Peabody

Mezi diváky odcházejícími z projekce kreslené grotesky zahlédne novinář Michel (Christian Marquand) krásnou Sofii (Francoise Arnoul) a vyběhne za ní mezi krásné benátské paláce. Dívčin život osciluje mezi bohatým Ericem von Bergen ( O E Hasse) s poněkud nepěknou nacistickou minulostí a tajemným Italem Sforzim (neodolatelný Robert Hossein), nicméně nic nemá proti tomu rozšířit svůj zájem i o Michela. Mezi paláci se pak rozvíjí drama lásky, žárlivosti a podezření, které Roger Vadim vyhrocuje až do honiček a střelby. Film byl přijat do soutěže na berlínském festivalu v roce 1957, za zmínku ještě stojí proti starým benátským exteriérům kontrastně postavená hudba, kterou složil John Lewis a nahrál jeho Modern Jazz Quartet. Je to druhý film Rogera Vadima, hned po úspěšném debutu Et Dieu crea la femme..

Devět komických i vážných příběhů ze života soudce, který touží po nalezení dokonalé spravedlnosti. V režii Stena (pseudonym Stefana Vanziny) jej hraje Christian De Sica, syn slavného režiséra Vittoria De Sicy. Steno už v roce 1953 natočil film Un giorno in pretura (Den u soudu) a i v Mi faccia causa ukazuje postupně různé případy, které soudce Giovanni Pennisi řeší, ať jde o konflikt s místním mafiánem nebo novinářku dotčenou na cti (Stefania Sandrelli). Nejsou opomenuty ani spory mezi fotbalovými fanoušky (Inter Milán kontra AS Řím), nechybí komický lupič a další typicky italské motivy.

Stárnoucí bohatý finančník dostane záchvat křečí na vernisáži výstavy obrazů. Nechá se odvést do auta se zakrytýma očima, ale všechny obrazy koupí a nechá odvézt na svůj zámek na venkově. Tam také pozve po náhodném setkání slavnou spisovatelku, aby zde pracovala na svém novém rukopise a také aby s ním... hrála šachy.
Příběh se postupně rozvíjí, Juan Luis Buñuel jej protkává surrealistickými obrazy, již obsazení Fernanda Rey a Catherine Deneuve je přímou citací Tristany (1970) jeho slavnějšího otce, stejně jako spolupráce se scénáristou Jean-Claudem Carrièrem. Macchiavelistické manipulace, šachové figurky, vysoké červené boty, čarodějnické dovednosti hlavní hrdinky, to vše se zaplétá v komplikovaném příběhu o lásce, nenávisti a smrti.

Příběh malé tichomořské posádky, která hájí malý atol Wake proti japonské invazi v roce 1942. Na ostrov přichází nový přísný velitel, který si uvědomuje nebezpečí a posilujte obranu, maskování a morálku vojáků. Postupně sledujeme osudy různých vojáků a spory mezi civilními pracovníky a velitelem, které po útoku na Pearl Harbor ustávají. Japonci zaútočí nejprve letecky, pak se ale blíží invazní vojsko. Velitel vyčkává se zahájením palby do poslední chvíle, kdy si už Japonci myslí, že vylodění bude snadné. Soustředěná přesná palba odrazí první výsadek, ale těsně před Vánoci Japonci zaútočí znovu a proti jejich převaze je - zdá se - hrdinný boj marný.

Mladá dívka Gina (Gina Lollobrigida) skáče do řeky, protože ji opustil snoubenec. Zachrání ji mladý a upřímný Theodoro (Renati Rascel), který pracuje v cirkuse. Jeho hřmotný bratr Antonio (Luigi Pavese) se o Ginu opakovaně, ale neúspěšně pokouší, zatímco Theodoro ji od počátku vroucně, leč tajně miluje. Když se už už odhodlá vyznat jí lásku a požádat o ruku, vrací se její snoubenec Giuliano (Aroldo Tieri) a Gina se mu vrhá kolem krku.

