kingik

Pomstychtivý zpustlý dědek je odvážen z odlehlé samoty sanitním vozem. Svůj akutní zdravotní stav jen finguje. Za volantem Zdeněk Vencl, ošetřující  lékař Igor Bareš. A vlasatec si jde ukojit své trápení ze samoty. Trojice poměrně zdařile zvolená. Náhodou to nebylo tak špatné, jak uvádí hodnocení. Jiří Schmitzer je strašidelný až běda. Tuhle hororovou  hereckou polohu z nemnoha typově vhodných českých herců zvládá bravurně. V českých hororových vodách se každý, byť i neoriginální nápad, docela cení. V amerických hororech se jedná o provařený námět. Filip Renč přestává  být postupně režisérem lačnícím po ambicích. Spokojí se klidně se žánrem, kterému se v tuzemsku stabilně nedaří. Alespoň se redukuje přemíra stereotypně pojatých kriminálek, kdy se na poli jedné hodiny, někdy i méně, vyřeší záhada zakrváceného tamponu, sekyrkové polévky a naloženého toaletního papíru v čokoládové polevě od švýcarských mistrů. První epizoda byla správně temná, místy atmosférická, bohužel i hůře ozvučená. A debilní zpívánka od Jiřího Dvořáka v úvodních titulcích je k následnému obsahu neadekvátní. Český horor se nikdy nevyrovná západní produkci, je ale sympatické, že se jej čeští tvůrci stále pokoušejí protlačit do dramaturgie televizního vysílání., ačkoliv úspěch není předem zaručen. 6/10

Dík by měl být vzdán, že se uvolil tvůrce natočit slasher. Nápaditý, nutno podotknout. Rok od nebývalé tragédie v obchodním domě, kdy v rámci výprodejového šílenství padlo za oběť několik lidských životů, se na scéně objevuje zabiják v masce, co vraždí jako pominutý.  A jeho plán nabírá hrozivé rozměry. Terorizované maloměsto rázem vyčlení spoustu postav, které byly přímo přítomny rok staré tragédii. A i přes nemalé množství okruhu podezřelých je celkem zřejmé, kdo je vrah. Čekal jsem, že se to v závěru zamotá a sázka na identitu zabijáka nevyjde, ale nestalo se tak. Tohle mínus ovšem předčilo gore. Většině zabití nechybí explicitní nasnímání a různé způsoby úmrtí. Zabiják je kupříkladu zručný ve vrhu sekerou nebo vidlemi, i jeho bleskurychlé přemístění z jednoho místa na druhé je záhadnější než on sám. Herecký sbor byl vesměs zatlačen do pozadí. Z omladiny si lze povšimnout Nell Verlaque, ale těch momentů je pramálo. Největší hvězdou zůstává Patrick Dempsey v roli šerifa. Pozornost, jak už to tak ve slasherech bývá, je upřena na vraždy a jejich provedení. A v tomto ohledu to opravdu stojí za to. Finále chyběla větší intenzita a moment překvapení. Eli Roth se režijně vyznamenal. Nejenže natočil svůj nejlepší film, ale také oživil lepší hororové zítřky pro slasher. 9|10

V Brně se hraje divadlo a taky se z něj vysílá pravidelná ranní show. Smíšená moderátorská dvojice v ní zaníceně poslouchá své hosty z nejrůznějších profesních oborů, klade jim všetečné dotazy, nechybí krátké zprávy, počasí, vaření i hudební klipy. A mnohdy se ten tok nedá vydržet. A tak nastoupil Jan Prušinovský, aby ranní show udělal prudce nekorektní až zhovadilou. A především, aby její moderátory (Zuzana Zlatohlávková a Ondřej Kokorský), rosničku (Simona Lewandowská) a režiséra (Jan Kolařík) ukázal v nekorektním světle. A i pozvaní hosté se nebudou vždy chovat zcela standardním způsobem. V první epizodě například poznal následky ve studiu objeveného alkoholu distingovaný Jiří Pavlica. Moderátorka šňupe kokain, moderátor se klidně v šatně před všemi přítomnými obnaží, až si i diváci mohou prohlédnout, jak jej příroda obdařila. Liška, kterou měl pozvaný přírodovědec ještě ráno ve studiu živou, končí rázem pod koly auta, rosničce se v kabelce rozmaže exkrement jejího psího mazlíčka. A kdoví, co diváka čeká dál, neboť to jsme teprve u druhé epizody. A epizod je celkem 8. A vše je doprovázeno nesčetnými vulgárními slovíčky a hrubozrnným humorem. Prušinovský vsadil na neokoukané herecké tváře, což mu skvěle vychází. A celý vzniklý tvar diriguje vtipně a zásadně nekorektně. Odboural bych ale i nějaký ten rušivý element. Pro mě je to bezdomovec (Roman Slovák), který má svůj přístřešek hned v závětří komplexu natáčecího studia. To už mně přišlo zhola nadbytečné. Zatímco se ranní show v seriálu zmítá v krizi a čísla sledovanosti závratně klesají dolů, věřím, že u diváků tenhle netradiční seriálový počin zaboduje. 8/10

