Happens

I rusové mají svůj kvazi interstellar, respektive dneska spíš First man (2018), akorát to není tak suchý. Realistický pohled na věc jedné orbitální stanice a problémů vesmírných rozměrů. Scénka se sklenicí u balkonu - k nezaplacení.

Taková ta béčková akční komedie, která toho moc neslibuje, tak ani pak nemá moc důvodů plnit neslíbené. Reynolds mi trošku pokulhával s charismatem. Jackson - proboha 68 let !!!!! Je to taková ta trochou humuru opepřená střílečka.

Skvěle odvyprávěný film, který ukáže, co hlad a ambice reálně dokážou. Ono moc nezáleží na tom, zdali se daří, či nikoliv - ale ten přístup, sakra, ten přístup. Ve výsledku ani nezáleží, jestli je tu femme, nebo mužik. Gilmorova děvčata by byla pyšná. Ať žije poker.

Taika Waititi - a ten jeho humor. Miluji ho. Ale neměl by točit komiksovky. Nehodí se tam. Chybí tam ta drsnost. Celé je to takové fantasy - scifi splácané cosi. Žádný z komiksáků tu není tím, čím vždy byl, tím, jak ho známe. Je to takový guláš.

Vizuální nádhera, kterou by Gogh určitě (d)ocenil. Příběh trochu poodkrývá roušku Vincentova tajemného života, jak moc je to pravdivé, to se můžeme jen domnívat. Nicméně vypnout hlavu a nechat se unášet poezií vizuálna - ideální film.

Vezmeme klasický příběh Artuše, dáme tam trochu prvky z Pána prstenu a trochu Little Finger z Game of Thrones. Dáme tam taky recesi - vzpomínku na Green Street Hooligans (West Ham vs Millwall - šéf černé armády). Dáme sem úžasně temné fantasy, trochu reality, možná i Warcraftu, kapičku Davida Beckhama. Zamícháme. Chybí láska. Deep láska. Chybí ambice. Chybí trochu hloubky, víc vykreslit ten hlad. Má to dynamiku a spád. Ale něco stále chybí, diváka to nevtáhne. Merlin? Kdo ví.

Epický film plný atmosféry, ryze ruského světa plného svých specifik, které neznalý Evropan nemůže pochopit. Dějové linie několika nesourodých postav se v jistý tragický kratičký večer protnou a vytvoří se brutální sled událostí, které drží v rukou šílený policejní kapitán / úchyl / sadista / sociopat. Trochu v tom nacházím Palahniukovitý nevyhnutelný existencionalismus, trochu sadistický volný pád v podání Funny Games (1997).

Film může působit poněkud utahaně, a to hlavně z dnešního úhlu pohledu, kdy jsme zvyklý na jiný spád akce ve filmech. Ale v mých očích byla pozdvižena japonská kultura a celkově atmosféra Yakuzy a starodávných tradic a hodnot nad bezhlavou akci. A ten twist zápletky s jeho ženou na konci předčil moje očekávání. Japonská řežba v mafia stylu.

Film měl ambici stát se odpovědí na otázky moderního tlaku na krásu tlačenou společností skrze všechny možné kanály a komunikační sítě. Ale nestal. Stala se z toho taková trochu fraška s dost předvídatelným dějem, což mu nevytýkám, jak jinak to natočit, ale místy to s tou "estetikou" přehnali a člověku bylo trochu víc na nic, než jak bylo plánováno. Inspirace se minula účinkem. Film zakončen klasickou muricou. Ale jo, zasmál jsem se místy. :)

Venom je původně neuvěřitelně mocně psychologicky hluboká postava, která si zaslouží vhled do šílenství jedince. Schopnost vytáhnout největší démony z hlubin duše. A film? Nic. Tom Hardy chodí po ulici sem a tam a posledních deset minut zmatená digitalizovaná řežba. Smuténka film. Hvězdu navíc dávám jen za zuby nehty snažícího se a vždy skvělého Toma Hardyho.