troufalka

Pro mne asi nejsilnější Slámovina. Jako vždy jde o komerní příběh lidí na okraji.Typická vesnice se slípkami na dvorku, kachláky v kuchyni, k sousedce na pramici. Všichni se znají a koukají si do oken. Vztahy se navazují pomalu, zato jsou silnější. Ocenila jsem, že Lišák si zahrál jednou zase civilně, byť hrál homosexuála. Potěšili i ostatní herci HaDivadla. Asi nejlepší role Zuzany Bydžovské. A porod krávy v přímém přenosu. Tak si říkám - kolik bylo asi pokusů mimo kameru? Respekt!

"Historicky jsem optimista, ale osobně už ne." . . . Hrdinou proti své vůli, dalo by se říct. Malý shrbený židáček se zarputilým výrazem v tváři zpočátku moc sympatií nevzbuzuje. Je postavený do situace, kterou si nevybral, ale jedná jako lékař a člověk. Doktůrek, který si odpracoval své a mohl dát ruce pryč, ale nedalo mu to ... Postupem času zůstává sice nevlídnost ve tváři, ale nesympatie jsou ty tam. Procházíme po schodech činžovního domu a ze dveří vykukují další postavičky. Nahlížeme pod pokličku a hleďme - každý má svého kostlivce ve skříni! Vinklář coby vlezdoprdelka, Olga Scheinpflugová jako lamentující babka, co debatuje s obrazem zemřelého chotě, Adamíra s klidným nadhledem a noblesou, Ilja Prachař jako táta rodiny ... Obrovskou předností jsou promyšlené záběry, kamera nezabírá jen náhodně odvíjející se děj, ale ukazuje nám symbolické obrazy. Znovu se potvrzuje, že v šedestátých letech se točily kvalitní filmy, kdy ladilo všechno - silný příběh, kvalitní scénář, citlivá kamera, herci, co umí hrát a režie hlavou i srdcem.

Pro milovníky opery a 17. století zřejmě lahůdka - muzika, kostýmy, tanec, všechno vyladěné. Osobnost Lullyho byla zajímavá, jeho osud smutný. Ludvík XIV. zobrazen asi tak, jak jsem si ho představovala. Nedokázala jsem sympatizovat se žádnou z postav.

Spoustu zajímavých hypotéz. Úvod do problematiky. :o)

Film, u kterého jsem nikdy nevydržela. Asi třikrát jsem viděla první polovinu, jednou konec. Při posledním pokusu to nebylo moc lepší - nevtáhlo mne to do děje. Připadalo mi to příliš patetické a ukňourané. Příliš přetatínkováno. Jistým rozptýlením byla Růženka Šlemrová, kterou mám ráda a její dámy vcelku baštím. Možná je to i tím, že témata a kabát prvorepublikových filmů mi nesedí celkově.

Velice zajímavá sonda do prázdnoty jednoho nadpoučíka, prokládana vtipnými hláškami a slogany. Hned na začátku úžasný vzkaz od uklízečky, ponožky v hrnci, následně polévka v hrnci ... :o) Starý mládenec který zkouší krájet suchý chleba žiletkou (zkušenější staří mládenci rozbíjí kladivem ...) Arnoštkova "domácnost" mě neskutečně bavila, ovšem na návštěvu bych k němu asi nešla .... :o) Víc než Bajaja nadchla Míla Myslíková. Záběry někdy připomínaly Chytilovou, kritika zas Schoma. Film sice do kategorie Podobenství zařazený není, dle mého soudu podobenstvím je. Pro mne první hraný film Drahomíry Vihanové. 30. 7. 2014 Mrzí mě že už nemůžu žádnou hvězdu přidat, líbí se mi to čím dál víc.

Záznam si velice dobře pamatuji z televize. Sice jsem byla poměrně mladé děvče, ale Král krysa se do mne nesmazatelně vepsal. Oslovilo mně to natolik, že jsem si přečetla knižní předlohu. Skvělé herecké výkony.

Znám jenom brněnský židovský hřbitov s hrobem Hugo Hasse, ale i ten má svou nezapomenutelnou atmosféru. V roce 1989 tu byly náhrobky porostlé břečťanem stejně jako v dokumentu. Díky dokumentu vím, kam se zase po letech vypravím.

Pavla Novotného znám z předchozích projevů. Vzhledem k tomu, že se mi bulvár hnusí ze své podstaty, v rámci klidného zažívání a zachování psychické pohody jsem se rozhodla tento dokument nesledovat. Ukázky stačily. Zdejší komentáře nasvědčují tomu, že mé rozhodnutí bylo správné.

Nejsem nadšenec, co obdivuje Meryl Streep ani co miluje historické romány, knihu jsem nečetla. Chtěla jsem vidět nějaký film od Karla Reisze. Prolínání současnosti a hraného příběhu mi nevadilo. Dva rozdílné konce hodnotím jako klad tohoto filmu..