dopitak

"Obecně si myslím, že by tchýně neměla bydlet s mladým párem"/// Nerad bych ve čtyřiatřiceti vypadal tak jako Marty. Čímž nechci říct, že vypadá zle, ale že mu prostě v době natáčení už bylo přes čtyřicet a bylo to dost vidět./// To se takhle sejdou dvě báby a mluví se o tom, kdo všechno umřel= klasika./// Marty jako kamarád z armády za pět babek./// Marty telefonuje- nejdřív oči dokořán, když se zaběhlý scénář opakuje a je dívkou odmítnut- má oči zavřené, je smířený s osudem./// Kamenujte si mě, ale ten dabing se vůbec nepovedl, mluví hrozně rychle a stejně jim to na obraz nevychází. Předpokládám, že originál bude mnohem lepší, ale tenhle film vidět víckrát nemusím (ani mě na konci nezajímalo, jestli se staromládenecký řezník přeci jen ožení). Byla to nuda, a to je jeden z nejhorších ortelů, které můžu k filmu vyřknout. Takové filmy se mi líbí jen atmosférou doby, jo padesátá léta v Ameru, kdybych jen mohl alespoň týden v té době ochutnat.

Zajímavý způsob, jak si nachytat žáby k večeři anebo opravit defekt za pomocí domácího (kulatého) mazlíčka. Tenhle film si bere na paškál všemožná gesta a klišé (plazící se číšník u mafiánského stolu, totálně neschopní pistolníci, mafiáni znázornění jako "hrany" a spousta dalších), působí na naše pocity bez zbytečných slov. Je to moc dobrá animovaná detektivka, kde si musíte hodně domýšlet a málo přemýšlet. Zvuk je na Oskara, moc se mi líbil také střih a práce s kamerou (výběr úhlů pro snímání), rovněž tak animace - především pohyby babičky a psa neměly chybu (a taky jak pořád štěkal na vlaky), v neposlední řadě i písničky. Velmi příjemné překvapení.

V tomhle filmu se souloží v autech, ale nemluví se o tom veřejně. Nejlepší byla ta mumie na houpacím křesle při Deanině odjezdu ze sanatoria :-) Konečně snímek, ve kterém si uvědomili, že když někdo dostane pěstí do obličeje, tak to dost bolí. Film v podstatě dělí Deaniena duševní choroba na dvě části. Ta první je sladce romantická, sice hodně naivní, ale krásná. Atmosféru jen lehce kazí Budova (Warren Beatty) navrátivší se sestra Ginny (Barbara Loden). Sestřička je tak trochu vamp a do Stamperovic rodiny vůbec nezapadá. Na svou dobu se objevuje poměrně dost choulostivé téma - totiž okolnostmi a především konvencí vynucená sexuální abstinence mladých (tzv. před svatbou ne!), dokonce jsou více než patrné narážky na prostituci - to je to Warrenovo "another kind of a girl". Druhá část už ale není vůbec romantická, spíš trochu psychologická, taky dlouhá, a především - strašně moc smutná. Už mockrát jsme viděli ve filmu, jak veliká láska zbytečně uhasne, aby pak při rozfoukávání ještě víc vše udusila. V tomto případě byla Deanie Loomis (Natalie Wood) v sanatoriu příliš dlouho (a asi mi něco uteklo, ale nepostřehl jsem, proč ji vlastně Bud nechal), takže si pak jen mohla pochovat v náručí Buda juniora. I když nejsem zrovna na chlapečky, objektivně uznávám, že Warren byl asi největší fešák tehdejšího filmu, tedy v tom roce 1961, kdy v podstatě začínal točit. Konstatuji, že Natalie Wood je ještě hezčí než Bonnie Parker (Faye Dunaway), ale to platí jen pro tu první část filmu, pak už se mi zdaleka tolik nelíbila (patrně pod vlivem své šílené role). Mno na začátku jsem měl tendenci dát pět, ale zase ta druhá polovina (myšleno dějově) byla jen na dvě (jsem totiž nenapravitelný skrytý romantik a tak děj prožívám až možná příliš), takže to bylo tentokrát velké dilema. Každopádně skvělý pan herec Warren Beatty mě opět ani trochu nezklamal! Viděno pochopitelně v originále. EDIT 2016: Viděno i v původním dabingu ČT Praha 1971 - leccos se mi tím v ději vysvětlilo, nic to nemění na faktu, že Třpyt je hodně smutný film o tom, jak skrupule, mravokárnost a dogmatismus mohou zničit jednomu život.

