Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama

Recenze (486)

plakát

DC Showcase: Blue Beetle (2021) 

Styl animace, napodobující kresbu televizní seriálové tvorby z 60. až 80. let, se mi velice líbil a parádní retro atmosféra na mě dýchala snad v každém záběru. Nechybělo zde ani - byť poněkud trapné - morální poučení („pít čistou vodu je vždy nejlepší"). I ta naprosto triviální zápletka by se dala zkousnout. Vadilo mi ale, že tvůrci nedokázali hlavního hrdinu přiblížit i těm, kteří komiksy načtené nemají. Blue Beetle zde působí naprosto zaměnitelně - i v rámci krátkometrážního snímku by se přitom dalo ukázat, v čem se právě on od ostatních superhrdinů tak odlišuje...

plakát

Blue Beetle (2023) 

Od zhlédnutí snímku mne zpočátku odrazovaly nevýrazné (a lacině vypadající) upoutávky a celková vyčpělost komiksového žánru - navnadilo mne však zasazení do prostředí hispánské komunity a také novinový článek o tom, že jsou zde odkazy na telenovely s Thalíou z 90. let. Zápletkou Blue Beetle rozhodně neoslní, film nabízí klasický (a milionkrát) viděný superhrdinský origin, který svými křečovitými dialogy a šablonovitými postavami připomíná právě onu jihoamerickou „mýdlovou tvorbu". Jelikož je však tento žánr mým guilty pleasure, tak jsem si užil i tuhle komiksovou slátaninu. Akce Vás na p*del sice neposadí a snímek svým vizuálem vyloženě neohromí, ale zas to není ani taková katastrofa jako efekty ve WW84 :) Chemie mezi postavami překvapivě fungovala na výbornou a herecké obsazení bylo sympatické (oscarové výkony zde ale nehledejte). Soundtrack pak byl poněkud tuctový, ale to neznamená, že byl nějak špatný - naopak! Celkově jsem očekával větší s*ačku, proto mě alespoň mile udivilo, že to tak hrozné nebylo. WB/DC bylo schopno vyplodit i o dost horší „filmové" zážitky. Slabé čtyři hvezdičky.

plakát

Eliška a Damián - Epizoda 1 (2023) (epizoda) 

Odradila mne vlezlá reklamní kampaň a proto jsem první epizodu neviděl, přesto se však pozastavuji nad zdejším hodnocením. Z upoutávek přeci bylo jasné, že půjde o vztahové melodrama à la Ordinace a že půjde o nenáročnou „zábavu" na odreagování. Nechcete naopak ocenit to, že se ty milostné propletence neodehrávají v prostředí nemocnice nebo obchoďáku a že se tvůrci pokusili zakomponovat (v našich končinách) neokoukané prvky „historické" fantasy? PS. Ve spojení s tímto se mi vybavila mexická novela El Extraño Retorno de Diana Salazar - ta se zas zabývala tématy reinkarnace, okultismu a pyrokineze...

plakát

Plameny vášně (2003) (seriál) 

Tato novela disponuje sympatickým hereckým obsazením, nádhernými lokacemi (kolumbijské městečko Villa de Leyva je zkrátka okouzlující), pěknými písničkami a i vcelku zajímavou zápletkou - proto i chápu (a plně respektuji) skutečnost, že si příběh bratrů Reyesových celosvětově získal tak obrovskou popularitu (narozdíl od s*ačkoidní Hříšné lásky , jejíž popularita je mi dodnes velkou záhadou)... Mne však tohle melodrama okořeněné komediálními prvky nikdy nechytlo a nikdy jsem u něj nevydržel víc jak deset epizod... Ze zvědavosti jsem se však podíval na pokračování po devatenácti letech z r. 2022, které bylo roku 2023 opatřeno slovenským dabingem a přiznávám, že mně druhá série (trailer zde) docela chytla ! Dle mého se jedná o fajnovou podívanou, která nabízí jak sympatické postavy, tak i kvalitní vizuál - nemluvě o soundtracku, jehož písně jsou nesmírně chytlavé :) Navíc divák ani nemusí vidět sérii první , aby se v „ději" orientoval. Pokoukání je to příjemné :) PS. Zajímalo by mě, jak se pokračování líbí těm, kteří na verzi z let 2003-2004 nedají dopustit PPS. Zatímco v „jedničce" byla barová zpěvačka Rosario Montes vedlejší postavou, tak v novém pokračování je de facto ona tou hlavní hrdinkou.

