Gattaca

Na zadek tedy rozhodně nepadám, ač netvrdím, že nešlo o zajímavou sondu, navíc mísící tradiční sci-fi s vizuální atmosférou filmu noir. Navrch zaoceánským divákům představila jednu z nejzářivějších hvězd let následujících (Jude Law) a ukázala, kterak za pár let budeme chtít geneticky vylepšené děti, které se dostanou do vyšších vrstev společnosti. V opačném případě jim okolí nedovolí růst a zbydou na ně jen podřadné práce. Drama o nebezpečí vědeckého pokroku potěší chladně stylizovanou budoucností, hereckými výkony, netriviálním dějem, který se vyhýbá efektivním scénám. Asi to bylo mým rozpoložením, ale nakonec půjdu jen na tři hvězdy. Mám za to, že se z toho dalo vymačkat víc. (23.04.2017)

Mistrovské dílo, které mi nepochopitelně dlouho unikalo. Naprosto minimalistický film, který se vyznačuje především pečlivou režií. Andrew Niccol dokáže budovat napětí stejně jako Hitchcock. Zasazení do nepříliš vzdálené budoucnosti evokuje cyberpunkový příběh, čemuž by odpovídalo i to, že film se zaměřuje především na vykreslení chodu společnosti. Důvod cesty na Titan je zcela nedůležitý. Tématem snímku je eugenika. Hlavní hrdina je narozdíl od cyberpunkových děl poměrně jednoznačně vykreslený - je to charakterově naprosto ideální člověk, bez jediné chybičky. To je možná jediná věc, která mi na filmu vadila. Mám radši, když mají hrdinové nějakou temnou stránku. Ale co už. Vizuální stránka je působivá, záběry na futuristické budovy (postavené v 50. letech) zalité zlatou barvou vyvolávají jakýsi dojem nostalgie. Tato falešná nostalgie se odráží i na mnoha dalších prvcích filmu, než jen architektuře. Jazykem Gattaky je esperanto, klavírista hraje upravenou Schubertovu skladbu, automobily pochází z 60. let... Výborný je ten plakát s točitým schodištěm připomínajícím šroubovici DNA. (15.06.2010)

Scénář: Andrew Niccol .. Možná, že se budu opakovat, ale guru filmové satiry mne ani potřetí (ze tří jeho filmů) nezklamal ba naopak, velmi příjemně překvapil. Tentokrát si vzal do parády DNA a genetické odlišnosti a vytvořil sofistikovanou komorní sci-fi o zapovězeném životě mezi gen-elitou - o zapovězeném snu, na který nelze za daných předpokladů dosáhnout .. ovšem to by musela jít zlomit lidská vůle a naděje. Krása! Atmosféra snímku je velmi prokreslená, režie nepoužívá rozmáchlých gest, vše je umírněné, zato intenzivnější, plné emocí, budované na dalším z propracovaných scénářů, jaké si Niccol sám píše. „Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat, co on zkřivil?" Kazatel 7,13. (17.10.2006)

Tak koukám, že právě píšu svůj tisící komentář, takže se budu snažit o něco alespoň trochu smysluplného-) Gattaca je fajn sci-fi, má velmi originální příběh, skvělé herce a podmanivou atmosféru, která od začátku chytne za pačesy a jen tak nepustí. Ale není to žádná revoluční vize budoucnosti ve stylu Umělé inteligence nebo 12 opic, mnohem více se zde pracuje s postavami a jejich vztahy a skutečné sci-fi prvky se objevují spíše na pozadí příběhu, i když jsou jeho hlavní podstatou a záchytným bodem. Vlastně celý film utáhne hlavní myšlenka dokonalých a geneticky vytvářených lidí, s níž si Niccol náramně pohrál a připravil pro žánrové fandy 100 minut neopakovatelné a nápadité zábavy, která má mnohem větší půvab, než světelné meče nebo válčící roboti. Všechno pak podtrhuje ústřední herecké trio, které nemohlo být vybráno lépe (i ta Uma tu vypadá zatraceně dobře). Snímek si zřejmě vyžádá druhou projekci, takže hodnocení je pouze předběžné. (07.02.2013)

Na sci-fi velmi uměřený až komorní film. Nejde tu totiž ani moc o ty fantastické prvky - hlavním tématem je ukázat sílu lidské vůle, která se může a dokáže vzepřít nalinkovanému osudu. Film se skvělou hudbou Michaela Nymana mi přišel krásně dojímavý - jak v závěru, tak třeba při krásné scéně souboje v plavání: aneb když člověk chce, dokáže i zdánlivě nemožné - možná otřepané poselství mnoha filmů je zde podáno tak působivě až mrazí. A Ethan Hawke je skvělý. (03.10.2003)