Christine

4.6.06. Práve som s bráchom dopozeral Christine. A čo on na to? Že lepšiu sfilmovanú poviedku od Kinga ešte nevidel. Veru, uronil som slzu za starým dobrým Carpenterom. (04.06.2006)

Po aktuální dvojité náloži TO a Řbitovu zviřátek další horký kandidát na drahý moderní remake oblíbené hororové kingovky? Nikdy neříkej nikdy! (25.10.2019)

Více by z Christine nevytřískal ani Nolan. Carpenter napěchoval své béčko až po okraj luxusními dialogy. A já plně rozumím proč přišel po The Thing zrovna s touhle látkou. Je mi jasné že kdybych žil v tehdejší době, tak bych mohl být mírně zklamán z ústupu ze slávy. Jenže dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. 70% (08.08.2010)

Jeden z hitů monodabingových VHS, které bývaly v dobách dávných milým zpestřením mnoha mejdanů. Christine je i dobře čtivá povídka od Krále grafomanů, JC to uchopil dobře, takže pro mě OK:-) (28.08.2010)

John Carpenter i Stephen King sú tvorcovia, ktorí majú na konte geniálne kúsky i totálne sračky. Christine sa blíži skôr k tej druhej kategórii. Jediné svetlé okamihy sú, keď sa v nočnej tme zasvietia svetlá na aute a začne hrať pípajúca carpenterovská hudba. Zvyšok je až k neuvereniu blbý. Od strašných hereckých výkonov (Keith Gordon!), nezmyselného scenára (prerod hlavného hrdinu je úplne absurdný a nepochopiteľný, niet odpovedí na otázky, prečo je auto také, aké je a prečo pri ňom každý zblbne...) až po donebavolajúce kraviny (od jednej scény hlavný hrdina nenosí okuliare a ešte pár minút predtým bez nich nevidel). To by aj bolo zábavné, ak by to nebol celý obsah filmu. Tých 10-15 minút akcie, krvi a vraždiaceho auta nestačí. (02.08.2010)

Esence osmdesátek, dnes známá hlavně díky skvělé titulkové skladbě. (25.04.2012)

Velmi light horůrek, který mě i přes krapec přepálenou stopáž neskutečně bavil. Jde vyloženě klidovečku se slušně vystavěným příběhem o zdivočelém Plymouthu Belvedere, který už při výrobě stál pár lidí život (v lepším případě ruku), aby si pak po 20 letech podmanil jednoho šprta a kul spolu s ním krvavé pikle. No krvavé, kdo nedokáže postrádat v hororu gore, ať se tomuto vyhne, protože nějaká akce a "úmrtí" se zde určitě najdou, byť čistě ve vlažném, ale pořád Carpenterovském podání, jež se soustředí daleko víc na atmosféru, než-li na krev. Mě to bavilo. 70% (17.07.2013)

Béčkový hororík z Carpenterovej dielne, ktorý si ma získaval veľmi pomaly. Začiatok nie je žiadna sláva, ale od prvých osobnostných zmien Arnieho a prvých konfliktov v spojitosti s tajomným zabijáckym autom, sa dej začal pomaly kryštalizovať a naberať na kvalite. Samozrejme, nemôžeme čakať žiaden masaker, ale napätie spolu s hudbou a hercami to bohato vyvažujú. Na nadpriemer to postačuje. 70/100 (09.12.2015)