Epizoda, ve které se do studia ranní relace Dobrého rána vůbec nedostaneme. Radka (Zuzana Zlatohlávková) čelí krizi v manželství. Souloží sice se svým manželem, ale představuje si u toho Mirka (Jan Kolařík). Manžel jí poté přizná nevěru. A následně bourá svým autem, kdy se celá havárie obejde bez protokolu, a obě účastnice karambolu souhlasí jen s výměnou telefonních čísel. Mirek mezitím odjíždí na režijní záskok do pořadu Hvězdy tančí. A ke své nelibosti zjišťuje, že zde bez jeho vědomí pracuje jeho dcera, která má navíc milostné pletky s arogantním střihačem, který se o ní před ostatními vyjadřuje pohoršujícím způsobem. Připadá mně, že se seriál už druhou epizodu po sobě hledá a nedokáže nalézt optimální komediální tah. Z pracovního záskoku se skoro vůbec nic komediálního nevytěží. Vidíme známé tváře poroty a nechybí ani Marek Eben v letmém prostřihu, ale prostě to jakkoliv po komediální stránce vázlo. Linie s Radkou je přece jen o něco zábavnější. Ta si tradičně dopřává kokain, tentokrát za volantem a jen pár metrů od policejního vozu. Následně ji v obličeji poštípají včely. A celá epizoda vrcholí nevybíravou ženskou pomstou na podvodné řidičce, na jejímž autě zanechá svůj aromatický biologický vzorek. Začíná mně vadit nevyrovnanost jednotlivých epizod. 5 epizoda byla úplně nevýrazná. Tahle je oproti té předchozí přece jen lépe komediálně vystavěná, fekální typ humoru stále sehrává zásadní roli. Jan Prušinovský by měl na poslední dvě chystaná dějství kreativně zabrat a hodit na scénu smrtící komediální koktejl nekorektní zábavnosti, která jednou provždy odrovná nepřipravené publikum veřejnoprávního kanálu, který se tak definitivně stane fekálním kanálem. Alespoň na stanovenou půlhodinu, co trvá jedna epizoda 7/10

Vtipe vylez! V Brně se srazí vlaky. Kvůli tomu je ohroženo i vysílání Dobrého rána. Aby diváci nepoznali, že kvůli nehodě nedorazili do studia dva slíbení hosté, je nutné bleskově sjednat náhradu. Místní bezdomovec Luboš (slabě hrající Roman Slovák) nahradí pozvaného meteorologa a faráře. A vydatně mu k jeho proměně dopomohou maskérky a zvukaři. Tentokrát je celá epizoda zasazená do studia, kde se mohl urodit nějaký brilantní vtípek. Ovšem kde nic, tu nic. Perlí jen Jan Kolařík, jehož téměř maniakální režisér se tímto definitivně stává nejlepší postavou seriálu/epizody. Nápad angažovat bezdomovce do živého vysílání je originální, jenže se z toho až tak moc nevytěžilo. Luboš během vysílání neustále jí a strká si jídlo, které je spíše určeno pro dekorativní účely, do kapes. Zvukaři mu pozmění hlas. No, směšně to asi bylo, tenhle druh vtipu určitě nepovažuji za vrchol mimořádné humornosti. Ze studia se vymaníme s mladým asistentem/dramaturgem (Vojtěch Hrabák), který je pověřen režisérem předat do centra pro lidi bez střechy nad hlavou jistý vzkaz. Autentické místo v Brně je sice zachyceno poněkud přehnaně, někomu ale může agresivní chování umolousaných bezdomovců, stojících v řadě na polévku, k vymydlenému mladíkovi  připadat i vtipné. Moderátorka se stále dopuje kokainem, moderátor si nedá pokoj se svými trapnými anekdotami, odskáče to tentokrát i Menšík. Celá epizoda mně přišla nanicovatá. A mezi tou nanicovatostí občasně probleskl i neotřelý humorný blesk, který nejvíce podporoval Kolařík. Zbyl jen malý prostor pro Zuzanu Zlatohlávkovou a Simonu Lewandowskou. Na konci epizody dojde k pointě. Po odvysílání vyjde najevo, že při vlakové nehodě svorně tragicky zahynul pozvaný meteorolog i farář. Takže v době živého vysílání v žádném případě nemohli být přítomni ve studiu a odpovídat na zvídavé otázky moderátorské dvojice. Nebyl to tedy zrovna žádný extra nápad, ovšem vzhledem k malé údernosti vtipů a vlažnému průběhu to bylo jedno z možných řešení, jak v pořadí sedmou epizodu nenechat padnout. 5/10