plakát

Johanka z Arku (1999) (TV film) 

Když se chystal do kin Cameronův vysokorozpočtový Titanic , tak stanice CBS uvedla na televizních obrazovkách svou vlastní (nízkonákladovou) verzi - a tato „laciná" (rozpočet byl 20 milionů dolarů) Johanka se úplnou shodou okolností v tv objevila ve stejnou dobu, kdy mělo do kin dorazit „hollywoodské" (výroba stála 60 mega) zpracování s Millou Jovovich . Jenže zatímco televizní Titanic nesahal tomu oscarovému ani po kotníky, zde je tomu přesně naopak - rozhodnutí Bessona vyobrazit pannu orleánskou jako schizofreničku sice kvituji, ale rozhodně nesouhlasím s jeho pojetím Johanky coby uřvané hysterky. V tomto snímku jsou zjevení svatých prezentována jako skutečná, což mi nevadilo (existenci nějaké vyšší moci nepopírám), samotná Johanka zde pak působí jako ztělesnění pravé „čistoty" , navíc s úžasnými řečnickými schopnostmi (kterými ta reálná dle historiků dozajista oplývala), Leelee Sobieski navíc tuto roli ztvárnila na jedničku, i to upálení jsem oplakal. Výprava a kostýmy také nejsou nejhorší (samozřejmě v rámci nízorozpočtového tv filmu), hudba pak skvěle podkresluje dané scény. Zhlédnutí vřele doporučuji :)

plakát

Smrtelné zlo: Probuzení (2023) 

V prvních minutách mi ani nevadilo to, že snímek na diváka chrlí jedno hororové klišé za druhým. Ani mne kupodivu moc nes*al onen nadměrný počet dětských postav (haranty ve filmech opravdu nemusím). Otravovalo mě však to neustálé - a navíc dosti hlasité -  chechtání, bouchání, ječení, popř. kloubní praskání. Proč? Protože hlasité zvuky mi husinu opravdu nenaženou. Hektolitry krve jsou zde také jen na efekt a takové gore ve mne nevyovolávalo ani sebemenší pocit znechucení (přitom z takového chroupání skla by se dalo vytěžit mnohem, mnohem víc). Původně měla jít tahle s*ačka pouze na stream, po nadšených (?!?) testovacích projekcích se ale studio rozhodlo poslat EDR i do kin. Jediné, co mohu alespoň trochu pochválit byly snaživé herecké výkony všech zúčastněných, v ostatních ohledech jsem bohužel byl tímto snímkem zklamán.

plakát

Broken Angel (2013) (seriál) 

Uznávám, že tento počin je naprostá slátanina a navíc také vykrádačka La Casa de al Lado , ale čert to vem, bavil jsem opravdu královsky, a to i navzdory teatrálnosti a klasickým telenovelovým neduhům jako je např. překombinovanost. Krom hlavní premisy Santiny pomsty se zde dočkáme i několika podzápletek, z nichž vyzdvihuji zejména tu o nevěstinci, ve kterém jsou mladé imigrantky nuceny k prostituci - líbilo se mi, že chlípného majitele bordelu nakonec holky naporcovaly do guláše a daly sníst svým stálým zakazníkům :) naopak zápletka s rasistickou babkou mne naprosto iritovala a party s drogovým baronem a jeho dvojníkem se dle mého do této novely s prvky thrilleru / mystery nehodily už vůbec. Naopak si myslím, že scenáristé měli dát více prostoru psychicky nevyrovnané Inés anebo hl. hrdinovi Santiagovi, z něhož se těsně před koncem SPOILER! vyklube nebezpečný psychopat - ostatně, pokud hledáte vyloženě romantickou telenovelu, tak se tomuto seroši raději obloukem vyhněte, protože jedovaté intriky, vraždy a násilí zde převažují nad milostným tokáním hlavních protagonistů. Nevadí-li Vám absence šťastného konce či nelogické chování postav (v čele s naprosto neschopnou policií), tak tuto podívanou vřele doporučuji - jednak se u toho zasmějete, jednak poklidíte a vzhledem ke srozumitelné výslovnosti se i španělsky přiučíte :) Pochválit jinak mohu sympatické obsazení a též i velmi dobrou hudbu. Trailer