V Belgickém Kongu přepadne guerillová skupina černochů zvaná Simba misii řádových sester v džungli. Sestra Marie (Rosanna Schiaffino) je na útěku dopadena a znásilněna, matka představená je probodnuta oštěpem. V tu chvíli ale dorazí vládní jednotka, vzbouřence zčásti pobije, zčásti zajme a ženy osvobodí.
Sestra Marie zjistí, že je těhotná a řeší obtížné eticko-náboženské dilema, zda si dítě ponechat nebo dát k adopci. Její bohatá rodina prohlásí, že jim žádný malý černoušek Mau-Mau doma pobíhat nebude, zástupce katolické církve Marii „citlivě" neosobně vyloží, že buď dá dítě pryč a smí zůstat v řádu, nebo ať odejde jako svobodná matka. Z depresí jí pomáhá mladý lékař, ale jeho pomoc a nabídku Marie také nejprve odmítá. Jak se nakonec "jeptiška na rozcestí" rozhodne? Kterou cestu z křižovatky Marie zvolí?

Mladá dívka Vita souhlasí s tím, že bude stát modelem známému malíři pro portrét Máří Magdalény. Po několika sezeních se ale začne propadat do světa zlých snových vidin, malíř se změní na pavouka (pavouk je lotyšsky zirneklis) a pokouší se ji znásilnit. Ani útěk do venkovské krajiny nepomáhá, vidiny hnijících mrtvol a násilí ji pronásledují i zde. Zachrání dívku skutečná láska, nebo jde jen o další freudovskou halucinaci?
Lotyšský horor otevírá citát Sigmunda Freuda, jehož literární odkaz je zde ilustrován nahými ženskými těly, krásnými krajinami i hnusnými obrazy násilí a úpadku.

Nebeský soud řeší budoucnost lidstva těsně před objevem vodíkové superbomby - zničit je nebo ne? Za obhajobu je zde ve své poslední roli Ronald Colman coby Duch lidství, za obžalobu osobně Ďábel Vincent Price. Oba procházejí historií lidstva a snášejí důkazy pro i proti jeho zničení, dokládané vystoupením historických osobností. Uvidíme tak v krátkých skečích množství slavných herců, mj. to jsou v posledním společném vystoupení bratři Marxové (Chico jako zpovědník Kryštofa Kolumba přesvědčený, že svět je placka, Harpo hraje na harfu coby Isaac Newton a konečně Groucho je Peter Minuit, který kupuje od Indiánů za pár šupů zcela neužitečný ostrov zvaný Manhattan), Dennis Hopper jako Napoleon Bonaparte, Hedy Kiesler je Johanka z Arku, Virginia Mayo Kleopatra, Peter Lorre císař Neron a další. Irwin Allen v tomto filmu z padesátých let řeší historické, etické i teologické problémy a snaží se dobrat odpovědi na základní otázku, zda je člověk tvor dobrý nebo zlý.

Černobílý obraz ztráty identity v New Yorku podle románu Evana Huntera. James Garner se probere v Central Parku a snaží se zjistit, kým je. Prsten s monogramem G.V. mu nic neříká, jízdní řád metra v kapse taky ne a ani papírek s telefonním číslem, ve kterém jsou zabalené dvě pilulky, mu nepomůže. Dovede ho sice k mladé ženě, ta ale říká, že ho nikdy neviděla. Sám si začne říkat Buddwing (kombinace křídla letadla a značky piva na náklaďáku) a vydá se na pouť New Yorkem za svou vlastní identitou. Je Grace, která mu vytane v paměti, tou, která mu pomůže? Ne, ani Janet (Katharine Ross), ani Gloria (Angela Lansbury), ba ani Jiří Voskovec v roli „otrhaného dědka" nepřinesou klíč. Jak celá záhada skončí?

Příběh dospívající dívky Felicity (Glory Annen), která dokončuje církevní školu. Postupně ji začíná zajímat vlastní tělo i těla ostatních dívek, přestávají jí vadit okukující pubertální chlapci, ale ve škole nemá možnost své nové zájmy realizovat. Do toho přichází cesta za tetou do Hong Kongu, kde se vše změní a Felicity poznává noční život, muže, sex i lásku.

