troufalka

Popis výrobního procesu, dalo by se říct ... A je překrásný! Hned v prvních 50 vteřinách se na rozkvetlé louce objeví asi 20 kvetoucích rostlin. Jsou vyobrazeny tak věrně, že se dají rozpoznat (koukol, jitrocel kopinatý, zvonek luční, řebříček, vlčí mák, smetanka lékařská, kapraď samec, jahodník, sedmíkrásky, netřesk, mařinka vonná, třezalka tečkovaná). Ponechme stranou, že v tomto složení by na louce nikdy současně kvést nemohly, jako pozadí jsou úžasné. Pod borovicí vykukují mochomůrky červené, mezi borůvkami se krčí václavky. Také plejáda zvířátek je pozoruhodná. Krtek má ještě ocásek a není tak stylizovaný jako v pozdějších letech, je tu myška, co se pohybuje a skutečně vypadá jako myš, krásná babočka kopřivová, rak, hlemýžď, poměrně vzácný rákosník tamariškový (na rozdíl od rákosníka obecného je krásně vybarvený s typickým proužkem přes oko), len napadly broučci a housenka (dle zbarevní také babočka kopřivová), včelka, skokan zelený, který nechodí po dvou, ale skáče, jak se na žábu sluší a patří, komár, který je sice stylizovaný, ale má svůj charakteristický bzukot, čáp, ježek, tři křižáci obecní soukají len, armáda čtyřnohých mravenců se osvědčí jako tkalci, sameček roháče stříhá nit, čmelák troubí na kvítek, druhý hraje na list jako na basu, cvček na housličky. Závěrečné zveršované shrnutí jsme si s dětmi přeříkávaly na procházkách. Takto má vypadat animovaný film pro děti - nešizený s dobrým scénářem, profesionálně nadabovaný s podmanivou hudbou.

Ve své době to byl jeden z nejlepších seriálů. Jaroslav Dietl uměl psát dialogy a vyreslit postavy. Silné charaktery, ať už to byl Ladislav Pešek, bručoun Sova, Štrosmajer, tragikomická postavička doktora Cvacha, Janžurka. Mělo to humor a šmrnc. Nezapomenutelnou atmosféru dotvořila hudba Jana Klusáka. Točit pokračování nemělo smysl. Je to jako kdyby někdo natočil Rychlé šípy po dvaceti letech a udělal z nich darebáky. Magdaléna Dietlová vzpomínala, že když potřeboval nějakou repliku do huby, vzal telefon a volal do nemocnice: "Hele, co říkej běžně saniťáci, když dovezou někoho roztřískanýho?" Opověď nebyla: "Doktore, pacient je v kritickém stavu a má vnitřní krvacení." Ale: "Tady ho máš, je na cucky a teče dovnitř". Škoda, že dnes už jen málokdo umí napsat slušné dialogy.

Jan Klusák je velice zajímavou osobností, upoutal mne už ve filmu O slavnosti a hostech, kde byl velice výrazný. Léta mu přidala moudrosti a elegance.

Rozporuplné pocity. Nemám ráda přehrávání, i když světlých mometů tam bylo celkem dost. Možná někdy jindy v jiném rozpoložení - zatím za tři.

Kdybych nevěděla na co se dívám, přepnula jsem to už po 20 minutách. Ale já to CHTĚLA vidět, tak jsem vydržela. Asi po hodině to začalo vypadat slibně. Přeskakování mezi příběhy mě nerušilo. Neskutečně mě bavilo odhalovat, který herec právě nastoupil, lámala jsem si hlavu, jak to může spolu souviset a těšila se na rozuzlení. Hlavně banda staroušků byla k sežrání. Film mi zkolaboval asi třicet minut před koncem. Než jsem sehnala bezchybnou verzi, byla jsem celá natěšená. Jenže závěr nebyla zdaleka tak slibný jako sám příslib. Přesto má film jistý půvab a nemrzí mne, že jsem ho viděla.

Jako správná patriotka nemohu dát jinak než za pět. Působivé snímky z centra Brna, atmosféra šedesátých let a staré činžovní domy, výhled na panorama města ze střešní terasy. Klukovské drama s celou bandou dospěláků.

Mám ráda Krzysztofa Kieslowského, ale Dvojí život Veroniky mne zcela minul. Nemůžu říct, že bych se nudila, spíš jsem čekala posleství, které nepřišlo.

Takové nijaké, ani vtipné, ani napínavé, žádná hlubší myšlenka nebo propracovanost postav, žádné převapení na konec.

Mrazivě surová výpověď o tom, že žid nemusí být vždy hodný a nacista odporaná svině. Ženy v odboji se nejednou dostaly nepříteli až na tělo, aby mohly působit tam, kam se vojsko nedostalo. Podobná témata se objevují i v dalších dílech (Smrt si říká Engelchen, Hlava v oblacích). Zde je však osud krásné židovky, která se vydala za nepřítelskou linii přebarvená za blondýnku, dotažený do konce. Je vidět, jak malo stačí, aby se ti, co měli navrch dostali úplně naspod. Nepřítel může být přítel a z těch nejbližších se mohou vyklubat zrádci. Nezapomenutelný zážitek. Zajímavé komentáře: Sarkastic

V době vzniku jsem pravda nebyla ta správná cílová skupina, ale co mám doma stejného raracha v podobném věku ... Podle mne je to tak dobré, že to obstojí i před dnešními dětmi. Dnes si dáme před spaním místo Futuramy Ranní ptáče. :o)