plakát

Megalodon Rising (2021) 

Ochotnické her. výkony, vypatlané postavy a imbecilní dialogy bych snímku i odpustil - v těchto ohledech od studia Asylum něco světoborného očekávat rozhodně nešlo. Absence gore mne však zamrzela, protože krom parádní instrumentální hudby nenabízí tento snímek nic, co by stálo za pochvalu. CGI je (nepřekvapivě) naprosto mizerné, což mi obvykle u podobných (nízorozpočtových) braků nevadí, ale zde vypadá zpracování digitálních žraloků snad ještě hůř, než tomu bylo u podobných s*aček před nějakými deseti lety - a to mně celkem iritovalo. Od nejnižšího hodnocení tuto ko*otinu zachraňuje již zmíněný soundtrack a skutečnost, že jsem se i docela pobavil nad přiblblými rozhovory mezi postavami.

plakát

Duna (2021) 

Na tomto snímku mohu pochválit zejména precizní technické zpracování. Prostředí vyprahlého Arrakisu vypadá nejen impozantně, ale i „hmatatelně" (a nikoli uměle jako u ostatních moderních blockbusterů) a přirozeně - zásluhu na tom pak samozřejmě mají jak pěkné kostýmy, tak i výborné digitální efekty. Vyzdvihnout také zasluhuje kameraman Greig Fraser, bez něhož by nová Duna ani zdaleka nepůsobila tak velkolepým dojmem. Obsazení bylo sice fajn, akorát mi krom sympatického Oscara Isaaca v hlavě nikdo z ansámblu nikterak zvlášť neutkvěl (jsem zvědav na Zendayu ve druhém partu), což je trochu škoda. Taková hudba pak byla vcelku originální a bravurně podkreslovala jednotlivé scény - sama o sobě mi však připadala v podstatě neposlouchatelná. Děj byl srozumitelný a dobře zpracovaný, líbilo se mi, že navzdory onomu velkolepému měřítku působí snímek stále jaksi „komorně" a seriózně (prim zde hrají převážně podlé a jedovaté intriky). Navzdory veškeré chvále však tento počin v mých očích osmdesátkovou Dunu nepřekonal :) PS. Potěšilo mne, že se film nestal naprostým propadákem a že vznikne i druhá část - obával jsem se, že celosvětové tržby nepřekročí ani 150 milionů USD

plakát

Ženské zbraně (2022) (seriál) 

Další projekt od Telemunda s drogovou tématikou a s hereckou účastí Kate del Castillo - tentokráte však nikoli v telenovelovém formátu o délce 50-70 epizod na jednu sezónu (!!!), ale v provedení „normálního" komediálního seriálu s prvky dramatu, které bych přirovnal k podprůměrnému A jak to bylo dál... Seriál Armas de Mujer neoplývá dvakrát moc vtipnými dialogy, ani přespříliš sympatickými postavami, přesto jej však jako nenáročnou oddechovku vřele doporučuji, někomu stylem „humoru" tahle podívaná třeba sednemísty je to zcela zjevná parodie na jihoamerické telenovely (potažmo narconovely), což ale oceňuji :) Prozatím ponechám bez hodnocení.