sator

Podle novely spisovatele Čingize Ajtmatova „Labutě nad Issyk Kulem“.

Ideologickému dozoru nad dabingem se zdálo původní jméno Týniny kočky Mafie nepatřičné, a proto ji přejmenovali na Žofii, to ale v tomto díle přineslo nelogičnost a zmatek, protože do hry vstupuje organizace mafie a dochází k záměně se jménem kočky, nezbývalo tak než kočku přejmenovat.

O dabing se postarali tito herci: Ládínek – Karel Mišurec, Pepa – Otakar Vážanský, Gábi – Libuše Billová, Týna – Světlana Těšitelová, Halíř – Pavel Kunert.

Ve filmu nenajdeme jinak běžné filmové scény, kdy spolu herci mluví tváří v tvář. Může za to téměř půlmetrový výškový rozdíl mezi Schmitzerem a Mrkvičkou.

Příběh se odehrává ve fiktivním přímořském městečku Filigen.

Alkoholik Jiří, který v cyklu vystupuje, je Dr. Jiří Krechler, který má nakladatelství Bookman a o svých závislostech napsal knihu „Stilnox, detox a jiné katastrofy“.

Tvůrci pořadu si do znělky půjčili úvod z písničky „La Foule“, kterou nazpívala Edith Piaf a kterou zkomponoval Ray Charles a napsal k ní též text.

Dokument se začal točit ještě za komunistického režimu, proto v něm nemohli zaznít pravé důvody toho, proč Ester Janečková nemohla studovat uměleckou školu. Její otec i matka podepsali Chartu 77, což byl dokument, který upozorňoval vládu na porušování lidských práv.

Celé úvodní titulky můžeme slyšet slavnou melodii z amerického filmu Sedm statečných (1960).

Název je parafrází přísloví: „Ševče, drž se svého kopyta.“ Znamená to být tím, kým jsme, a necpat se tam, kam nepatříme.

„Belle-mére“ je francouzsky „tchýně“.

Jan Tříska ztvárnil životní úděl horolezce RNDr. Jana Kounického CSc., (25. 12. 1939 – 26. 5. 1973), který po pádu na Makalu ochrnul a po šesti dnech zemřel, protože z míst, kde byl, ho nebylo možno dostat dolů. Další snímek, který se tragédii na Makalu věnuje, je Vynes na horu svoj hrob (1979).

Krámek pana Taussiga je v Dlouhé ulici na Starém městě v Praze.

Zámek Dobrá je ve skutečnosti hrad Český Šternberk.

Podle režiséra Filipa se v seriálu vyřádila cenzura, a to už u natočených scén, které se v seriálu nesměly objevit.

Hudbu, která hraje důležitou součást středověkého příběhu, nahráli „Schola Gregoriana“ a „Rožmberská kapela“.

Při rvačce v hospodě se málem povedlo hostům převrátit pípu, což by nemělo, je těžká a masivní. Tady bylo zřejmé, že se jedná o kulisu.

Díky popularitě tohoto dílu vznikla další tří pokračování, ale už mimo cyklus Bližní na tapetě.

Je prvním černobílým celovečerním filmem, který společnost Color Systems Technology Inc. elektronicky převedla na barvu, a to v roce 1985.

Divadelní projekt Amerikánka byl jako „film naživo“ uváděn ve 40 kinech.