Divák to má za sebou, program ČT1 to má za sebou a režisér Mirek (Jan Kolařík) to má taky za sebou. Osm nekorektních pozdních televizních večerů je za námi. A bilance je taková, že v dohledné době si divák leda tak dopřeje nějakou tu reprízu několika existujících nesolidních seriálů. Ovšem s premiérovým nášupem české seriálové nekorektnosti na veřejnoprávní televizi je na nějakou neurčitou dobu utrum. Na pokračování veselých, fekálních a přisprostlých příhod party z ranního vysílání to hned tak nevypadá. Závěrečná epizoda bezprostředně navazuje na tu předchozí, což je naprostá výjimka dosavadní  epizodnosti, kdy došlo v Brně k fatální srážce vlakových souprav. A v Dobrém ránu se objevili dva ranní hosté, kteří při té tragédii zahynuli. Kolem ranní show se stahují mračna. Do Brna si totiž etiku ranního vysílání přišla proklepnout komise vyslaná z Prahy. Následuje série výpovědí pracovníků Dobrého rána před komisí, která vyústí ke kontrole jejich vzorků moči, neboť je podezření, že v budově televize se objevily drogy. Jan Prušinovský se rozhodl o vrcholný díl své série, přišel s nečekaným tragickým vyústěním a do toho mu herci hláškují, ač v televizní budově panuje dost napjatá atmosféra i neveselá nálada. Likvidace nejlepší a nejnahláškovanější postavy celého seriálu znamená značnou nejistotu pro další budoucí pokračování. Kdyby ještě byla šance na návrat seriálu, tak bych se přimlouval za hodinové epizody. Ty stanovené půlhodinky s Dobrým ránem prostě mnohdy nestačily. Neokoukaná a v podstatě málo známá herecká parta pod vedením nebojácného a mnohdy odvázaného Prušinovského dokázala, že diváci v pracovním týdnu dokázali vydržet do pozdních hodin. Těšili se, že v zaprděném vysílání přišla vítaná změna v podobě stylového humoru a originality. Nyní už můžou chodit spát se slepicemi. Zajímavý program skončil. 10/10