Ve městě je horko. Hrozné horko a všichni si na to stěžují. Nejvíce detektivové z 87. revíru a jejich manželky, protože ve městě zrovna řádí sériový vrah policistů. Vyšetřování vedou Steve Carelli a Mike Maguire a svým způsobem do něj zasáhne i novinář Miller, který poté, co se spolu opijí v baru, zveřejní informaci o vyšetřování včetně adresy svědkyně Teddy Franklin Ta se kvůli tomu ocitne v nebezpečí, o to větším, že je hluchoněmá. Stihne detektiv Carelli zabránit další vraždě? A proč vůbec vrah vraždil?

La Red je dramatickým příběhem milostného trojúhelníku. Antonio (Crox Alvaredo) a Jose Luis (Armando Silvestre) prchají před policií a ukryjí se ve vesnici na mořském pobřeží. Pečuje o ně krásná Rossana (Rossana Podesta). Nejprve žijí všichni tři v klidu a souladu, užívají si svobody a krásných přímořských scenérií, postupně ale jejich vztah začnou narušovat emoce a hormony. Když dívka s jedním z nich naváže milostný vztah, druhý muž to těžce nese a schyluje se k tragickému rozuzlení.

Kanadský poloostrov Labrador je dost neobvyklým místem pro milostný čtyřúhelník tohoto filmu, natočeného podle úspěšné inscenace na Broadway.
Robert Montgomery hraje postavu jménem Dascom Dinsmore, spolu s domorodým sluhou jediného pracovníka meteorologické stanice na studeném severu u polárního kruhu. Je tady už pět let a celou dobu neviděl bílou ženu, protože Eskymačky se nepočítají. Jeho snoubenka Clara Wilson (Winifred Shotter) mu už několik let nenapsala ani dopis, takže s ní už sám nepočítá.
Do toho přibude dvojice, která se zachránila z trosek malého letadla - neobyčejně protivný a nadutý Sir James Felton (Reginald Owen) a jeho snoubenka Irene Campton (Myrna Loy). Sir James je navíc neschopný jakýchkoli užitečných aktivit a silně žárlivý. Jeho snoubenka záhy začne chápat, jak je k ničemu - pravý opak polárního meteorologa Dascoma. Ten na ní vcelku pochopitelně může oči nechat (Eskymačky mu nepřipadají tak atraktivní) a jeho zájem je opětován.
Tu se ovšem objeví další komplikace, protože na stanici dorazí snoubenka Clara s úmyslem proměnit svého snoubence v manžela. Z potenciálně dramatického milostného trojúhelníku se tedy stane čtyřúhelník a řešení této úlohy přitom nebude geometrické, ale komické. Kdo tedy s kým?

Manfredo (Thomas Milian) se jednoho dne probere z opice a zjistí, ke svému překvapení, že se v opilosti oženil s Toninou (Maria Grazia Buccella), krásnou dcerou bohatého bankéře. Novomanželka má ale pro něho několik překvapení: zásadně mluví pravdu, žije v souladu s přírodou a doma chodí nahá. Film je dobovou satirou na rozpor mezi přirozeným způsobem života a současnou buržoazní sociální kulturou.

Film podle povídky italské spisovatelky Alby de Cespedes (scénáristka Antonioniho Přítelkyní) natočil po sérii westernů režisér Franco Giraldi v roce 1968. Ugo Tognazzi, bohatý, úspěšný a svobodný advokát se ve svých 46 letech zamiluje do mladé Isabelly Rei (její debut a současně předposlední film). Dívka je z chudé rodiny a její rodiče radostně souhlasí s tím, do jaké společnosti se tím dostane. Dívka ovšem není tak naivní, jak se advokátovi na první pohled zdálo a dokáže si se svým zamilovaným snoubencem pěkně pohrát. Vyhraje mužská zkušenost, nebo ženská prohnanost?

