Marcos22

Klasická, poctivá venkovská retro vyvražďovačka s puritánským přesahem a velmi kvalitním vizuálem, avšak s hodně "přitaženým" geriatrickým porno scénářem. Ti West ve svém X kombinuje tvůrčí genialitu, kdy využívá význam mluveného slova pro dvě souběžně se mísící a naprosto odlišné scény, s banálním béčkovým zbavováním se postav teatrálními záporáky. Tato kombinace ústí v konečném důsledku v průměrnou hororovou podívanou. Tři hvězdy. 🙂

Režisér Michael Sarnoski natočil snímek o eutanázii, který se nese v duchu snah o splnění posledních několika málo přání hlavní protagonistky. Tento příběh je zasazen do prvního dne přistání mimozemšťanů, známých z prvního dílu Tichého místa, do rušného New Yorku. Absurdita spojení vážného tématu s přistáním marťanů na Zemi bohužel na plátně absolutně nefunguje a působí spíše parodicky. Velkým negativem Prvního dne je oproštění se od funkčního paralelního vyprávění příběhu z pohledu více postav, což byla jakási ochranná známka tohoto univerza. Z toho důvodu je Tiché místo: První den sterilní, nudnou podívanou bez výraznějšího napětí a akce. Takové znásilnění za bílého dne si velmi kvalitně rozjetá Krasinskiho značka opravdu nezasloužila, a Lupita Nyong'o už tuplem ne. Dvě hvězdy. 😕

Režisér Takahiro Miki má ve svých romanticky laděných dramatech jeden společný ukazatel, který vždy vystřelí jeho filmy až na mléčnou dráhu, tím je u hlavních postav nalezení jejich spřízněných lidských duší, které myslí v prvé řadě na blaho toho druhého. To stejné platí i pro snímek Even If This Love Disappears from the World Tonight, který je asijskou variací na 50x a stále poprvé, avšak v daleko hlubším, niternějších a intenzivnějším hávu. Jediným úskalím filmu je nedostatečné emoční navázání diváka na hlavní protagonisty, které by ještě více prohloubilo prožitek při sledování, tak jak to režisér dokázal například u novějšího Osudově blízko. I přesto velmi silné čtyři hvězdy a doporučení. 👍 (09.07.2024)

Režisér Takahiro Miki natočil emotivně silnou a hluboce srdceryvnou asijskou romantickou variaci na Hvězdy nám nepřály a P.S. Miluji Tě. Na diváka dopadnou v průběhu sledování niterné, upřímné a láskyplné emoce, které vyplaví vodopád slz, a to zásluhou nádherně napsaného scénáře s vynikajícím vykreslením lidských duší hlavních představitelů, které myslí v první řadě na dobro druhého. Osudově blízko je snímkem, vyprávějícím o spřízněných lidských duších, s nimiž se v průběhu života přeje co nejdříve střetnout každý z nás. Bezchybná romance, maximální hodnocení. 💯 (08.07.2024)

Milé laskavosti rozčleněné do tří povídek spojují jednak hlavní postavy (Emma Stone a Jesse Plemons), a druhak téma lidské manipulace, které je v jednotlivých příbězích kombinováno s negativními prvky, s nimiž se ve velkém potýká současná společnost - vydírání, sexuální zneužívání, kanibalismus, náboženský extremismus. To vše je do jednotlivých dějových linek implementováno velmi zdařile a sofistikovaně. Lanthimos nenechá divákovi mozkové závity ani na chvíli vydechnout. 👍 Čtyři hvězdy. (30.06.2024, KVIFF)

Sexistická giallo soft porno variace na Aronofskyho Requiem za sen, zkombinovaná s Garlandovým snímkem Men a Lynchovým Sloním mužem. Hlavní poselství o absurditě lidské povrchnosti předává režisérka Coralie Fargeat divákovi velmi neortodoxním způsobem, který jde v závěrečné části až přespříliš za hranu lidské únosnosti a důstojnosti. Pět z pěti dávám pouze z důvodu, jaké haló, diskuzi a nevoli mezi diváky tento kontroverzní počin vyvolal, a přesně o tom kinematografie je. Kultovní film a jeden z nejzásadnějších počinů uplynulé dekády, o Substanci si budou povídat ještě tři generace po nás. Plná palba. 👌 (29.06.2024, KVIFF)

