Režie:
Dušan KleinScénář:
Eduard VernerKamera:
Peter BeňaHudba:
Milan DvořákHrají:
Alois Švehlík, Jana Hlaváčová, Miroslav Donutil, Miroslav Táborský, Zdenka Procházková, Pavel Kříž, Veronika Jeníková, Saša Rašilov nejml., Michaela Maurerová, Jiří Dvořák, Tomáš Valík (více)Obsahy(1)
Dramatický příběh několika jedinců, jejichž osudy se tragicky protnuly v čase ničícím lásku, lidskou slušnost a vzájemnou toleranci. Třídílná adaptace významného románu německého autora Hanse Fallady. Dramatický příběh, který vynikajícím způsobem postihuje klima nacistického Německa, atmosféru násilí a morální zrůdnosti, která paradoxně ovlivňuje nejen osudy lidí s protinacistickým přesvědčením, ale i osudy těch, kteří nacismu slouží.... Je historií několika jedinců, jejichž osudy se tragicky protnuly v čase, který nepřeje lásce, lidské slušnosti a tím méně vzájemné toleranci.... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
Klein hrozně tlačí na pilu a spousta scén je velice teatrálních, zbytečně hrocených. Většina postav je až moc vybočených do extrému. Působí to nepřirozeně. Určitě jsem viděl lepší kusy. N to obsazení je vlastně 60% neúspěch. ()
Jeden z mála projektů popisující život obyčejných Němců...často hluchá místa,zkrácení by prospělo... ()
„Taková hloupost a platit za ni životem? To nebyla hloupost, aspoň jsem zůstal slušnej. Mohl jste zůstat slušnej i bez těch lístků. Ale to by znamenalo mlčet. Mlčet a souhlasit“ Hodně silný film podle románu Hanse Fallady o lidské statečnosti. Možná to bylo od manželů Guangelových i trošku naivní si myslet, že lidé díky těm jejich lístečkům poznají pravdu. Možná vskutku platí, že „komár nemůže bojovat se slonem“. Přesto ta jejich statečnost je obdivuhodná. V silném kontrastu s onou statečností Falladův námět ukazuje i na ty, kteří jsou jakýmsi lidským dnem společnosti a kteří parazitují a vždy parazitovat budou na jakémkoliv zločineckém režimu. V osobě jednoho ze synů takovéhoto parazita (Vojta Kotek), s jeho nadějným vykročením do života těsně po skončení války, však snímek v samotném závěru přináší i jakési „světlo na konci tunelu“ a to je moc dobře. Tenhle Kleinův trojdílný televizní film ale nemá jen pěkně natočený konec. Režie se zbytečně nevyžívá v zobrazení nelidského násilí a přesto je to vše dostatečně explicitní na to, aby člověku bylo jasno, o jak šílené době film vypráví. Herecky se pak Dušanu Kleinovi podařilo si vybrat ty nejlepší z nejlepší. Možná na první pohled překvapí, že se Jana Hlaváčová ve ztvárněné manželské dvojici nepotkala se svým skutečným manželem Luďkem Munzarem. Alois Švehlík byl však ve své roli dostatečně přesvědčivý. A samotný Munzar se svým minimalistickým herectvím se asi vskutku lépe hodil na roli soudce v penzi. Povedl se i výběr záporných postav, ať už jde o Táborského „šmejda“ Borhausena nebo o Donutilova zbabělce Klugeho. ()
Vidět Borise Rösnera v roli gestapáka Adolf, padl by z něj na zadek, jaké má důstojíky. ()
Tři hvězdičky, které uděluji, jsou jednoznačně a pouze za herecké výkony, protože nic jiného a nadprůměrného tento film neposkytl. Jedna je jednoznačně za Dvořákův výkon, jeho ztvárnění esesáka bylo výborné a měl také to "štěstí", že jeho postava snad jako jediná prošla zřetelným psychologickým vývojem, což se nedá říct o ostatních. Druhá je především za Hlaváčovou, tahle herečka dokázala hrát perfektně jen očima, aniž by k tomu potřebovala více či méně slov a projevů. Celkově její postava a pojetí manželské lásky byly moc pěkné a jedním ze světlejších momentů příběhu. Třetí hvězda patří hvězdám Táborskému, Donutilovi a Švehlíkovi. Abych to shrnula - tehle film činí něčím víc pouze a právě herci, kteří měli k dispozici velmi nadupaný námět a zhostili se ho bravůrně. Jenže Klein svojí příšernou režií zabil, co mohl. Co jako chtěl točit? ví co je to nějaká dynamika nebo napětí? prozradil mu vůbec někdo, že hudba je důležitou filmovou složkou, která má být adekvátní k ději? buď ji vůbec nepoužit nebo vážné scény protknul kolotočářskými melodiemi.. Je to hrozná škoda a věřím, že kdyby se takového tématu chopil někdo jiný, dopadlo by to lépe. Takhle máme před sebou tří dílný televizní film, kde se v prvních dvou téměř nic neděje a ve třetím se toho děje moc, bez jakéhokoliv důkladného rozuzlení nebo důrazu na jednotlivé osudy. ()
