapení. Dějové schéma klišé, ale vyšperkované spoustou nápaditých a sympaticky hravých detailů. Včetně dialogových hraček, které svědčí o větší chytrosti tvůrců, než jaká je u podobných taškařic obvyklá. Bude z toho úspěšná série, pokud si udrží kvalitativní laťku.