Já nevím, ale mně to prostě připadalo jako naprostá hovadina. Hádka pana Pence na radnici byla stupidní z obou stran (Penc i úředník), takže si hoši nemají co vyčítat.

Zatím nehodnotím, viděl jsem dosud pouze první díl. Mám to rusky s polskými či anglickými titulky, takže je to trochu překladatelský oříšek, protože naše ročníky už ruštinu ve škole neměly a tak tento krásný slovanský jazyk trochu ruší, když se snažím soustředit se na anglické texty. Nicméně po prvním díle potvrzuji, bylo to hrozivě nudné, zatím. A přidávám doporučení - knížka patří mezi mé top 5, považuji ji za jedno z nejgeniálnějších děl kosmopolitní literatury. Četl jsem ji dokonce dvakrát. Viděl jsem i film (1972) u nás ve filmovém kino klubu, ale tam se přirozeně nepovedl děj z knihy nacpat.___ Edit 21.7.2008, zhlédnuto s českými titulky To, co se Petrovičově filmu nepodařilo (a ani nemohl povést), to Vladimir Bortko zvládl skvěle, totiž převést Bulgakovu knihu na obrazovku. Mistra a Markétku v jeho podání považuju nejenom za vrchol ruské kinematografie (lze-li toto napsat o tv seriálu), ale za jedno z nejkrásnějších vizuálních zpracování klasické literatury 20. století. ___Jak už jsem uvedl, začátek je nudný. Dokonce velmi nudný. První díl prakticky celý patří setkání na Patriarchových rybnících, představí se nám Pilát, a dost. Ani dále to ale není žádná jízda a kdo by čekal děj podle hesla "jasně, stručně, rychle", bude zklamán. Přeci jen pětisetminutová stopáž dovoluje pohrávat si s detaily, přímo se s nimi piplat (pozor, ne ale pachtit). Postupně se ale (v souladu s knižní předlohou) moskevský příběh rozjíždí, s příchodem Margarity už vláček nebrzdí a nezastavuje.___Vše vrcholí v sedmém a osmém díle, na konci opět menší nuda, ale pokud si dobře vzpomínám, to samé i v knize.___ Poznámky: Opravdu skvělá hudba, především v čase Piláta a Ha-Nozriho.___Snad každý se setká s tím, že zfilmovanou knihu vidí svýma očima fantasty (kterou získal u četby) a jednotlivé postavy (či jejich herci) jeho původní představě odpovídají více či méně. Je tedy pravda, že Markétku jsem si představoval jinak, ale zklamání to nebylo. Mistra Bortko ukázal o dost staršího, než by se dalo očekávat. Nozri a Pilát byli výborní, stejně tak Woland, vyloženě nezklamal ani Ivan Bezprizorný Jen přetěžko se rozhoduju, která z postav byla nejlepší. Zpočátku jednoznačně Korovjev a jeho výřečnost (Varieté), později "kat" kocour Fagot a jeho vtípky (přestřelka na lustru atd), ke konci Azazelova tajemnost, až mystičnost (oči).____Seriál je, jak bych tak řekl, "sympaticky" erotický, Markétka (a nejenom ona) v několika dílech chodí zcela nahá (pánové pozor, sluší jí to).___ Ta část děje, za městem u řeky, kam Markétka doletí na koštěti, je graficky (rozuměj "oku lahodící") překrásná, snad nejhezčí věc, co jsem kdy v televizi viděl, stejně tak podařený je i ples u Wolanda a koneckonců i představení černé magie ve Varieté.____ Neřekl bych, že výpravnost a obří rozpočet jsou fakta, se kterými si Bortko neporadil. On naopak dokonale využil všech možností, které se mu nabídly a za to mu patří nejenom můj obdiv, ale i 100% hodnocení.