Poměrně spletitě vyvedená kriminální minisérie. Psychologický profil sériového vraha je v našich končinách něco úzkoprofilového. Erudovaný docent Stehlík (Ivan Trojan) se sklony k roztržitosti nabízí své služby kriminální policii v tomto svém oboru, ale u plukovníka (Ondřej Vetchý) z oddělení zločinu se se zlou potáže. A záhy jeho služeb bude potřeba, neboť v pražském lese je nalezena zavražděná mladá dívka. Její vražda má totiž zřejmé styčné body s dalšími neobjasněnými vraždami dvou mladých žen z let nedávno minulých. Do první epizody se režisérovi Jiřímu Strachovi podařilo napěchovat nemalý obsah. Seznamujeme se s počtem postav, každá z nich je zajímavá a solidně zahraná. Trojanův specialista je nejdříve v nevoli u policejního plukovníka, ocitá se v nepřátelském prostředí, postupně ovšem nalézají společnou řeč. Tereza Ramba se projevuje coby drzá a ambiciózní absolventka policejní akademie, která u zkoušek docenta Stehlíka zcela vyhořela, přesto se tihle dva zcela nečekaně setkávají na stejném policejním oddělení, kde spolu sdílejí stejnou pracovní kancelář, dokonce spolu záhy horlivě spolupracují na případu. A za zmínku stojí i výrazná dvojice vyšetřovatelů přezdívaných Dvojčata (Marek Taclík a Matěj Hádek), kteří společně operují v terénu a občasně jim unikne nějaká ta podstatná stopa. Podezřelých je pro začátek tak akorát, objeví se Oldřich Navrátil v roli bytného a Elizaveta Maximová, která je okouzlující i v té nejtitěrnější roli. Nechybí také náhledy do docentova soukromí, v roli jeho otce se představí hlasově sípající Alois Švehlík. Jan Malinda a Josef Mareš je v oblasti kriminálních počinů velmi zkušené scenáristické duo. Druhý jmenovaný byl navíc vyšetřovatelem v oblasti násilné trestné činnosti, takže určitě do série vnesl kus autenticity z dob, když se v kriminálních kruzích pohyboval. Strach režíruje zajímavě, většina první epizody sestává z nosných dialogů a (odborných) tezí a výkladů, akce je minimum. Některé vyšetřovací postupy nejsou moc věrohodné a jsou prapodivně nastavené. Do očí bijící je kupříkladu scéna z pitevny, kdy ve zkumavce spočinul vlas pravděpodobného pachatele, jedná se o velmi vzácný důkaz, který je definitivně zničen Stehlíkem, když v místnosti náhle omdlí a křehkou lahvičku svým pádem rozbije, přičemž její obsah steče do odtokové jímky. První epizoda je dostatečně zajímavá, aby se dalo těšit na zbylé dvě. Takže vzhůru za odhalováním identity sériového vraha mladých žen. 8/10

Ještě spletitější než minule, Ramba řve jak Rambo a vrah už (možná) vkročil na scénu. Domnělý vrah spáchal na konci minulého dějství sebevraždu a podle všech indicií je mimo podezření. Docent Stehlík (Ivan Trojan) ve své dočasné pracovně na kriminálce, kde je víceméně stále držen v nemilosti šéfem kriminálky (Ondřej Vetchý), musí se svojí hubatou kolegyní, kapitánkou Fousovou (Tereza Ramba), najít tedy nové stopy, které by vedly k dopadení sériového vraha mladých žen, kterému se už deset let dokonale geniálně daří unikat spravedlnosti. Okruh podezřelých se začíná rozšiřovat. V hledáčku kriminalistů se ocitá podivínský fetišista (Petr Varga), který ve svém lesním příbytku shromažďuje dámské spodní prádlo, podezřelým je i bytný (Oldřich Navrátil), který pronajímá svůj byt mladým ženám, nejčastěji z východního bloku, stranou podezření není ani ukrajinský imigrant (Jiří Bartoň), který je vlastníkem hrůzostrašně vyhlížející vily. A kriminalisté už mají možná možnou podobu vraha na základě svědeckého identikitu a výpovědi svědkyně, sousedky domnělého vraha (Vanda Károlyi). Existují dvě verze podoby pachatele: jednou je to muž trpící (pravděpodobně) alopecií, podruhé je to muž s čelovkou a bujnou kšticí. Stačí si vybrat. Divák už nemusí mít Strach, že se celý další díl režisér nepustí do něčeho akčnějšího. Na konci se totiž začnou dít věci a Tereza Ramba nakročí přímo do náruče vraha, tedy přinejmenším závěr druhého dějství tak skoro akčně vypadal. Kdo se bojí o její přežití v této minisérii, musí držet roky nestříhané nehty na nohou dostatečně zaťaté a trpět při každém kontaktu nehtových lůžek s podlahou a obuví. Minisérie je i po druhém dějství nastavena chytlavě. Je otázkou, s čím přijde třetí závěrečné dějství, od kterého se bude čekat velké vyvrcholení. Usuzuji, že nějaký ten nečekaný zvrat ve vyšetřování si Jirka Strach a spol. nechá do třetice všeho napínavého a kriminalisticky hodnotného ve hře. 9/10