Tož to si tak po světě jezdil červenej cadillac(pojmenovanej Christine) kterej rád zabíjel lidi a z obyčejnýho nýmanda udělal cool týpka. Horor z let 80'. Knižní předloha Stephen King. Režie John Carpenter. Pochválit lze určitě efekty. Máma mysli transformaci Christine po destrukci zpět do původního stavu. Jen je škoda, že vražd si divák moc neužije. Určitě bych i o něco zkrátil stopáž. Jako jednohubka na podzimní večer je to dostačující. 3hvězdy. (15.10.2023)

láska je cit čisto iracionálny, nekontrolovateľná a popri snoch a duši objektívne nepreskúmateľná emócia; prečo sa niekto zaľúbi práve do toho človeka a nie do iného, prečo sú títo dvaja zamilovaní a necítia to isté k niekomu inému . . . istý veľmi špecifický poddruh "lásky" je fetišizmus - zbožňovanie vecí; ten má mnoho podôb - v tej najznámejšej ho poznáme ako privoniavanie si k dámskym gaťkám, topánkam alebo pančuškám, lenže potom je tu jeden veľmi rozšírený mužský fetišizmus, ktorý skôr než obsedantno-úchylne sa pokladá za prejav typickej mužskosti a "machovosti" - láska k autám, posadnutosť ich "tuningom", opravami, leštením, starostlivosťou, zvukom motora, spočítajte množstvo časopisov o auto - moto (je to niečo podobné ako napr. futbal - kdežto tu máte k zbožňovaniu aj konkrétnu reálnu vec, totem, fetiš, na rozdiel od nehmotnej futbalovej hry); navyše - zvláštna ľudská vlastnosť pomenovávať neživé predmety, ktoré vlastníme, je stará ako ľudstvo samo a bežná doteraz (moja prvá gitara sa volala Milka, druhá sa volá Jarka . . .) a to, že auto má meno nie je vôbec výnimočné; lenže akonáhle má niečo meno, vytvárame si k tomu vzťah; king & carpenter v (podľa mňa najlepšej kingovskej adaptácii - a nech sa na mňa darabontovi fanúšikovia nehnevajú) sa pozreli na fetišizmus a posadnutosť z trochu iného pohľadu: čo ak nie my si vyberáme predmet zbožňovania, ale ten predmet si vyberie nás? a čo ak on nás zbožňuje ešte viac ako my jeho - doslova na život a na smrť! každopádne 13 rokov pred Cronenbergovým Crashom (a 15 pred matrixom a vyše 20 pred Transformermi) tu bola Christine, červený cadillac, ktorý je metaforou zla, ktoré je večné, pohlcujúce a neporaziteľné; s dokonalým soundtrackom ("God, I hate rock´n´roll!"), výbornou štýlovou réžiou je ďalším dôkazom nesporných a vysokých kvalít tohto filmu množstvo citácií, odkazou a parafrázovaní tohto filmu v iných dielach, ktoré prišli po ňom, okrem spomínaných napríklad Tarantinov Death Proof alebi videoklip Radiohead ku piesni Karma Police, ktorý je celý citáciou jednej z famóznych scén tohto filmu, ale mám pocit, že ani Lyncha tento snímok nenechal ľahostajným; (14.01.2009)

Film o posadnutosti všeobecne, o mladíckej menejcennosti v kolektíve a túžbe po vzbure, odcudzeniu a v neposlednom rade o materiálnom svete, v ktorom nám viac záleží na hmotných statkoch ako na medziľudských vzťahoch. No a ako vyšilujeme, keď sa nám dnes niekto omylom obtrie o auto, že...Horor je tento film iba technicky, keďže vraždí nadprirodzená sila, takže ide aj o očakávania, aké si s filmom vopred budete spájať. Americký bratček Upíra z Feratu nie je tak uletený, ale je asi zábavnejší a sugestívnejšie nakrútený. 70% (08.05.2018)