Kdyby neexistovala knížka, hodnotím líp. Takhle ale musím "jen" čtyři, i když si upřímně neumím představit, jak knižní předlohu líp dostat do 80 minut filmu. Jireš odvedl moc dobrou práci a není jeho chybou, že Kundera to napsal tak výtečně. EDIT LFŠ 2018: celý letošní festival /tj. 25 hodin/ jsem de facto absolvoval kvůli jedinému lákadlu - setkání s Josefem Somrem. Očekával jsem vetchého senilního starce a bál jsem se, že ho na pódium Slováckého divadla dovezou (člověk nesmí věřit Kleinovi a jeho Básníkům). Josef Somr je stále vtipný, hloubavý a upřímný muž a já si přeju, abychom se za těch dvacet let v Uherském Hradišti oba znovu potkali. Filmu budeme říkat stále Žert, a ano, má své pevné místo v tom nejlepším šuplíku čs kinematografie. Z odstupem dalších deseti let od prvního zhlédnutí a kdoví kolik od četby románu, Jireš natočil geniální věc. To prolínání časů, Ludvíkova absence v obrazech z úplné minulosti a postupné četnější oběvování v novějších etapách života, je mistrně sestříhané a kdyby tehdy Žert mohl soutěžit o nějaké dnešní ceny, získal by absolutorium za střih zvuku i kamery, dialogy a scénář. Škoda, že filmový technik z radia už není mezi námi. A taky Evald Schorm, skvěle zahraná civilní postava.

Nehrálo se tohle někde v divadle? Byla by to totiž výborná věc na jeviště, kromě scény ve vězení, rozhovoru v restauraci a nehodě na ulici se zbytek odehrává v Katyině apartmá. Buscemi zapíjí aspirin vínem, jako by se nechumelilo. Z jednoho úhlu pohledu je možno říct, že protřelý novinář Pierre Peders (Steve Buscemi) školí nezkušenou herečku Katyu (Sienna Miller) a hraje si s ní jako kočka s myší (nevinný výraz, se kterým ji při interview sděluje, že o ní nic neví; ukradení jejího deníku atd). Z druhé strany je ovšem patrné, že Pierre jako psycholog selhává a hra se v žádném případě neodvíjí zcela podle jeho pravidel. Nezvládá své emoce, ztrácí svůj původní nadhled a propadá kouzlu tajemné a čarokrásné Katyi. Brilantní křivka nálad u Katyi v kontrastu stále stejně se tvářícího Pierra je asi to, co nejvíc tenhle film dělá zajímavým. ///// "It's been very nice wasting time with you, Peter Peders."///// "You too, Cunt-ya."///// "And go fuck yourself."

Režisér Estevez rozehrál velikou šachovou partii se spoustou figurek, a každé se snažil dostat až na kůži. Budiž. V tom případě bych ale nedával tolik prostoru "Bobbyho věcem". Anebo se pustil blíž do senátorova života a neukazoval až zase tolik postav. Takhle, jak to nakonec "uplácali", je to příliš rozmělněné, natahované a v závěru povrchní. Odbýt postřelení podstatné části našich "nových známých" stručnou větičkou, že všichni přežili, to je, nezlobte se na mě - slabota. Líbily se mi autentické záběry, povedeně pospojované s těmi filmovými. Celkově - viděl jsem už horších 120 minut.

Takové ubrečené přeslazené nic. Každé větší gesto je dopředu čitelné. Možná velký životní příběh jednoho muže, ale ve filmu jen pokus o něj. Carter dostal zatraceně málo prostoru, na úkor spousty zbytečných detailů ze života hráčů, které však nestály tímto způsobem za pozornost.

Musím říct, že nemám nic proti experimentům. Musí se ale povést. A to si právě v případě Cloverfiledu nejsem až zase tak jistý. Po prvních pár minutách jsem měl o odpadu jasno, takže je veskrze pozitivní, že se to alespoň trošku rozjelo a nemusím takové hodnocení/nehodnocení v summary dát. Asi to bude v originále ještě o maličko lepší, ale dabing se mi prostě nelíbil. Jako katastrofický film dobré. Nic víc.