Jak je důležité míti Filipa

"U důležitých odpovědí je rozhodující věcí styl, ne upřímnost." Pokusím se zformulovat, proč této verzi Filipa straním před jinými, které jsem viděl. Operetní strojenost protagonistů na první pohled zapůsobí protivně, jako zastaralé přehrávání. Má ale svou platnost v režijní koncepci a později se bohatě zúročí. Herci tak totiž nehrají proto, že by jim snad secesní kostýmy a kostrbaté bonmoty nedovolily ztvárnit lidi z masa a krve, ale proto, že samy Wildeovy postavy se chovají strojeně. Hrají tedy někoho, kdo SI hraje NA někoho. Ve Wildeově světě jsou společenské konvence normativním evangeliem a zhřešit proti nim spontaneitou si nikdo nedovolí. Nakolik přesvědčivě jsou hrány jednotlivé společenské role, závisí na věku a protřelosti každé postavy. No a vtip je v tom, že když zápletka "vykolejí" z předpokládané dráhy, postavy se pokoušejí chovat stejně konvenčně i v situacích, na které je žádný obecně uznávaný řád nepřipravil. Zmítány emocemi, vypadávají ze svých rolí jako gramofonová jehla z drážky desky, včas si to uvědomí, zase se zkusí vrátit do té "společenské" verze sebe sama a vymýšlejí si stále absurdněji znějící vysvětlení pro to, co se děje a za jakých okolností je to přijatelné. Příkladně Stellu Zázvorkovou máme zafixovanou převážně z rolí až neomaleně spontánních žen z lidu; peskují své okolí, zatínají pěstičky, dovolávajíce se poslušnosti a nikdy nemají daleko ke křiku, kterým si zjednají kázeň. Lady Bracknellová jim nezůstává nic dlužna svým charakterem trhovkyně, ale ten rozeznáváme jen implicitně. Navenek je to kvazinoblesní dáma, která se nepotřebuje vnějškově prosazovat. Má ty své pompézní róby a šperky, které jsou výmluvné jako generálské distinkce, a proto se všemi jedná s blahosklonnou přezíravostí té, která si to může dovolit. Spodní tóny řeči ji ale usvědčují z potlačované agrese a popuzenosti z toho, že se věci vymykají její kontrole. Josef Abrhám, zahanbený jejím rutinovaným výslechem, cedí "zdvořilé" odpovědi skrz zaťaté zuby, Libuše Šafránková prokládá švitořivou koketerii hrdelním hlasem nelíčeného zklamání atd. atd. Zkrátka pod tou předstíranou nonšalancí a nedbalostí prosvítají sympaticky lidské vlastnosti. :-) Tato dvojí hra dodává beztak vtipným Wildeovým štychům ještě přidanou hodnotu, kterou v jiných zpracováních nenacházím. Tak proto 100% (01.01.2010)

Sympatické. Ale hlavne vďaka autorovi, vďaka brilantej hre a jeho dialógom. Myslím, že každé spracovanie ťaží z kvalitného skriptu. Preto niet divu, aj táto inscenácia je zdarená. Hl. L. Šafránková a jej podanie si ma získalo. Ostatní trošku zanikli popri nej, podľa mňa. Škoda, že to je len inscenácia, kulisy, "park".. to nemám rada. Ale stojí to za pozornosť. Avšak asi by som si radšej pozrela novšiu britskú verziu http://www.csfd.cz/film/12627-importance-of-being-earnest-the/, ak by som si mala vybrať. Tam krajšie, obsiahlejšie a naviac vystihli komiku diela. (01.01.2010)

Zamotané "bemberování" dvou gentlemanů, s nádechem povrchně nadřazené anglické třídy, nosící bradu opravdu vysoko, neb to svědčí o postavení ve společnosti, drží v mém nadprůměrném hodnocení vynikající šroubované dialogy hereckých špiček i lehký humor "já jsem to batole, které jste tam vložila...". (05.07.2013)

Občas se pro zpestření mrknu i na divadelní adaptace, a protože jsem nedávno přečetl Jak je důležité míti Filipa, zvolil jsem právě ji a to v českém podání z roku 1979. Bohužel jsem nakonec byl vcelku zklamán. Dialogy jsou díky předloze skvělé a obsazení velmi slušné, ale tady snad končí plusy. Ač to byla jedna velká herecká osobnost vedle druhé, jejich herecké výkony mi přišly unylé. V podání Josefa Abrháma tentokrát (překvapivě!) působí brilantní dialogy nemastně neslaně. Jako by vůbec nedokázal vygradovat pointu a vtip. Jaromír Hanzlík naopak přehrává a holky to taky moc nevytrhly. Snad jen Stella Zázvorková stála za to. Sám jsem překvapen, jak mě tato adaptace z dobrého námětu místy nudila. Budu si na to muset zajít někdy do divadla. Občas se to zkrátka nepovede a sem tam jsou i československé televizní inscenace slabší. (25.11.2019)

+3* životopisným filmem o Oscaru Wildovi to začalo, jeho divadelními hrami to pokračovalo a duelem s Filipem to skončí. Mám tu srovnávací komentář asi spisovatelova nejhranějšího díla (Vějíř lady Windermerové si nechám třeba na důchod :-). Základ jeho úspěchu je zápletka a brilantní dialogy, které na televizní obrazovce vždy prozradí svůj původ na divadelních prknech. A jak je zvykem u tohoto klasika, tak to je i hodně kostymově výpravné. Starší český bratříček je poněkud chudší, ale o to víc se přibližuje své divadelní předloze a nabízí herecký koncert oblíbených herců. Oproti tomu britská verze působí živěji a rozšafněji. V obsahu rozdíly nejsou, jen britská je možná zbytečně vysvětlující a proto i delší. Obě stojí za shlédnutí a vítězem se tím pádem u mě nestává ani jedna a každá mi přinesla příjemný zážitek, za který však své čtyři hvězdičky těsně nedám. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (18.12.2019)