Knižnú predlohu mám veľmi rád, jedná sa o pomerne rozsiahlu, takmer 500 stranovú záležitosť, takže v prípade filmovej adaptácie treba počítať s redukovaným príbehom. Christina je klasickým filmom krásnych 80. rokov, Carpenter pristupuje k dielu majstra so cťou a prináša dobový príbeh o nešťastnej, i keď nie príliš tradičnej, láske. Vo filme môžeme počuť priehrštie rock ´n´ rollu, na ktorý boli výrazné narážky i v knihe, čiže atmosféra predlohy je zachovaná, snímka má svojské, pre znalcov režisérovho diela typické kúzlo, ktoré dotvára i klasická, „carpenterovská“ melódia, sprevádzajúca, tentoraz v menšom množstve, nočné Christinine výjazdy. V rámci Johnovej tvorby priemer, no ako filmový prepis mnohokrát przneného spisovateľa vydarený kúsok a taktiež nostalgická záležitosť, pretože toto je presne ten typ filmu, ktorý by som si zamiloval v detských časoch. (21.11.2009)

Další mistrův výborný horor o vraždícím autě natočený podle známé knihy Stephena Kinga. Film s mrazivou atmosférou, podpořenou jeho typickou minimalistickou hudbou a navíc se film může opírat i o dobrý scénář. John se vyvaroval úskalí tj. na scény s vraždícím automobilem, oddělené povinou nudou, místo toho se však věnoval důkladně i psychologii hrdinů. Dlouho lze všechny události vysvětlit přirozeně, až někdy v půli filmu se ukáže Kristýna ve své vražedné kráse (scéna obnovy poničeného vozu je i na dnešní dobu velmi zdařilá). I kdyby se vystříhaly všechny akční scény, zbude nám dobrý psychologický film, což se o většině hororů říci nedá. (28.11.2003)

Carpenterova variace na Stephena Kinga. Přestože mají film i román stejný děj, každý je o něčem jiném. Carpenter vytváří z posedlosti skutečný milostný vztah. Vztah, který v sobě má něco z Kudlanky nábožné, kdy auto Arniemu zpočátku dává pocit převahy, bezpečí a nezávislosti, současně ho však požírá... (25.07.2004)

Svého času jsem Christine nijak zvlášť nemiloval. Přišla mi příiš obyčejná a pomalá. Já holt jako mladý a bujný všechnozoř nevyhledával příběhy s velkým P, ale úplně něco jinéhoo s tímhle začátečním písmenem. Zpětně si říkám, jesti já někde neudělal chybu a neměl to vzít naopak, kam já bych s těmi příběhy mohl dojít!? No určitě ne tam, kam jsem dospěl s Prostorem plným vášně. Tak ha ha a teď k téhle zdařilé Kingově adaptaci, která mě konečně po letech dokázala zaujmout. Carpenter rezignoval na svou ulítlost a pustil se do sice děsuprostého převyprávění jednoho z konvenčnějších románů kinga hororu, zároveň však s nonšalancí a úctou k předloze a filmové vyprávěnce jako takové. A vyšel mu z toho prostě příjemný film s pěkně naleštěnou rachotinou. Pochromovaná čtyřka. Horror Challenge Tour 2016 a Seznamte se s... Stephen King (26.01.2016)

Nejcharismatičtější kára filmového plátna. (29.10.2008)

No odo mňa slabšie tri hviezdy a budem len dúfať, že mi zajtra červená Christine neprejde po prstoch na nohách. Ale bolo to veru pekné autíčko. (23.01.2016)

Miluju tu estetiku, miluju to převařený klišé a miluju, když kapota naskáče zpátky a uvnitř to zavručí. Funguje to, mašina může bejt hlavní postava. (31.08.2020)

Skvělé béčko od Johna podle knížky od Kinga. Vraždicí auto je dobrý nápad a Carpenter to dobře natočil i když to asi nebylo nic lehkého. (30.05.2010)

Náhodou ta automatická regenerace, to by byla věc. Film s velkým potenciálem, ale daleko od limitů. Nelíbilo se, že z Arnieho udělali magora aniž by líp propojili vražednost auta s jeho majitelem. A vůbec to nemělo atmosféru, kterou to mít mohlo (stará hala, útok na benzínce, finále s Caterpillarem). Nápad, hudba, technické triky dost dobré. (15.11.2017)