Syrová kriminální romance o tom, jaké hranice jsme ochotni překročit při cestě za láskou. Zatracená krvavá láska svým stylem a atmosférou silně připomíná Refnův Drive, avšak v porovnání s ním značně trpí po scénáristické stránce. Dochází zde k naprosto náhodnému zjevování a mizení příslušníků FBI a otce hlavní protagonistky (Ed Harris), což vede k destrukci uvěřitelnosti příběhu. Herecký výkon Katy O'Brien je kulervoucí a vůbec nepochybuji o tom, že ji role Jackie vystřelí mezi hollywoodskou hereckou smetánku. Režisérka Rose Glass natočila velmi příjemnou žánrovku, které nechybělo moc a mohla se pyšnit označením kultovní, takto to má za tři. 🙂 (18.06.2024)

Já, padouch 4 je zrodem ultimátního Megaversu, který tvoří pětice kopií ze slavnějších komiksových stájí. Tenhle neortodoxní tým je složený z DC "Plastic man" Tima, X-Men "Cyclops" Mela, Fantastic Four "Thing" Jerryho, MCU "Dr. Strange" Guse a Street Fighter "Blanka" Dejva. A právě tahle pětka superhrdinských Mimoňů na sebe, zejména u dětského publika, strhává tu největší pozornost. Jejich eskapády slouží jako výplň pro hlavní akčně laděný příběh, který je po scénáristické stránce velmi prostý a přímočarý. Vyjma zmíněného nápadu s představením nové partičky, která by v případě úspěchu mohla dostat vlastní sérii filmů, nic nového Já, padouch 4 nenabízí. Ve své 94-minutové stopáži nicméně neurazí a nějaký ten úsměv na tváři vykouzlí. Hodnocení na pomezí tří/čtyř hvězd, za první polovinu, která mě lehce nudila se přikláním k tomu nižšímu. 🙂 (24.06.2024)

Romantické drama, pojednávající o dvou ztracených lidských duších, které cesty osudu svedou v kupé č. 6 na trase do přístavního města na severozápadě Ruska. Celý, velmi komorní snímek, se nese v duchu postupného sbližování dvou hlavních protagonistů, Laury (Seidi Haarla) a Lyokhy (Yuriy Borisov), u nichž si divák při první konfrontaci řekne, že jsou ze zcela odlišných světů a společnou řeč nikdy nenaleznou. A právě to je největším kouzlem filmu Juha Kuosmanena, který v průběhu 107 minutové stopáže postupně boří bariéry, jež si Laura i divák postavili, a to až do závěrečných scén, kdy to celé sepne a vy si uvědomíte, že v životě nepotřebujete někoho dokonalého, ale někoho kdo vás aktivně posune k dosažení vašich životních snů a cílů. Jedinou slabinou Kupé č. 6  je velmi povrchní rozkrytí ústředních postav, zajít víc do hloubky, nic by nebránilo udělení pětihvězdy, takto za čtyři. 👍 (21.06.2024)

Jeff Nichols natočil sociální exkurz do motorkářského klubu a představil dívákovi skrze retrospektivní vyprávění manželky jednoho z motorkářů, veškeré těžkosti, radosti a povinnosti, plynoucí z členství ve společenství obdobně smýšlejících jedinců. Hlavním tématem snímku je problematika generační diverzity, které každý z nás v průběhu života čelí nespočetněkrát. V tom je společně s vymazleným scénářem, kdy je každá jedna scéna pro příběh a vývoj postav významná, tou největší zbraní snímku. Stejně pozitivně vnímám i výkony hereckého tria Austin Butler v roli Bennyho, Tom Hardy v roli Johnnyho, Jodie Comer v roli Kathy. Naopak nejslabším aspektem filmu je paradoxně jeho vizuál. Motorkáři se odehrávají na přelomu 60. a 70. let 20. století a je použita supermoderní kamera z 21. století, prostá jakéhokoli filmového zrna v retro duchu, tím film významně trpí na důvěryhodnosti a samotném diváckém prožitku. Závěrečný dovětek, že ženy ve vztazích vždy dosáhnou svého, jsou velice pravdivou třešničkou na tomhle chutném filmovém dortíku, který si ode mě vysloužil poctivé tři hvězdy. 🙂 (19.06.2024)