Veľmi vydarený televízny film. Páčil sa mi výkon pána Švehlíka a Táborského......80%. ()
Jsou to takové lepší tři hvězdy. Pro mě zbytečně dlouhé a myslím, že ani ta atmosféra není to pravé ořechové. Herecké výkony však znamenité, tedy především ten Jany Hlaváčové. ()
Poslední role Borise Rosnera, důtojné rozloučení. ()
Zajímavá trilogie o nacistickém Německu, hlavním dějištěm je Berlín ve kterém se setkáváme se zajímavou skupinou obyvatel, které zasáhne válka a oni nejsou nepřipravení jí dlouhodobě čelit. Zvláště zajímavý je vývoj psychologie postav a dialogy. Celkově mě jen vadila druhá část, která je oproti jedničce a trojce hodně slabá a trochu celý dojem kazí. Jinak pěkná trilogie. :-) ()
Ocenění ELSA 2004 v kategorii "Původní domací televizní dramatická tvorba – scénář (Eduard Verner)", udělená Českou filmovou a televizní akademií. ()
Tak po skoro ročním shánění jsem mohl shlédnout tento třídílný televizní film a můžu konstatovat, že jsem byl kladně překvapen. Dobré herecké obsazení nezkazilo na kvalitě, při natáčeních venku se pomalu předháněli s originálním naaranžováním tehdejší doby a po celou dobu se stále něco dělo v tom smyslu, že jít na malou, tak byste ztratili niť. Jiří Dvořák zahrál svou obtížnou roli úchylného gestapáka na jedničku a Švehlíkovi byste jeho antinacistické přesvědčení taky těžko vymluvili. Tento snímek řadím mezi malou skupinku podobných snímků jako Tři králové (kteří u mě vedou) nebo Operace Silver A, kde všechny vznikly po plyšákovi a je jich jako šafránů a nechápu proč nevyjdou oprávněně na DVD a mihnou se v TV jednou za 5 let a ještě v mizerném čase. Škoda, že takových děl je málo a místo toho vzniká spousta braků, které cpou ještě do kin! ()
80% — Brr, nářez! Asi nejvíc se mi líbil Jiří Dvořák, hned následovaný Borisem Rösnerem, jehož fyziognomie přímo předurčovala pro podobné role. ()
Vojnove filmy mam rad. Povedzme aj vymyslene. Tak dobre, povedzme vojnove, vymyslene a s gestapakom. A potom to interierove spracovenie.. Ale nakoniec ak su vymyslene vojnove s interierovym spracovanim a homosexualnym gestapakom, to je predsa len silny tabak. Filmy by mali byt lepsie znacene, potom by si kazdy vybral podla gusta a nemusel by oznacovat ako ODPAD ()
Dost dobré a místy docela naturalistické televizní drama se skvělými hereckými výkony.Na pět to není,jelikož ta atmosféra válečného Berlína a s tím spojena výprava je hlavní a jediný kámen úrazu tohoto dílka.Moje nejoblíbenější postava je jednoznačně Boris Rosner -jeho gestapák nemá chybu a myslím,že bych z něj měl pěkně v kalhotách. ()
"Jedna polovina národa zabíjí a zavírá druhou." Na televizní film nezvykle kvalitně odvedená práce, herecký výkony nevyjímaje. Pro mě velmi zajímavej úhel pohledu - sonda do tehdejší německé společnosti - fanatici, gestapáci, malí hajzlíci - Vůdcův "dorost", mezi obyčejnýma lidma pak nízký špinavý svině, ale i charaktery, který se nesehnou a nechcou hrůzám jenom nečinně přihlížet. Velmi působivý. ()
Výborné téma ,herecké výkony hlavních postav.Nechápu ,proč tato zdařilá televizní trilogie nenajde častěji místo na televizní obrazovce,má se čím pochlubit. ()
Nesedlo mi to. Už jen proto, že se zde čeští herci snaží hrát Němce. Což nikdy nepůsobí věrně. Navíc v typicky českém prostředí. Do takovéhoto filmu se podle mě s dostatečným kapitálem nemá cenu pouštět. Značně nevěrohodná a divadelní mi přišla také postava Miroslava donutila ()
Nevím, ale tohle se moc nepovedlo! Role Jiřího Dvořáka byla přímo k zbli.í! ()
Televizní inscenace nám vždy šli, ať už téma bylo jakékoliv. Herecky stejně jako ostatní vyzdvihuji hlavně Jiřího Dvořáka. ()
