Dědictví aneb Kurvahošigutntág

Chlapi, neserte ma. Vždyť vy to vobec nechápeté. To je pak s vama težký, vy šojtři... Vždyť se na tó podívéte, vy Pražáci, jédni s jakýma lůzama buranskýma to žijeté v jedné zémi, vy. Křupani. Tohle nás toš reprezentuje, né? Alé co bych mlel držkú. Zdeňku. Jó, ty Zdeňku. Se na tó podívé. Takhle se dělá film o hňupech. Tý. Hňupe. Né, že akési tlusťochy narveš do maštale a necháš je chlastat té vaše pivní splašky. Prachy jim máš dát. Prachy. Herogt to je ale národné, té, hrdosti. Patriarchismu. Vašu piču sem neviděl, ale na tohle možu čumět furt. Všem co prdli témotu dílu méň jak 3 hvězdice - vy ma serete chlapi . Vy ma serete že to véc ani néde. (03.04.2006)

Snad nejkultovnější česká komedie! Tohle snad viděl každý a hlášky typu "napij sa, nebo ťa vyměním" etc. se používají pořád! Ale je tady dost velky kontrast v hodnoceni, spousta dala jednicku ale taky petku. Kazdy to vidi asi jinak, ale tohle je proste klasika, ktera nestarne. "Paní doktoroko, vy jste doktorka?..." :D (20.05.2007)

„Želvy nežeru.“ V roku 1993 som mal 12 a keď som tento film videl prvý raz (a potom som si dal sto repríz), smial som sa tak, až ma brucho bolelo. Pamätám si, ako sme si to s mamou nikdy nenechali ujsť a od rehotu sme skoro padali z gauča. S odstupom rokov však bláznivú komédiu o Bohušovi Stejskalovi vnímam nie ani tak ako bláznivú komédiu, ale skôr ako mrazivé (!) obzretie sa za temnými 90. rokmi. Boli plné podnikateľov v teplákoch, do očí vrážali socialistické budovy s do noci vysvietenými erotickými podnikmi atď. Ten mix čohosi starého a zároveň moderného bol príšerný, gýčový a neviem aký ešte, ale určite nie fajn. Režisérka vynikajúco zvláda prácu i s najnepodstatnejšími postavičkami a to dokonca do takej miery, až máme v mnohých scénach (Karel Gott, scéna z reštaurácie na tému "Nová doba") pocit, že sú to reálni ľudia nakrútení skrytou kamerou. Obzvlášť Bohušova parta hic je skutočne neskutočnou zbierkou sociek, skrachovancov, stroskotancov, nímandov, exotov, týpkov a hňupov (a Jozef Kroner vo mne vždy vyvoláva smútok, v tomto filme nemal nikdy hrať podľa mňa). A keby som hodnotil kultovosť hlášok ("Jak na dno? Do dna!"; "To je moc!"; "Rozhodím ti sandál."; "Hovno z nutrie."; Je tady ten pan Stejskal.") a dialógov (Tak kde jsem to skončil?" - "Na ministerstvu."), musím dať 5*. Lenže o satiru sa snažiaci scenár často stráca tempo, mnohé scény sú zbytočné („Čepičku nechci!“) a technická stránka (strih, zvuk... a to sa v týchto veciach vôbec nevyznám) nepatrí práve k najkvalitnejším. Takže "len" 4*. (29.12.2004)

Film, který předběhl svou dobu. V době vzniku bych ho hned hodnotil jako odpad, protože to bylo primitivní, přehnané a rádobyvtipné. S postupem času najednou začal potkávat podnikatele, kteří neuměli mluvit, nedokončili základní školu a pouze na základě snadno získaných peněz se z nich stávali velcí šéfové. Z tohoto filmu je patrné, že paní Chytilová je potkala dřív. (18.12.2008)

Co k tomuhle fenoménu ještě dodávat? Polívka ani moc hrát nemusel, protože přesně takhle by dopadl, kdyby se onehdy nedal na herectví, Donutil jako vždy i ve vedlejší roli nezapomenutelný a Věra Chytilová diriguje svůj životní snímek úžasně plynule a hlavně úderně. Veškeré fórky, narážky a dokonce i Bohoušovy morální poučky, jakkoli buranské a přitažené za vlasy, mají ruku v ruce s těžce vytěžovanou sklenkou slivovice neskutečnou sílu a právem se staly pevnou součástí naší kultury. Sice si to asi jen tak znovu nepustím, ale můžu si být jistý tím, že tohle dědictví mi vždycky zaručeně zvedne náladu.. (15.08.2012)