Jiří Strach se zapomněl pomodlit a filmový bůžek mu do závěrečné části jeho minisérie nadělil samá žánrová klišé a nepřekvapivé postupy. To, co jsem tak trochu na konci druhé epizody věštil, se ve třetí epizodě naplnilo. Po odhalení identity maniaka na konci druhé epizody to postupně ubralo na zajímavosti. Marek Holý se spíše většinu své herecké kariéry schovává za dabingovým mikrofonem, ovšem jeho sériový vrah byl ztvárněn nadmíru hrozivě. Jen ta životnost padoucha byla při finálním střetu s policií omezena na pouhou vteřinu. Na většině nezajímavého a klišé protkaného třetího dějství nese svoji vinu scénář. Josef Mareš a Jan Malinda prostě neumějí dostatečně kreativně sepsat thrillerovou fikci po svém a významně opisují od zahraniční konkurence. Většina scén, které následovaly před dopadením pachatele, je k vidění u konkurenčních počinů. Ta jejich tvůrčí svébytnost, která se značně odlišuje od českých utrejch výplodů Odznak Prasečina nebo Policie Mrdava, jim vydržela první dvě epizody. Pátrání po nepolapitelném vrahovi mělo svoji originální metodiku a stále to budilo diváckou zvědavost, jak to celé bude dál. Pak došlo v sérii na finále a většina těch nadprůměrných atributů podivuhodně zmizela. Tvůrci se vůbec nepokusili o nějaký zvrat, něco, co by děj vyšperkovalo. Řada nedomyšlených slabin pak trochu třetí epizodu posunula do roviny parodického vyznění. A Filip Renč v roli sama sebe na pár vteřin vyšetřování odlehčil. Vrah není v podstatě nikterak sofistikovaný na to, aby policii deset let unikal, přesto se tak dělo. Policejní vyšetřovatelé se mnohdy zachovali ryze amatérsky. V utajené polstrované cele také nedošlo na žádné velké násilí. Maniak sice přišel své dvě vězněné oběti rozčtvrtit sekáčkem, vedle čerstvě odchycené policejní kapitánky také na řetězu uvěznil mladou dívku, jenže Strach dostal strach, že by mu za krvavé scény byla v kostele podána farářem pomočená hostie, tak musel šílený maniak zůstat jen v rovině výhrůžek. Kouzlo docenta Stehlíka Ivana Trojana už také příliš nezafungovalo. Na sebeobranu si vzal obouvací lžíci. Přece jen se urodilo něco málo napětí, Ondřej Brzobohatý si dal záležet svým hudebním doprovodem ve stěžejních chvílích napětí, režijně to bylo takové korektnější vzhledem k vysílanému času, aby nedošlo k nepřístojným krvavým excesům. Závěrem můžu prohlásit, že tahle kriminální minisérie stále stojí nad tuzemskou žánrově spřízněnou televizní konkurencí. A má smysl v ní napříště pokračovat, jelikož bylo ohlášeno, že se docent Stehlík a spol. na televizní obrazovky ještě vrátí. 6/10

Když mladí lidé nemají na živobytí, za lukrativní odměnu jsou ochotni podstoupit testování experimentálního léku. V počtu sedmi lidí napochodují na kliniku, kde se vše zvrtne ve špatné a lék začne usmrcovat jednoho po druhém. Na řadu přijdou halucinace a pacient v žádném případě nesmí podlehnout spánku. Debutující režisér Ian Hunt Duffy nevládne ohromující režií, avšak dokáže být pádný, dovede filmu dát spád a v uzavřeném prostředí umí navodit nervozitu. Úmrtí se smrsknou nejčastěji na krvácení z nosu a očí a pěnu u úst, k vidění jsou i jiné skony, lépe i hůře natočené. Docela by se hodil i nějaký zásadní zvrat, třeba závěr byl na to vystavěný, tvůrcům to stačilo tak nějak objasnit, co chtěli, a film už nechtěli komplikovat. Kompenzací je, že žádná z postav nemá své přežití jisté. Hereckou partu vede Millie Brady, každý se snažil zaujmout, někdo se zdržel více, někomu to trvalo méně. Prostředí kliniky nabídlo poměrně solidní hororovou podívanou, co měla vyvážené ingredience, napětí i porci nápadů, aby divák zůstal v bdělém stavu. 8/10