peetriss

Od filmu tohoto typu bych očekával porci sice primitivní, na druhou stranu však uvolňující zábavy, u které se nepřemýšlí. Co do akční řemeslnosti i technicky Need for Speed překonává sérii Rychle a zběsile, což dávalo nadějné vyhlídky, kdy celý film nebyl tak nesnesitelně prolezlý hloupostí, která dosahuje vrcholu v momentech, kdy postavy ze sebe chrlí značně přitroublé dialogy. A ta přebujelá stopáž je k nesnesení!

1964 - zlatý rok filmového muzikálu. Důkazem budiž My Fair Lady a právě Mary Poppins, která mě jako kluka velmi zaujala a očarovala, nyní jsem si udělal reprízu po dvou desetiletích a velmi potěšila i tentokrát. To je stěžejním indikátorem faktu, že jako pohádkový muzikál určený pro všechny věkové kategorie s důrazem na děti funguje bezchybně. Krásný svět dětské fantazie, milým způsobem upozorňující na význam rodinných hodnot, plný milých písní, zábavy i humoru s bravurou využívajícího spolupráce hrané a animované tvorby baví a hladí po celou stopáž. Mistrné herectví jen podtrhuje dojem. Otázka, zda Mary Poppins dokáže uspokojit dnešní přemlsané publikum, ale buďme optimisty.

Miroslava Krobota mám rád, ale tady šlápl opravdu vedle. Depresivně tragikomické nic postrádajíjící myšlenku, smysl nebo směr a plýtvající kvalitním hereckým obsazením. I dějová deprese musí umět něčím zaujmout, navodit myšlenky, ne jen pasivně čekat, že se divák zapojí sám. A to je jeden z hlavních problémů českého filmu obecně.

Tři bratři měli coby "multipohádkový" muzikál bezesporu vysoký potenciál, ale k mé obrovské lítosti byl nápad vzat za špatný konec. Místo kvalitní podívané mám totiž pocit, že jsem se tak trochu stal obětí domnělé sebedokonalosti otce a syna Svěrákových, kteří si tentokráte podle mě nerozumí. Pere se zde lidovost Zdeňka a touha po epičnosti syna Jana. Tři bratři jsou nekonzistentní směsicí scénáře, který místo aby zaujal odpuzuje svou primitivní jednoúčelností býti jakýmsi nekvalitním klíhem spojujícím písně dua Svěrák - Uhlíř v jeden celek. U písní oceňuji hrátky s českými slovy, na druhou stranu melodická monotónnost pánů zde škodí víc než kdy jindy a po čase písně začnou nudit. Svou práci tentokrát nezvládl ani režisér Jan Svěrák, který stvořil své nejslabší dílo, protože se mu splašila touha po velikáštví, aniž by myslel na obsahovou stránku filmu. Herecké obsazení také působí spíše průměrně. Díky však patří za můj objev překrásné "princezny českého filmu" Sabiny Rojkové, určitě budu sledovat a fandit, jen ji přeji kvalitnější projekty. Tři bratři jsou jen výpravným celovečerním bonusem k televiznímu pořadu Hodina zpěvu, který se snaží tvářit jako česká velkopohádka.

Smíchat krutou depresivnost dramatu dvojčat stojících na prahu sebevraždy s příjemným životním nadhledem se zdá nemožné, ale americký nezávislý film s tím nemá žádný problém a The Skeleton Twins je příjemnou tragikomickou záležitostí, která je táhnuta hlavní dvojicí, především však Kristen Wiig, která se věnuje indie scéně jen okrajově, ale pokaždé je to zážitkem. Přestože původní profesí je komička, depresivní dramata ji opravdu sedí - viz také, podle mě nedoceněný, Hateship Loveship.

Ze soudku hloupých komedií o "high school barbínách" jsou Protivný sprostý holky překvapivě stravitelným a světe div se občas i zábavným filmem, snad právě proto, že si z obsahu tohoto soudku tak trochu střílí a přes snahu moralizovat se bere s nadhledem. Pohledné trio Lindsay Lohan - Rachel McAdams - Lizzy Caplan je chutným bonbonkem.

Pohádka natolik skvělá, filmařina natolik poctivá, že lze Pyšné princezně odpustit tehdější lehkou budovatelskou a ideologickou načichlost. Tenkrát to však jinak nešlo, ale nijak to nenarušuje krásný příběh o lásce s nadčasovými poučnými citacemi. Herecké obsazení nemohlo být lepší - skvělý král-popleta Stanislava Neumanna, švarný a moudrý princ Vladimíra Ráže a Alena Vránová, kterou spolu s Milenou Dvorskou (Byl jednou jeden král) považuji za vůbec nejkrásnější princezny v historii české pohádky.

Pravděpodobně nejslavnější převleková komedie stavěná na bravurním herectví dvojice Curtis - Lemmon a tehdejší krásky Marilyn Monroe, vůči jejímuž sexappealu jsem i tentokrát imunní. Objektivně filmu nelze po umělecké ani řemeslné stránce nic vytknout, čekal jsem však větší nahuštěnost humorem, což je možná ale můj problém. Některé scény se však opravdu povedly, to uznávám.

Mladé súdanské nevinné duše poznamenané pro ně nepochopitelnou válkou dostanou příležitost nových začátků v USA. Jsou však bez přípravy vrženi spárů nekompromisního konzumního světa, aby svedli svůj boj o čest, vlastní ekonomickou existenci, pevnost rodinných hodnot či překonali paradoxy amerického boje proti terorismu, který jde zcela mimo ně. The Good Lie je přes sympatická odlehčení zasahujícím citlivě natočeným dramatem bez prvoplánovitých sentimentálních příkras, které je pevně vedeno režisérem Falardeauem a výborně obsazeno africkými herci, kteří si nemají žádný problém získat si divákovy sympatie. Reese Witherspoon se pokorně, úmyslně a naprosto správně drží v jejich stínu. Film totiž není o hvězdách, ale o "ztracených súdánských chlapcích" a o nespočtu súdanských dětech krutě poznamenaných válkou.

Námět je natolik zasahující, že i kdyby se jej tvůrci snažili zamaskovat pod rouškou komedie, dokáže uzemnit. Komedie se však nekoná, naopak. Mark Romanek natočil řemeslně kvalitní komorní drama plné melancholie a mrazivosti sondující nitro mladých duší vystavených prvním láskám, tížených stigmatem blízké smrti. Možná bych Romanekovi vytknul přílišný důraz na depresivní notu, která diváka lehce odrazuje od plného vcítění se. Uvítal bych vyšší hloubku, nikoli pouze jednotlivé emočně vyhrocené scény. Přes to všechno se stále jedná o zajímavý film s dobrým obsazením v čele s tradičně minimalisticky kouzelnou Carey Mulligan. Doufám, že takovýto transplantační průmysl navždy zůstane součástí sci-fi světa. 70%