Absurdní komedie z dost netradičního paranoidního prostředí válečného Německa.o lidských povahách. Lidi se nemění. Jsou tu jak totální a zbabělé kurvy, tak čestní lidé, bojující s větrnými mlýny. Spíš by toto sedělo i jak to bylo zahráno, nebo herci přehráváno na divadlo nebo inscenaci. Kdyby to nedopadlo jak to dopadlo- dramaticky, byla by to opravdu komedie. A zase věčné téma odboje. Jeden dělá skutek, kterej vlastně v celkovým významu nemá valnej účinek, ale zahučí kvůli tomu sto dalších nevinnejch lidí. Vemte si třeba Lidice. Po Haidrichovi přijde další Haidrich no a víme jak to dopadlo. Co už nevíme je to jak probíhaly výslechy, kolik lidí si zažilo před svou popravou to, co si nikdo neumí představit a proč? Co tahle pseudoswat jednotka, které nefunguje ani samopal chtěla dokázat. Beneš v Anglii plné panděro a řídil exilovku- hru s tančíkama na mapě hezky od krbu. Doma se mu krk nastavovat nechtěl a po Mnichově se jeho zahraniční politika zhroutila, zda vůbec po tomto řekněme si nějaká vůbec má smysl. A už se pomalu zapomíná. On a ne Hácha je pro mne ten zrádce. Každej normální chlap chce žít rozumně a ne jako otrok Němců nebo kohokoli jiného. A lidi za toto chtěli umřít, protože si to nedovedli představit. Jako jediní jsme se vzdali bez boje, díky rozhodnutí několika stratégů. Hrozná doba, situace. Šílenství. Navíc moc dobře jako vysocí činitelé disponující informacemi z rozvědky atp věděli čeho je Hitler schopen a co se u nás pod jeho vlivem bude dít. Představte si, kdyby se to mělo stát teď. Co by jste radši? Tento film konečně ukazuje, že to samozřejmě neměli jednoduché ani slušní Němci. V českém podání je toto téma skoro tabu. tedy ukázání i té druhé strany. Vždycmy mne zajímalo jak se asi cítil tankysta ve Stalingradu. Kluk, kterého odvlekli někde ze studíí a byl proti válce nebo minimálně si žádnou nevymyslel a byl k ní jak už to bývá několika individui, kteří oblbly miliony lidí, donucen. I po válce se popravili ti, kteří byli moc do očí jako aby se neřeklo. Zbytek elit a středně zodpovědných elit si amíci potřebovali pro obnovu Německa na západě proti Ivanům nebo si je odvlekli domů. směšné. Pokud si ovšem jste schopni představit kolik lidí zahučelo, jakým způsobem a jak žili po válce na rozdíl od anonymních, ale vlivných Němců, tak je to k nasrání. I teď není v některých případech vůle něco otevírat a je spíš tendence z politického hlediska vše zamést pod stůl. Pohoršující je, jak si dnešní elity drží třeba fašistickou dělnickou stranu jako takovou svoji hračku. Potřebují je, aby ryli do cigánů, které skoro celej národ asi právem nesnáší, za což si mohou sami. O tom žádná. Tato strana je na očko zakazována, ale potřebují ji, jelikož rozměšky a diskuse o cigánech odsouvají reálné a bolestné problémy nás všech do pozadí a mezitím mohou ukrýt spoustu špíny. To samé se sociálními dávkami, či krátkou podporou, což z celkového rozpočtu oproti jiným v uvozovkách investicím, je jak kapka v moři a kvůli pár dacanům tohoto zneužívající se s tímto vezou i ti druzí. Že ovšem ti první si to už nějak invalidně atp zaříděj, čli všechna agenda zbytečná a jen znepokojuje starší lidi po 55ti letech, či nemocné bez nároku na ZTP a dělí sociálně společnost a přispívá k nervozitě ve společnosti, kterýžto problém jak je u nás zvykem toto neřeší. Příkladů by se našlo víc. Politika je ta největší špína na světě za zavřenými dveřmi. Odserou to ale potom slušní lidé. Ti maj těžkej život v každé době. V té době, jkdy se odehrává tato tragikomedie měli ale peklo na Zemi. Tupci, ale vychcánci budou typy Taborský, inteligentnější tupci budou ten malej Peršik, zlodějíčci se o sebe postarají, najdou si příležitost krize nekrize. Stejně jako cigáni si taky nedělají s ničím hlavu, když už je tu zmiňuju. Lidi ve funkci převlečou kabát. A ti co na to nemaj žaludek.....budou roznášet letáky..... Za vlast? Už asi taky jako hlavní hrdina ne. Za sebe. () (méně) (více)