Biscuit (Richard Burton) se vrací po válce do Londýna a hledá přes inzeráty svou lásku, mořskou ženu (Joan Collins). Ve flashbacích se dozvídáme, že Sea Wife je přezdívka, kterou jí dal na záchranném člunu na moři poté, co japonská ponorka torpédovala loď vezoucí uprchlíky ze Singapuru. Na člunu přežili čtyři, kromě nich ještě černý námořník a černochy nemilující starší úředník. Vody je málo, jídla (tedy sucharů = Biscuit, což je přezdívka, kterou dostal Burton proto, že vydává příděly) je také nedostatek, pevnina je daleko. Vztah mezi Sea Wife a Biscuitem se prohlubuje, ale ona jej odmítá, je vázána k někomu jinému. Jak to dopadne po válce, najdou se? V čem spočívá záhada jejich vztahu?

Soudní drama z časů korejské války, jediná režie Karla Maldena, oscarového herce, v koprodukci dalšího herce Richarda Widmarka. Ten hraje plukovníka Williama Blakea, který vyšetřuje případ majora Cargilla, obžalovaného ze zrady a kolaborace během zajetí v severokorejském táboře.
Případ se zdá být jednoduchý, protože Cargill vinu doznal (v táboře podepsal prohlášení, že se podílel na využití metod bakteriologické války proti severokorejským vojákům) a odmítá se hájit. Edwardovu situaci komplikuje nátlak jeho nadřízeného, jehož syn v táboře zemřel, a který se dožaduje pro Cargilla urychleného válečného soudu. Jenže vyšetřování se zamotává, zdá se, že jeden z mrtvých byl skutečně zastřelen na útěku, ale druhého zabili vojáci jeho vlastní jednotky, když ho odhalili jako zrádce. Jaká byla skutečně Cargillova úloha? Jaký tlak na něj vyvíjelo severokorejské velení tábora? Podaří se vyšetřovateli najít pravdu?

Filmová verze úspěšného broadwayského muzikálu s hudbou Kurta Weila a v režii Elii Kazana z roku 1943. Mladý umývač oken Eddie (Robert Walker) v obchodním domě obdivuje krásnou antickou sochu Venuše, která má být vystavena v oddělení umění. Jednoho dne ji políbí, ona ožije (Ava Gardner) a zamiluje se do něho. Situaci komplikuje skutečnost, že se do ní zamiluje i ředitel obchodního domu (Tom Conway) a když není úspěšný, obviní společně s místním detektivem myče oken, že sochu ukradl. Venuše se vrátí na svůj sokl, ředitel ke své milující sekretářce a Eddie je osvobozen, ale tím ještě vše nekončí ...

Životopis slavného středověkého básníka zasadil scénárista Pierre MacOrlan  jednak do Paříže, jednak do Orléans a celý film se snaží, zejména na rozdíl od hollywoodských verzí o poměrně věrné zachycení středověkých reálií. Serge Reggiani hraje Villona spíše jako romantického hrdinu než příležitostného zločince, romantický je i dramatický a tragický konec filmu.

Zpracování divadelní frašky G Feydeaua, slavného francouzského dramatika (u nás asi zejména díky hře Brouk v hlavě). Příběh filmu "Nechoď tady úplně nahá"  je prostý, manžel, poslanec, kterého doma navštěvují radní a další osobnosti malého města, má ženu, jejímž zvykem je doma chodit jen ve spodním prádle, tedy v  kombiné.  Což pány pochopitelně zajímá, stejně jako jejich sluhu. Arletty chodí tedy v různých kombiné s pěkným kloboučkem na hlavě, ale jinak pod prádlem zjevně nic dalšího nemá ani v horních ani dolních partiích.  Kromě klasických rekvizit frašky, jako když jí musí sluha přidržovat na štaflích, se krátká zápletka točí zejména kolem vosy, na kterou si Arletty sedne a žihadla, které je jí nutno obratně vytáhnout ze zadečku.